Pergola bez stínu nemusí čekat roky. Rychlé okrasné popínavky ji obrostou během jediné sezony a udělají z ní zelený kout

Kdo letos na jaře postavil pergolu a teď se dívá na holé trámy v plném slunci, nepotřebuje trpělivost, potřebuje správný výběr rostlin. Jednoleté popínavky dokážou novou konstrukci obalit ještě v probíhající sezoně. Vytrvalé druhy pak v dalších letech převezmou štafetu a vytvoří trvalý zelený strop. Klíč je v tom obě cesty zkombinovat a nenechat se zmást představou, že každá popínavka roste stejně rychle.

Letničky: zelený plášť ještě letos

Dvě rostliny si zaslouží pozornost každého, kdo chce viditelný výsledek do konce léta.

Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus) je podle Royal Horticultural Society silně rostoucí jednoletá popínavka, která za jedinou sezonu zvládne 1,5–2,5 metru. Pnoucí odrůdy v českém katalogu SEMO uvádějí dokonce 2–3 metry. Vysévá se přímo na místo, jakmile pomine riziko mrazů, je na mráz extrémně citlivá. Pokud jarní mrazík první sadbu zničí, stačí vysít znovu; přímý výsev dává odolnější rostliny než předpěstovaná sadba.

Hrachor vonný (Lathyrus odoratus) dorůstá 1,5–2,5 metru a kvete od července do září. Přímý výsev se provádí v dubnu až květnu, spon zhruba 30 × 20 cm, 3–5 semen do hnízda. RHS ho označuje za snadno pěstovatelný druh, ideální vstup pro začátečníky. Přidržuje se úponky, ale pro rovnoměrné pokrytí pergoly potřebuje navádění a jednoduchou oporu v podobě svislých drátů nebo pletiva.

Co od letniček čekat realisticky? Boční clonu a květy uvidíte už během léta. Filtrovaný stín a optické soukromí ano, plný „zelený strop“ nad hlavou spíš ne. Na to jsou tu vytrvalé druhy.

Vytrvalky: investice do příštích sezon

Zatímco letničky řeší „teď hned“, vytrvalé popínavky budují konstrukci porostu, která pergolu promění v trvalý zelený kout na roky dopředu.

Rambler růže patří na pergoly jako stvořené. Podle kultivaru dorůstají 4–8 metrů, nejsilnější typy i přes 12 metrů. Většina ramblerů kvete jednou, zpravidla kolem června, a řežou se v pozdním létě po odkvětu. Pozor na záměnu s climbing růžemi, ty kvetou opakovaně a řežou se v zimě. Obě skupiny ale mají společné jedno: nejsou samopnoucí. Bez pravidelného přivazování k drátům nebo treláži vytvoří spíš neprostupný chaos než elegantní kulisu.

Přísavník Henryův (Parthenocissus henryana) je z uvedené čtveřice nejsamostatnější, přichytává se přísavnými orgány a nepotřebuje tolik vyvazování. V dospělosti dosahuje 3,5–10,5 metru. Podle databáze Cornell University je mrazuvzdorný do zóny 6a, což pokrývá většinu běžných českých zahrad. Svůj plný výkon ale buduje přes více sezon, není to rostlina na efekt první rok.

A pak je tu překvapivý kandidát: mini kiwi (Actinidia arguta). Roste 1–3 metry ročně, plodit začíná od druhého až čtvrtého roku a snese mrazy kolem −24 až −30 °C. Na pergolu se hodí výborně, potřebuje ale slunné chráněné stanoviště, pevnou oporu a správné opylení, tedy samčí i samičí rostlinu.

Kombinace obou cest: nejchytřejší strategie

Nejsnazší cesta pro běžného zahrádkáře je letos sáhnout po letničkách a zároveň ke každému sloupku pergoly zasadit jednu vytrvalou kosterní rostlinu. Letničky schovají holé trámy hned, trvalky mezitím v klidu zakořeňují a příští rok už porostou naplno.

U malé čtyřsloupkové pergoly to v praxi znamená:

• Na každý sloupek jednu trvalku (třeba růži nebo přísavník) plus jednu letničku (lichořeřišnici nebo hrachor) jako dočasnou výplň.
• Na delších stranách pergoly přidat druhý výsadbový bod s letničkou pro hustší první sezonu.
• RHS u větších pergol počítá až se dvěma popínavkami u jednoho sloupku; konkurence nehrozí, pokud rostliny dostanou dost vody, živin a vedení.

Riziko vzájemné konkurence roste teprve při zanedbané zálivce a chybějícím vedení výhonů. Kdo zalévá a průběžně přivazuje, může obě skupiny bez obav kombinovat.

Co udělat hned: šest kroků k zelené pergole

1. Vybrat letničky pro okamžitý efekt. Lichořeřišnice nebo hrachor, ideálně obojí.
2. Zlepšit půdu. Ke každému výsadbovému místu zapracovat kompost nebo dobře rozložený hnůj.
3. Připravit oporu na sloupcích. Natáhnout svislé dráty nebo připevnit pletivo; bez toho se žádná popínavka rovnoměrně nerozvede.
4. Vysadit a naklonit k opoře. První výhony hned přivázat, u sloupků je vést spirálovitě nahoru, ne rovně; zlepší to kvetení i zapojení porostu odspodu.
5. Počítat s průběžným vyvazováním. Nové výhony kontrolovat každý týden až dva.
6. U lichořeřišnice neuspěchat výsadbu. Jediný ranní mrazík ji spolehlivě zničí.

Pro vytrvalky platí totéž, jen s delším horizontem: první vegetaci důsledně zalévat a vést výhony tam, kde je chcete mít za tři roky.

Pergola nemusí být projekt na roky. Stačí jeden víkend, pár sáčků osiva a trocha drátů, a holá konstrukce začne žít dřív, než si většina sousedů všimne, že tam vůbec něco roste.