Kácení stromů na zahradě má svá pravidla. Obcházet je se nevyplácí

Máte rozlehlou zahradu a na ní pár pěkně vzrostlých stromů, které vám stíní nebo nejsou na ideálním místě? Pak vás určitě už napadlo, že by možná bylo nejjednodušší je pokácet. Jenže ono nestačí jen vzít motorovou pilu a pustit se do toho. Bez znalosti zákona a pravidel se dnes neobejdete.

Nejvhodnější doba

Kdy je nejlepší se do kácení pustit? Zákon ani vyhláška toto nijak neupravují, obecně ale platí, že nejvhodnější dobou pro kácení dřevin je období vegetačního klidu, které trvá od října do března. Kácet však můžete i mimo toto období, dávejte ale pozor, zda na stromě nehnízdí ptáci. Zásahem byste nikdy neměli ohrozit jejich rozmnožování nebo péči o mladé.

Jak je to s povolením?

V dnešní době už naštěstí nemusíte v případě každého kácení žádat úřady o povolení a dlouhé týdny s obavami čekat na schválení. Pokud se chystáte pokácet běžné stromky na vlastní zahradě, nemusíte obvykle úřady ani informovat. Definice zahrady se řídí katastrem nemovitostí, důležité je, aby v katastru byl pozemek uvedený jako „zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň“. Volně pokácet můžete veškeré ovocné dřeviny a stromy do obvodu kmenu 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí a také tzv. zapojené porosty dřevin.

Kdy se obrátit na úřad?

Jiné stromy mohou ale být chráněny a jejich pokácení je nutné konzultovat s příslušnými orgány státní správy. V případě, že je obvod kmene větší než výše zmiňovaných 80 cm nebo jde třeba o památkově chráněný strom, je třeba informovat příslušné úřady.  V některých případech stačí kácení pouze oznámit, většinou je ale třeba si vyřídit povolení orgánu ochrany přírody, který současně nařídí i provedení náhradní výsadby. Nerespektovat tato nařízení se většinou nevyplácí, pokuty nejsou malé a chybějícího stromu si lze poměrně snadno všimnout.