Sítě na rybíz, bazén i stará roura. Na vaší zahradě jsou pasti, ve kterých ptáci umírají po desítkách každý rok

Představte si sýkorku, která prolétne mezerou v síti na rybíz. Dráp se zachytí do oka, křídlo se zamotá, pták se zmítá, dokud ho neopustí síly. Nikdo ho nenajde, protože síť visí za keřem u plotu. Přesně takhle vypadá jeden z nejčastějších scénářů, které popisuje Česká společnost ornitologická ve své červnové výzvě. A síť na rybíz je teprve začátek seznamu. Bazény, sudy na dešťovku, svislé roury, lepové pásy na mouchy, skleníky; to všechno jsou předměty, které na zahradě nikoho nepřekvapí. Pro ptáky jsou ale pastmi, z nichž není úniku.

Tři pasti, tři způsoby smrti

Mechanismus je pokaždé jiný, výsledek stejný. Síť, ať už chrání rybíz, drůbeží výběh, nebo jezírko, zachytí ptáka za dráp, křídlo nebo hlavu. Bez lidské pomoci se zvíře nevymotá a hyne vyčerpáním, někdy i hodiny. Bazén nebo sud funguje jako jáma s hladkými stěnami: pták spadne na hladinu, namočené peří ho stáhne dolů a po stěně se prostě nevyškrábe. Svislá roura (okapová, ventilační, zapomenutá stavební) láká zvědavé sovy a menší ptáky do dutiny, ze které nedokážou vzlétnout. ČSO cituje případ, kdy v jediné trubce našli 28 mrtvých sov pálených.

Ornitolog Martin Šálek do stejné kategorie řadí i volně ležící provázky, vlasce a lepové mucholapky. Společný jmenovatel? Člověk je nainstaloval, zapomněl na ně, a pták zaplatil.

Čísla, která většina zahrádkářů nezná

Přesný celkový počet ptáků, kteří ročně zahynou přímo na soukromých zahradách v Česku, neexistuje. Žádná instituce ho nesbírá. K dispozici jsou ale dílčí údaje, a ty mluví jasně:

• Sklo je podle ČSO zdaleka největší zabiják, až milion ptáků ročně v celé ČR. Mezi rizikové plochy patří i okna rodinných domů, skleníky a zimní zahrady.
• Lepové pasti vydávané za „mucholapky“ podle stanoviska Ústřední komise pro ochranu zvířat usmrtí nebo těžce poškodí minimálně desítky ptáků ročně.
• Technické pasti (roury, šachty, nádrže, sítě) způsobily více než třetinu známých úhynů sýčka obecného, druhu, jehož česká populace se odhaduje na méně než 100 párů.

Problém se sklem navíc veřejnost systematicky podceňuje. Více než polovina ptáků náraz nepřežije a uhynulé kusy rychle zmizí: odnese je kočka, straka, nebo je majitel zamete, aniž si spojí příčinu a následek. Riziko kolize dramaticky roste, pokud u prosklené plochy stojí krmítko, pítko, budka nebo hustý keř. Pták letí ke zdroji potravy nebo úkrytu a neviditelnou překážku prostě nerozpozná; průhledné sklo vypadá jako volný průlet, reflexní jako pokračování zahrady.

iZdroj fotografie: Foto: Freepik

Proč na tom záleží víc než kdy dřív

Početnost ptáků zemědělské krajiny v Česku za posledních 25 let klesla o více než 40 %. Úbytek způsobuje hlavně intenzivní zemědělství, ztráta krajinných prvků a pesticidy. Zahradní pasti nejsou hlavní příčinou tohoto trendu, ale u druhů s malými populacemi každý zbytečný úhyn násobí už probíhající krizi.

Sýček obecný je učebnicový příklad. Zbývá méně než 100 párů v izolovaných populacích. Když třetinu známých úmrtí způsobí roura, sud nebo síť, nejde o statistickou kuriozitu. Jde o faktor, který může rozhodnout, zda druh v Česku přežije.

A právní rámec existuje. Zákon o ochraně přírody zakazuje úmyslné usmrcování volně žijících ptáků. U zvláště chráněných druhů, kam sýček patří, zná zákon přestupek i za způsobení úhynu zásahem do životního prostředí, s pokutou až 100 000 Kč pro fyzickou osobu. Lepicí pasti na obratlovce jsou zakázané úplně; ÚKOZ výslovně upozorňuje, že pasti prodávané jako „na hmyz“, které přilepí i ptáka, představují obcházení tohoto zákazu.

Co udělat hned, bez rekonstrukce zahrady

Největší efekt mají často nejlevnější zásahy. ČSO doporučuje začít tímto seznamem:

• Nepoužívané nádoby (sudy, kbelíky, vaničky) otočit dnem vzhůru.
• Používané nádrže a bazény: dovnitř položit plovák z prken, na okraj připevnit pruh pletiva jako výlez.
• Svislé roury položit naležato, nebo horní otvor zakrýt mřížkou či deskou.
• Sítě na ovoce napnout těsně na keř, aby nevznikaly volné kapsy; po sklizni ihned sundat.
• Volné provázky, vlasce a drátky odstranit.
• Lepové mucholapky vyměnit za nelepové alternativy.
• Skleněné plochy polepit zvenku hustě, s rozestupy maximálně 10 cm. Jedna silueta dravce nestačí, ČSO to říká výslovně. Krmítka a pítka umístit buď do vzdálenosti nad 10 metrů od skla, nebo naopak těsně pod okno, kde pták nestihne nabrat rychlost.

Žádný z těchto kroků nevyžaduje stavební povolení, speciální nářadí ani víc než odpoledne času.

Když najdete zraněného ptáka

Pravidlo je jednoduché: tři T, tedy ticho, teplo, tma. Ptáka opatrně seberte, vložte do suché papírové krabice s víkem a drobnými otvory na vzduch. Nekrmte, nenapájejte, neotvírejte krabici, abyste „koukli, jak mu je“. Co nejdřív zavolejte centrální dispečink Národní sítě záchranných stanic na čísle 774 155 155 (denně 7:00–22:00).

Zahradu nemusíte předělávat na ptačí rezervaci. Stačí odstranit pár detailů, které z ní dělají neviditelnou past, a které má každý majitel plně pod kontrolou.