Nový stavební zákon změnil pravidla pro pergoly. Do 40 metrů si ji postavíte bez jediného papíru

Klasická pergola, tedy otevřená konstrukce ze sloupků a příčných trámů bez pevné střešní krytiny, podle MMR představuje prvek zahradní architektury.

Kdy pergola vůbec nepodléhá stavebnímu zákonu

A jako taková spadá mimo režim stavebního zákona úplně. Žádná plocha, žádná výška, žádné podlaží. Stačí, aby střecha propouštěla déšť a konstrukce stála samostatně, bez kotvení do obvodové zdi domu.

Jakmile ale přibude nepropustná krytina, lamelový systém s nastavitelným úhlem, boční stěny nebo napojení na fasádu rodinného domu, právní kvalifikace se posouvá. Taková stavba se posuzuje jako přístřešek, případně rovnou jako přístavba. A právě tady vstupují do hry ona tři čísla.

Tři limity volného režimu, a co ještě musíte splnit navíc

Příloha č. 1 stavebního zákona vymezuje drobné stavby, které nevyžadují povolení záměru. Pro přístřešky platí od 1. 8. 2025 (novela č. 87/2025 Sb.) tyto stropní hodnoty:

• Zastavěná plocha: maximálně 40 m²
• Výška: maximálně 5 m
• Počet nadzemních podlaží: nejvýše jedno

Splnění trojice parametrů ovšem automaticky neodemyká volný režim. Zákon a prováděcí vyhláška přidávají další podmínky:

• Stavba musí stát v zastavěném území a mimo veřejné prostranství.
• Pozemek si musí zachovat minimálně 50 % vsakovatelných ploch.
• Konstrukce nesmí narušovat odstupové vzdálenosti; u objektů bez obvodových stěn se měří mezi hranicí parcely a obalovými čarami vnějších líců svislých prvků.
• Přístřešek nesmí odvádět dešťovou vodu ani způsobovat spad sněhu na sousední pozemek.

Pokud kterákoli z těchto podmínek selže, drobná stavba se podle novely přeřadí mezi jednoduché stavby. A jednoduché stavby už povolení záměru vyžadují.

iZdroj fotografie: Foto: Unsplash

Proč rozhoduje konstrukční provedení, a ne katalogový název

Bioklimatická pergola s hliníkovými lamelami, integrovaným osvětlením a motorizovaným ovládáním vypadá na vizualizaci elegantně. Právně jde ale téměř vždy o přístřešek, protože má nepropustnou střechu v uzavřené poloze, často i boční zasklení. Pokud je navíc kotvena do nosné zdi domu a půdorysně rozšiřuje stávající stavbu, metodika MMR ji klasifikuje jako přístavbu, tedy změnu dokončené stavby. V takovém případě volný režim padá bez ohledu na rozměry.

Praktický test před nákupem:

• Propouští střecha v základní poloze déšť? → zahradní architektura, mimo zákon.
• Má nepropustnou krytinu, ale stojí volně na vlastních sloupech? → přístřešek, potenciálně drobná stavba.
• Je kotvena do domu a provozně s ním propojena? → přístavba, povolení záměru nutné.

Největší úspora času a nervů proto spočívá v ověření ještě před objednávkou. Stačí konfrontovat technický list výrobku s metodikou ministerstva.

Co hrozí, když stavebník limity podcení

Stavba realizovaná bez potřebného povolení představuje přestupek. Stavební zákon umožňuje uložit pokutu až 2 miliony korun, ve zvlášť závažných případech dokonce 4 miliony. Stavební úřad může zahájit řízení o odstranění, a to i u konstrukce, která povolení nevyžadovala, pokud byla provedena v rozporu s územně plánovací dokumentací.

Vedle veřejnoprávní roviny existuje i soukromoprávní riziko. Občanský zákoník chrání sousedy před nepřiměřenými imisemi, jako je stín, stékající voda či padající led. Soused se může bránit soudně, a to nezávisle na tom, zda stavba prošla úřadem.

Jak si ověřit územní plán ještě před prvním výkopem

I drobná stavba v plně volném režimu musí respektovat územní plán obce. Koeficient zastavění, stavební čára, funkční využití plochy; každá obec pojmenovává regulativy trochu jinak. Nejspolehlivější cestou je otevřít textovou i grafickou část dokumentace v Národním geoportálu územního plánování a vyhledat regulativy pro konkrétní parcelu. Při nejasnostech pomůže konzultace s úřadem územního plánování, která je bezplatná a nezavazující.

Pokud záměr volný režim přesáhne, dalším krokem je podání přes Portál stavebníka, projektová dokumentace a standardní povolení záměru.