Hruškojeřáb vydrží české zimy i bez péče a plodí sladké ovoce plné pektinu. Zahrádkáři ho sází místo jabloní a hrušní

Příběh začíná někdy před rokem 1610 v alsaském městečku Bollwiller, kde si někdo všiml zvláštního stromu. Nebyla to hrušeň, nebyl to jeřáb, byl to kříženec obou. Plody vypadaly jako malé hrušky, chutnaly sladce a voňavě, a strom přitom zvládal zimy, které by běžnou hrušeň položily. Jenže z Bollwilleru se tahle rarita nikdy pořádně nerozšířila. Důvod je prostý: semena jsou většinou nevyvinutá, strom se množí prakticky jen roubováním a na první úrodu si počkáte roky. Přesto, nebo právě proto, stojí za pozornost každého zahrádkáře, který hledá něco víc než další jabloň.

Co přesně hruškojeřáb je a odkud pochází

Hruškojeřáb ouškatý, latinsky × Sorbopyrus auricularis, je mezirodový hybrid hrušně obecné (Pyrus communis) a jeřábu muku (Sorbus aria). Podle American Pomological Society ho ve světových sbírkách dlouho reprezentoval jediný klon, strom z Bollwilleru, který se staletí šířil výhradně roubováním. V Česku se občas prodává pod jménem Tatarka nebo Tatarova hrušeň, což je nejznámější domácí odrůda.

Taxonomie je poněkud složitá. Královská botanická zahrada Kew dnes vede starší jméno Sorbopyrus auricularis jako synonymum k × Pyraria irregularis, ale české instituce včetně Agentury ochrany přírody a krajiny i zahradnické e-shopy pracují dál s původním názvem. Pro zahrádkáře je to nepodstatný detail, strom je stále tentýž.

Chuť jako hruška, odolnost jako jeřáb

Plod hruškojeřábu má tvar a velikost malé hrušky se žlutou slupkou. Uvnitř je bílá, polotvrdá až máslovitá dužnina, sladká, voňavá, s lehce kořenitým podtónem. Není to kopie hrušky z obchodu, ale rozhodně ani trpký jeřáb. Washingtonská státní univerzita hodnotí kvalitu plodů jako „vynikající“ pro čerstvou konzumaci i zpracování na džemy, kompoty a šťávy. Dozrávají typicky v první polovině září.

A teď ta odolnost. Zdroje se shodují na mrazuvzdornosti zhruba do −30 °C, což je hodnota, které běžná hrušeň nedosahuje. Hruškojeřáb je navíc podle APS odolný vůči strupovitosti, nevyžaduje náročný řez a je samosprašný, nepotřebuje tedy opylovače, i když v blízkosti hrušně rodí lépe. Pro chladnější české polohy, kde hrušně trpí, je to reálná alternativa.

Důležitá poznámka: uváděná mrazuvzdornost platí pro vyzrálé dřevo zavedeného stromu. Čerstvě vysazená sazenice bez péče takový mráz nemusí ustát.

Háčky, o kterých se nemluví

Hruškojeřáb není zázračný strom bez nevýhod. Tři věci by měl každý zájemce vědět dřív, než zadá objednávku:

• Dlouhé čekání na úrodu. České zdroje uvádějí nástup plodnosti kolem 7.–8. roku, ale Washington State University varuje, že v horších podmínkách to může být 10–15 let. Právě proto WSU hodnotí strom jako komerčně neživotaschopný.
• Krátká skladovatelnost. Plody po dozrání rychle moučnatí. Přesný počet dnů se v dostupných zdrojích neuvádí, ale shoda je jasná: sklidit a buď sníst, nebo zpracovat bez odkladu.
• Prostor. Na běžné zahradě se počítá se sponem 4–5 metrů při vedení na slabší podnoži, ale český krajinářský standard řadí hruškojeřáb mezi velké ovocné dřeviny s rozestupy 10–16 metrů v alejích. Strom doroste výšky kolem 12 metrů. Na malém pozemku to chce rozmyslet.

K tomu přidejte fakt, že strom nesnáší trvalé zamokření. Propustná, spíše sušší půda na slunném stanovišti je základ.

Kolik stojí a kde ho koupit

V aktuálně otevřených českých nabídkách jsme dohledali dvě ceny: Zahradnictví Spomyšl nabízí sazenici za 699 Kč, Zahradní centrum Strakovo za 599 Kč. Titulkových 500 Kč je spíš orientační spodní hranice, reálně se připravte na šest až sedm stovek.

Výsadba je optimální na jaře (březen–duben) nebo na podzim (říjen–listopad). Při podzimní výsadbě se doporučuje nahrnutí kopečku zeminy kolem kmínku proti mrazu a vysychání, důkladná zálivka a mulčování. Nic exotického, standardní péče jako u jakéhokoli ovocného stromku.

Pro koho hruškojeřáb dává smysl

Podle nás je hruškojeřáb ouškatý strom pro trpělivé zahrádkáře v chladnějších polohách, kteří chtějí odolnost a raritu víc než rychlou a skladovatelnou úrodu. Kdo hledá jabloň, která rodí třetí rok a plody vydrží ve sklepě do Vánoc, bude zklamaný. Kdo ale hledá krásný a mohutný strom, který v září nabídne voňavé plody vhodné na džem, po celý rok bude ozdobou zahrady a zároveň odolá i tuhé české zimě, měl by zvážit právě hruškojeřáb.

Strom, který vznikl náhodou v Alsasku před čtyřmi staletími, pořád čeká na své české publikum. Za cenu jednoho pátečního nákupu v supermarketu si ho můžete zasadit na zahradu, a za deset let sklízet ovoce, které většina sousedů nikdy neochutnala.