Ovocné stromy smíte pokácet volně. U ostatních dřevin ale rozhoduje obvod kmene i celková plocha

Představa, že ovocný strom rovná se volné kácení, koluje mezi zahrádkáři i stavebníky. Jenže zákon a prováděcí vyhláška k němu kreslí mnohem užší mantinely, než by se z letmého hledání na internetu zdálo. Výjimka pro ovocné dřeviny platí jen na přesně vymezených parcelách v zastavěném území. A u všech ostatních stromů i keřů rozhodují dvě čísla: obvod kmene 80 centimetrů a plocha porostu 40 metrů čtverečních. Kdo je přehlédne, může se potkat s Českou inspekcí životního prostředí.

Ovocné stromy: výjimka s podmínkami

Vyhláška č. 189/2013 Sb. skutečně umožňuje kácet ovocné dřeviny bez povolení. Háček je v tom, kde přesně rostou. Výjimka se vztahuje výhradně na pozemky v zastavěném území obce, které jsou v katastru nemovitostí vedené jako zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří. Jabloň na parcele evidované jako ovocný sad, orná půda nebo trvalý travní porost do volného režimu nespadá.

Katalog služeb MŽP uvádí konkrétní výčet: jabloň, hrušeň, slivoň, třešeň, višeň, meruňka, broskvoň, ořešák vlašský, kdouloň, mandloň, morušovník, ale i rybíz, angrešt, maliník, ostružiník nebo líska. I u nich ale platí tři zásadní výluky:

• Dřevina je součástí stromořadí (souvislá řada nejméně 10 stromů s pravidelnými rozestupy), pak je povolení nutné vždy, bez ohledu na druh i obvod.
• Strom tvoří významný krajinný prvek nebo je památným stromem; u památného stromu je běžné kácení zakázané, u VKP je třeba souhlas orgánu ochrany přírody.
• Dřevina byla vysazena jako náhradní výsadba uložená úřadem; i ovocný strom z náhradní výsadby požívá ochranu.

Jinými slovy: než vezmete pilu, nestačí se ptát „je to ovocný strom?“. Vždy je třeba současně ověřit typ parcely v katastru, zda strom netvoří stromořadí a zda nepodléhá zvláštní ochraně.

Dvě čísla, která rozhodují u ostatních dřevin

Pro neovocné stromy i keře platí jednoduchá, ale nepřekročitelná hranice. Bez povolení smíte kácet:

• jednotlivou dřevinu s obvodem kmene do 80 cm měřeným ve výšce 130 cm nad zemí,
• zapojený porost dřevin o celkové ploše do 40 m².

Nad těmito limity je zpravidla nutné povolení od obecního úřadu. A pozor: pokud některý strom v zapojeném porostu přesáhne 80 cm obvodu, posuzuje se už samostatně jako jednotlivá dřevina.

iZdroj fotografie: Foto: Freepik

Jak si obvod změřit doma? Stačí krejčovský metr. Od země odměřte 130 centimetrů, metr omotejte kolem kmene a odečtěte hodnotu. Na svahu se měří z horní strany. Když se kmen větví pod bodem měření, metodické doporučení MŽP radí měřit níže, v místě nejméně ovlivněném kořenovými náběhy a větvením. Pro představu: hranice 80 cm obvodu odpovídá zhruba 25,5 cm průměru kmene, to je strom, který pohodlně obejmete jednou rukou.

Tři režimy kácení, které je třeba rozlišovat

Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny rozlišuje tři základní situace a každá má jiná pravidla.

• 1. Volné kácení bez povolení – ovocné dřeviny na správných parcelách, neovocné dřeviny pod limity 80 cm / 40 m². Ani tady ale nesmíte porušit ochranu hnízdících ptáků nebo zvláště chráněných druhů.
• 2. Oznamovací režim – týká se vlastníků, kteří kácejí z pěstebních nebo zdravotních důvodů na základě § 8 odst. 2 zákona. Kácení se oznámí úřadu předem a oprávnění vznikne po 15 dnech, pokud úřad mezitím nezahájí správní řízení.
• 3. Havarijní kácení – výjimka podle § 8 odst. 4 pro situace, kdy strom zřejmě a bezprostředně ohrožuje život, zdraví nebo hrozí škoda značného rozsahu. Kácet lze okamžitě, ale do 15 dnů je nutné podat oznámení úřadu. Klíčové slovo je „bezprostřední“. Starý suchý strom, o kterém víte měsíce, do tohoto režimu zpravidla nespadá. ČIŽP to demonstrovala pokutou 150 tisíc korun za kácení podél železniční dráhy, které správce označil jako havarijní, ale inspekce ho vyhodnotila jako plánované.

Žádost o povolení: co, kam a jak rychle

Žádost se podává na místně příslušný obecní nebo městský úřad, ve velkých městech na úřad městské části. Správní poplatek se neplatí. Lhůta na vyřízení je 30 dnů, MŽP ale doporučuje začít řešit věc zhruba 60 dnů před obdobím vegetačního klidu, kdy se kácení nejčastěji provádí, v praxi od listopadu do března.

Co musí žádost obsahovat:

• katastrální území, číslo parcely a situační nákres,
• doklad o vlastnictví nebo nájmu a souhlas vlastníka, pokud žadatel vlastníkem není,
• druh nebo rod dřeviny, počet kusů, obvod kmene ve 130 cm (u porostu celkovou plochu),
• zdůvodnění kácení.

Jednotný celostátní formulář neexistuje, konkrétní úřad může mít vlastní. Elektronicky lze podat přes portál CRŽP nebo datovou schránkou.

Pokuty nejsou jen na papíře

Kdo pokácí strom bez povolení, vystavuje se sankci až 100 000 Kč jako fyzická osoba a až 1 000 000 Kč jako firma nebo podnikatel. A inspekce skutečně koná. Mezi pravomocně uzavřenými případy ČIŽP figuruje pokuta za nepovolené kácení náletových dřevin při přípravě fotovoltaické elektrárny, kde neobstála ani argumentace údajnou dobrou vírou opřenou o jiná stanoviska úřadů. Stotisícovou pokutu dostala i obec Osoblaha za kácení a poškozující ořez devatenácti stromů.

Praktická rada na závěr: pokud si nejste jistí obvodem, typem parcely nebo ochranným režimem, je levnější zavolat na odbor životního prostředí svého úřadu než volat potom právníka.