Jedna chyba při hnojení rajčat způsobí, že narostou samé listy a ani jeden plod. Spousta zahrádkářů ji dělá celé léto

Scénář se opakuje každé léto. Pěstitel od jara poctivě přihnojuje, keř roste do výšky, chrlí nové výhony a listy, jenže květů je málo a plodů ještě méně. Typický viník: dusík, který v hnojivu dominuje i ve chvíli, kdy ho rostlina už tolik nepotřebuje. Dusík (N) je motor vegetativního růstu, buduje stonky, listy, zelenou hmotu. Jenže rajče ve fázi kvetení a nasazování plodů potřebuje hlavně fosfor (P) pro kořeny a květy a draslík (K) pro kvalitu a dozrávání plodů. Když N zůstane na prvním místě, rostlina dostává signál: „Rosť dál.“ A poslouchá.

Jak přebytek dusíku vypadá na keři

Nejde o jeden příznak, ale o sestavu. Tmavě zelená až téměř černozelená barva listů. Nápadně silný přírůstek výšky a bočních výhonů. Málo květních vijanů, nebo vijany, které místo plodů končí vegetativním výhonem. Zkroucené, „zabalené“ vrcholy. A hlavně: keř vypadá skvěle, ale úroda neodpovídá jeho velikosti.

Pozor, samotné svinování listů umí způsobit i vedro nebo rozkolísaná zálivka. Klíčem k rozpoznání dusíkového přebytku je kombinace tmavé barvy, přerostlé nati a slabého kvetení. Pokud keř bujně roste, ale květy normálně nasazuje a plodí, problém bude pravděpodobně jinde.

Tři čísla na obalu, která rozhodují o úrodě

Každé minerální hnojivo nese na etiketě trojčíslí N-P-K, tedy podíl dusíku, fosforu a draslíku. Podle University of Minnesota Extension stačí číst, které číslo dominuje, a porovnat ho s aktuální potřebou rostliny.

Pro rajčata ve fázi kvetení a plodnosti platí jednoduché pravidlo: N nesmí být nejvyšší číslo. Podívejme se na konkrétní české etikety:

Nejčastější omyl přitom není „špatné hnojivo“. Je to příliš dlouhé používání růstového nebo univerzálního přípravku i v době, kdy rajče už dávno potřebuje plodit. Startovací hnojivo 19-6-20 je výrobcem určené na začátek vegetace, v červenci na záhoně nemá co dělat. A univerzální 10-6-5 je pro plodovou zeleninu v létě zkrátka dusíkově přetížené.

Mimochodem, přebytek dusíku nemusí přijít jen z pytlíku s NPK. Kompost, hnůj, vojtěška i sójová moučka dodávají významné množství N. Kdo má úrodnou, dobře hnojenou půdu a ještě přidává organiku, může přehnojovat, aniž si to uvědomuje.

Co udělat hned: záchranný postup pro letošek

Dobrá zpráva: u tyčkových (indeterminantních) rajčat ještě není pozdě. Na rozdíl od keříčkových odrůd tyčková rajčata nasazují nové květy a plody průběžně až do prvních mrazů. Korekce výživy se projeví na dalších vijanech.

Postup je přímočarý:

• Okamžitě přestat s dusíkově dominantním hnojivem. Žádné „ještě jednou dodat, ať se to spotřebuje“.
• Přejít na hnojivo s nízkým N a vyšším P/K. Orientační bezpečné poměry: 5-10-10, 4-12-4 nebo 5-20-5. Z českých regálů dávají smysl Cererit (8-13-11), MINERAL Na plodovou zeleninu (14-7-22) nebo Na květy a plody (15-5-30).
• Srovnat zálivku. Rozkolísané střídání sucha a přemokření zhoršuje násadu i kvalitu plodů. Rovnoměrná vlhkost je v tuto chvíli stejně důležitá jako správné hnojivo.
• U rajčat v nádobách a truhlících po začátku nalévání plodů přejít na vysokodraselné tekuté hnojivo každých 10 až 14 dní. V omezeném substrátu se živiny vyplavují rychleji a chyba se projeví dřív.

iZdroj fotografie: Foto: Unsplash

Kdy čekat výsledky

Přesný počet dní, za kolik se keř „uklidní“, žádný zdroj negarantuje. Plod rajčete potřebuje od květu do zralosti zhruba 25 až 35 dní. Podle našeho odhadu se první viditelné zklidnění vegetativního růstu může dostavit v horizontu jednoho až tří týdnů, ale do zralých plodů se změna propíše později, hlavně na nových vijanech, které se teprve tvoří. Už poškozené nebo přerostlé vijany korekce nezachrání. Další ano.

Důležité je pracovat s očekáváním: letošní úroda možná nebude rekordní, ale bude. A příští rok už víte, kdy přepnout z růstového režimu na plodový, jakmile se objeví první květní vijany, dusík jde dolů a draslík nahoru.