Málo známý lablab spojuje okrasnou a užitkovou funkci. Pěstuje se podobně jako jiné teplomilné fazole

Kdo zná tyčkové fazole, zná v podstatě i základ pěstování lablabu. Lablab purpurový, česky též dlouhatec nebo egyptská fazole, patří do čeledi bobovitých a v tropech se pěstuje tisíce let jako běžná luštěnina. V Česku ale zůstával dlouho botanickou raritou, kterou zahrádkáři znali, pokud vůbec, spíš z okrasných katalogů než z kuchyně. Teprve v posledních letech se o něj začínají zajímat i hobby pěstitelé, kteří hledají netradiční jedlé plodiny. Nejde přitom o zapomenutou domácí plodinu: český genofondový výzkum ho řadí mezi novinky, ne mezi renesanční zeleniny. A právě v tom je jeho kouzlo, na jednom záhonu plní roli, kterou běžná fazole nedá.

Jedna rostlina, dvě funkce

Lablab roste jako mohutná ovíjivá liána, která za sezonu snadno dosáhne tří až šesti metrů. Trojčetné listy rychle pokryjí pergolu, plot nebo tyčovou konstrukci hustou zelenou masou. Od poloviny léta se objevují hroznovitá květenství v odstínech bílé, růžové až sytě fialové, a po odkvětu nastupují ploché, široké lusky s výrazným purpurovým nádechem, které působí dekorativně i poté, co většina letniček už dávno odkvete.

Užitková stránka je méně viditelná, ale reálná. Mladé lusky se dají sklízet a připravovat podobně jako zelené fazolky. V tropických kuchyních se jedí i listy a květy. A pokud sezona dovolí dozrání suchých semen, přibývá ještě zásobárna bílkovin, ovšem s důležitou podmínkou bezpečné tepelné úpravy, o které ještě bude řeč.

Podle nás je právě tahle dvojakost nejsilnějším argumentem pro lablab v české zahradě. Klasická tyčková fazole dá spolehlivou úrodu, ale jako okrasná popínavka nepřesvědčí. Lablab obojí spojuje. V teplém roce sklídíte lusky, v každém roce máte efektní živou stěnu.

Jak ho pěstovat: fazolová agrotechnika s vyšším nárokem na teplo

Základní postup je pro každého, kdo někdy sázel tyčkové fazole, důvěrně známý. Lablab potřebuje plné slunce, teplou a propustnou půdu, pevnou oporu a výsev až po odeznění posledních mrazů, v českých podmínkách tedy nejdříve v polovině května.

Kdo chce sezonu prodloužit, může předpěstovat sazenice v květináčích čtyři až šest týdnů před plánovanou výsadbou. Semena se namáčejí přes noc a vysévají do hloubky asi dvou centimetrů. Klíčení vyžaduje teplotu půdy nad 18 °C. Nejvíc vody rostlina spotřebuje při klíčení a v prvních týdnech růstu; později snáší i kratší sucho, ale na květech a luscích se pravidelná zálivka pozitivně projeví.

iZdroj fotografie: Foto: কামরুল ইসলাম শাহীন / Creative Commons / CC BY-SA 2.0.

Zásadní rozdíl oproti běžným fazolím je v teplomilnosti a délce vegetace. Zatímco popínavý fazol obecný dozrává za 50 až 70 dní a fazol mnohokvětý za 70 až 85 dní, lablab začíná plodit přibližně 60 až 65 dní po výsevu, jenže na zralá suchá semena potřebuje podle World Vegetable Center 150 až 210 dní. Česká odrůda Robin, vyšlechtěná z pracovní kolekce Výzkumného ústavu potravinářského, počítá s průměrnou vegetační dobou kolem 180 dní a sklizní v říjnu.

Praktický souhrn nároků:

• Stanoviště: plné slunce, chráněné před větrem
• Půda: lehčí až střední, propustná, bez zamokření
• Výsev: po 15. květnu přímo, nebo předpěstování od začátku dubna
• Opora: pevná tyčová konstrukce, pergola nebo plot, réva bývá těžká
• Zálivka: pravidelná hlavně na startu, později mírná
• Hnojení: jako u fazolí, bez přebytku dusíku

Kde v Česku má lablab šanci

Tady je potřeba být upřímný: lablab není univerzální plodina pro celou republiku. Český šlechtitelský materiál výslovně uvádí, že venkovní pěstování na suché semeno je vhodné jen pro nejteplejší regiony. Pokud si vezmeme mapu vinařských oblastí jako vodítko, nejjistější budou nížiny jižní Moravy, Znojemsko, Mikulovsko, Velkopavlovicko, Podluží. V Čechách přicházejí v úvahu chráněné teplé polohy kolem Mělníka, Litoměřic a Mostu.

Jinde to neznamená, že lablab nemá smysl. Na mladé jedlé lusky stačí kratší a méně teplá sezona než na vyzrálé semeno. A čistě okrasná funkce, zeleň, květy, dekorativní lusky, funguje prakticky všude, kde se daří tyčkovým fazolím. Kdo má k dispozici skleník nebo fóliovník, posouvá hranice výrazně dál.

Bezpečnost na talíři: mladé lusky bez obav, suchá semena s respektem

Mladé zelené lusky lablabu se připravují stejně jako běžné fazolky, krátké vaření nebo blanšírování, žádné zvláštní opatření. Problém nastává u zralých suchých semen. Ta obsahují kyanogenní glykosidy, tedy přirozenou obrannou látku běžnou u řady luštěnin, ovšem v lablabu ve vyšší koncentraci.

Missouri Botanical Garden doporučuje suchá semena vařit ve dvou vodách: po prvním povaření vodu slít a semena dovařit v čerstvé. Laboratorní studie potvrzují, že namáčení přes noc a následné vaření 30 až 60 minut výrazně snižuje obsah kyanidu i dalších antinutričních látek. Není to nic dramatického, podobný postup znají kuchaři pracující s limskými fazolemi, ale ignorovat ho by bylo riskantní.

Důležitá poznámka k nákupu osiva: část českých e-shopů vede lablab výhradně jako okrasnou rostlinu a některé výslovně uvádějí „není jedlý“. Botanicky jde o tentýž druh, ale konkrétní linie nemusí být testovaná pro potravinářské využití. Kdo chce lablab i do kuchyně, měl by u prodejce ověřit určení osiva. Specializované obchody jako Loukykvět nabízejí několik variant, ale rozlišení mezi okrasným a jedlým sortimentem zatím není v českém maloobchodu samozřejmé.

Lablab versus klasické fazole: kdy dává smysl

Pokud hledáte spolehlivou a rychlou sklizeň zelených lusků, klasické tyčkové fazole jsou v českém klimatu jistější volba. Kratší vegetace, nižší nároky na teplo, ověřené odrůdy. Fazol mnohokvětý navíc snáší chlad lépe než většina fazolí a lze ho vysévat o něco dříve.

Lablab ale vyhrává tam, kde chcete víc než jen úrodu. Jako popínavka je výrazně dekorativnější, purpurové lusky a hrozny květů nemají mezi luštěninami konkurenci. V teplém roce a na správném místě přidá i jedlé lusky. A pro zahrádkáře, kteří rádi experimentují, představuje vstupní bránu k plodině, která má v Česku vlastní odrůdu a postupně si buduje místo mezi potravinářskými novinkami.

Na jižní Moravě, u zdi obrácené k jihu, s pevnou pergolou a trochou trpělivosti, tam lablab dává největší smysl. Jedno místo, tři funkce: stín, krása, jídlo.