Hnojení dřevěným popelem je perfektní. Jaké rostliny ho milují a které naopak nesnášejí?

Správná výživa je pro zdravý růst rostlin a bohatou úrodu zcela nezbytná. Nedostatek živin se projevuje nejenom výskytem chorob, ale také kyselými a jen špatně vzrostlými plody či hlízami. Jako první se tyto problémy objevují u jednoletých rostlin pěstovaných na stále stejných místech. Ty totiž vyčerpávají minerály z půdy nejrychleji. Později však dojde řada i na trvalky a rostliny s dřevnatými výhony.

Dejte pozor na to, z jakého dřeva popel pochází

Měli byste vědět, že popel ze dřeva je vždy zásaditý. Ovšem míra této veličiny se liší podle druhu dřeva. Popel z tvrdého dřeva (topol, buk či dub) se pyšní poměrně vysokým pH s hodnotou 12–13. Měkké dřevo se pak v tomto ohledu pohybuje kolem 10. Ne všechny rostliny tak budou při hnojení tímto pomocníkem prosperovat. Naopak, někdy jim popel může v příliš vysokých dávkách i ublížit.

iZdroj fotografie: Pxhere

Proč vlastně hnojit dřevěným popelem

Obsahuje především celou řadu minerálů, jako je vápník, hořčík nebo draslík. A co rostlinám dodávají? Vápník se stará o správný růst kořenového balu, což pomáhá kořenům lépe odolávat suchu a různým chorobám. Draslík chrání rostliny před chorobami, pomáhá jim během sucha a u trvalek a dřevin zlepšuje mrazuvzdornost. Fosfor má jako jedna z nejdůležitějších makroživin příznivý vliv na vývoj kořenů, kvetení i tvorbu semen a plodů.

A nesmíme zapomenout ani na sodík, který pomáhá rostlinám lépe hospodařit s vodou. A co hořčík? Díky němu může každá rostlina efektivně přijímat minerály z půdy a provádět fotosyntézu. Kromě těchto hlavních minerálů najdeme v popelu přibližně dalších třicet stopových prvků v čele s křemíkem, manganem, bórem, sírou a železem.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Kdy a jak hnojení popelem používat

Oblíbili jste si samostatně dodávaný fosfor a draslík? Pak byste měli vědět, že je popel skvěle nahradí. Ve 200 gramech popelu ze dřeva najdeme přibližně 3 gramy fosforu, 8 gramů draslíku a 25 gramů vápníku. Pro přípravu jarní půdy, jež nebyla na podzim hnojena, tedy stačí 100 gramů popela na metr čtvereční. V tomto množství negativně neovlivníte pH půdy ani prospěšné živočichy, kteří v ní žijí (kupříkladu žížaly).

Vsadit lze rovněž na infuzi. V takovém případě nalijte jednu sklenici popela do desetilitrového kbelíku s vodou, nechte přes noc vylouhovat a použijte jako zálivku na 1-2 metry čtvereční. Pravidelné hnojení popelem v pozdějších fázích vegetačního období podporuje u rostlin růst i plodnost a pomáhá s rychlejším vyzráváním pletiv. Ta pak nejsou náchylná k poškození chorobami, škůdci nebo mrazem.

Které rostliny hnojení popelem nesnášejí

Všeobecně lze říct, že se tento pomocník skvěle hodí k veškeré plodové zelenině, k ovocným stromům i k většině květin. Na druhé straně spektra pak stojí kyselomilné rostliny, jako jsou třeba borůvky, rododendron, azalka, brusinka, klikva, magnolie, vřes, hortenzie apod. Na ty tedy použijte speciální výživné směsi z obchodů, případně vsaďte na nejrůznější rostlinné výluhy (skvělé jsou například kopřivy).

Popel jako účinný pomocník proti škůdcům

I když mšice nebo housenky přímo zničit nedokáže, umí na rostlinách vytvořit tak nepřívětivé prostředí, že se rádi odstěhují sami. Jednoduše rozmíchejte 100 gramů popela v 10 litrech vody a aplikujte postřikem. Skvěle tak ochráníte především své ovocné dřeviny, ale také zelí a další košťáloviny. Ve vysokých dávkách (1 kilogram popela na čtvereční metr) vám pak pomůže i v boji proti drátovcům.

iZdroj fotografie: Pexels

Roztok z popela posiluje semena i sazenice

Hledáte perfektní prostředek k namáčení semen před výsadbou? Pak v jednom litru vody rozmíchejte dvě lžíce popela a semena do této tekutiny namočte na dva dny. Poté je možné vysévat. Stejně připravený roztok se používá i ke hnojení sazenic zeleniny a květin. Rychleji tak zesílí a získají odolnost. Na záhonech pak vylepšuje strukturu půdy a v neposlední řadě také obohacuje kompost.

Pomůže i při skladování zeleniny nebo při tvorbě řízků

Máte sklep plný brambor, mrkve či řepy uložených na zimu? Posypte jejich zásoby popelem. Uplatní se v boji proti houbovým chorobám i škůdcům, takže jejich přítomností nebudete během skladování zaskočeni. I tak však doporučujeme důkladnou probírku beden alespoň jednou za dva týdny, můžete tak hnilobu potlačit hned v zárodku. U listových řízků pak posypání popelem zabrání rozvoji chorob.