Domácí repelent proti klíšťatům má účinnost jen 33 %. Odbornice z Masarykovy univerzity otestovala 5 receptů a výsledky mluví jasně

Recepty na domácí repelenty kolují českým internetem každé jaro znovu. Hřebíček do hrnku, ocet, soda, rozmarýn, a klíště prý nepřijde. Jenže když se na tyto směsi podívala věda, čísla vyprávějí jiný příběh. V diplomové práci obhájené na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity pod vedením RNDr. Heleny Nejezchlebové, Ph.D., otestovala Kristína Bečárová pět populárních receptur. Po dvou hodinách od aplikace dokázala nejlepší z nich, výluh z hřebíčku, odpudit jen něco přes polovinu klíšťat. Nejhorší neodradila ani každé třetí.

Pět receptů, tři tvrdá čísla

Testované směsi vycházely z receptur, které se opakovaně objevují v českých diskuzích a na lifestylových webech. Konkrétně šlo o výluhy z hřebíčku, vlaštovičníku, sušeného rozmarýnu lékařského, hvozdíku zahradního a směs jedlé sody, soli a octa.

Dohledatelné výsledky po dvou hodinách vypadají takto:

*U rozmarýnu a sodové směsi se přesná procenta v otevřeně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat; spadají do celkového pásma testovaných receptur.*

Všech pět směsí tedy mělo prokazatelný odpuzující efekt. Žádná z nich ale po dvou hodinách nepřekročila 57 %. A právě tady začíná problém.

Jak si stojí DEET a registrované repelenty

Pro srovnání: v terénní studii publikované v Japanese Journal of Infectious Diseases dosáhl DEET proti klíšťatům rodu Ixodes účinnosti 84,0 % metodou „human trap“ a 99,7 % metodou „flag-dragging“. To je jiná liga, a jde o látku, kterou americká EPA u registrovaných repelentů eviduje i s deklarovanou dobou ochrany v hodinách.

Domácí směsi nic takového nemají. Žádnou registraci, žádný standardizovaný obsah účinné látky, žádnou garantovanou dobu ochrany. Čísla 33–57 % navíc pocházejí z laboratorního prostředí, kde se nepotí, neprší a nikdo si neotírá ruce o batoh.

Přírodní neznamená automaticky bezpečné

Řada lidí sahá po domácích receptech právě proto, že je považuje za šetrnější k pokožce i ke zdraví. Jenže „přírodní“ a „bezpečné“ nejsou synonyma. Hřebíčkový olej, který stojí za nejlepším výsledkem v testu, patří podle dermatologické databáze DermNet mezi časté alergeny způsobující kontaktní dermatitidu, zvlášť v neředěné nebo příliš koncentrované formě.

Česká klíšťová sezóna v číslech

Proč na účinnosti repelentu záleží, ukazují data Státního zdravotního ústavu. Jen do konce července 2024 bylo v Česku hlášeno 1 935 případů lymeské boreliózy a 362 případů klíšťové encefalitidy. Do října čísla narostla na 3 477 borelióz a 575 encefalitid. ČHMÚ přitom už od stupně 2 aktivity klíšťat doporučuje použití repelentu, a v sezoně od dubna do října se většina české krajiny pohybuje na stupni 2 a výš.

Repelent s účinností pod 60 % v takovém prostředí nechává neodpuzených víc než čtyři klíšťata z deseti. Při celodenním výletě s rodinou to není statistika, kterou chcete testovat na vlastní kůži.

Výzkum pokračuje, ale jiným směrem

Zajímavé je, že samotný tým kolem Nejezchlebové a její kolegyně Aleny Žákovské na Masarykově univerzitě u domácích receptů nezůstal. V navazujících výstupech se objevují práce na hřebíčkovci vonném a terénní testy kurkumy jako standardizovatelnějších přírodních kandidátů. I vědci tedy hledají účinnější a lépe formulovatelné přírodní alternativy, než jsou improvizace z kuchyňské linky. Cesta od bylinky v hrnku k funkčnímu repelentu vede přes standardizaci, testování a registraci, ne přes recept sdílený na Facebooku.

Domácí repelent může posloužit jako nouzový doplněk na zahrádce, kde klíšťat potkáte minimum. Do lesa, na louku nebo kamkoli, kde hrozí reálné přisátí, patří registrovaný přípravek s ověřenou účinností. Třiatřicet procent není ochrana, je to sázka.