Staré jahodníky tvoří výhony s kořeny právě teď. Kdo je odstřihne a zasadí správně, ušetří stovky za nové sazenice

Stačí se podívat mezi řádky starého jahodiště. Mezi listy se plazí tenké výhony, šlahouny, na jejichž uzlinách rostou miniaturní kopie mateční rostliny. Některé už zapouštějí kořínky do půdy, jiné čekají jen na kontakt se zemí. Právě tyto dceřiné rostliny jsou hotová sadba, za kterou byste v zahradnictví zaplatili desítky korun za kus. Jenže okno, kdy je lze úspěšně oddělit a přesadit, se zavírá rychleji, než si většina zahrádkářů uvědomuje.

Proč jednat v srpnu a září, ne později

Jahodníky jednouplodících odrůd, tedy těch nejběžnějších na českých zahrádkách, tvoří šlahouny nejintenzivněji po sklizni, od poloviny léta. Český zahrádkářský svaz označuje srpen za ideální měsíc pro výsadbu nových sazenic a září za stále vhodné okno, pokud se přidá kompost a zajistí pravidelná zálivka. Důvod je prostý: sazenice potřebují čas na vybudování silného kořenového systému a korunky ještě před příchodem mrazů. Rostliny zasazené v srpnu mají před zimou šest až osm týdnů aktivního růstu. Ty zářijové o měsíc méně.

A co říjen? Podle staršího odborného materiálu Ohio State University šlahouny, které nezakoření do konce září, příští rok zpravidla neplodí vůbec. V českých podmínkách lze říjen brát jako nejzazší hranu pro sazenice, které už mají vytvořený kořenový bal, ne pro čerstvě odstřižené šlahouny bez kořenů.

Jak šlahouny správně oddělit a zasadit

Celý postup je mechanicky jednoduchý, ale tři chyby ho dokážou zhatit. Tady je osvědčený sled kroků:

1. Nechat zakořenit, pak teprve stříhat. Šlahoun se nesmí odstřihnout hned po vyrašení. Dceřinou rostlinku buď přitlačte k půdě kolíčkem, nebo ji nasměrujte do malého květináčku se substrátem zakopaného vedle mateční rostliny. Substrát udržujte lehce vlhký. Teprve až mladá rostlina drží v zemi vlastními kořeny (poznáte to jemným zatažením), přestřihněte šlahoun zahradnickými nůžkami.

2. Vybrat jen zdravé potomky. Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář doporučuje brát výhradně vitální sazenice s dostatkem kořenů, bez skvrnitých listů a bez známek padlí. Zdravé mladé kořeny jsou bílé až krémové. Tmavé, měkké kořínky signalizují problém.

3. Dodržet správnou hloubku výsadby. Tohle je kritický bod, který rozhoduje o přežití. Pravidlo zní: střed korunky, takzvané srdíčko, musí ležet přesně v rovině povrchu půdy. Kořeny směřují svisle dolů, nikdy ohnuté do tvaru písmene J. Když srdíčko zahrnete zeminou, rostlina hnije. Když trčí nad povrchem, vysychá.

Po výsadbě půdu kolem sazenice přitlačte a vydatně zalijte. Rozestupy mezi rostlinami volte 35 až 40 centimetrů. Kolem sazenic můžete rozprostřít tenkou vrstvu kompostu, asi pět centimetrů, ale s mezerou u srdíčka, aby se kolem něj nedržela vlhkost.

iZdroj fotografie: Foto: Jana Šrámčíková / Chalupáři-Zahrádkáři

Kolik vlastně ušetříte

Ceny jahodníkových sazenic v českých e-shopech a zahradnictvích se v roce 2026 pohybují v jasném rozpětí. Balení deseti kusů jednouplodících odrůd stojí od 159 korun (Zahradnictví ŽEN) přes 199 korun (OBI, odrůda Elsanta) až po vyšší částky u specializovaných školek. Kusové sazenice v květináči vycházejí v Hornbachu na zhruba 45 korun za rostlinu.

Přepočet úspory podle počtu sazenic:

Jeden jednouplodící jahodník přitom může za sezonu vytvořit až 120 dceřiných rostlin, jak uvádí University of Minnesota Extension. V praxi samozřejmě nevyužijete všechny, vybíráte jen ty nejzdravější. Ale i z deseti starých rostlin snadno získáte materiál na celý nový záhon.

Proč nejde jen o peníze, ale o zdraví záhonu

Tady je podle nás ta největší hodnota celého postupu, která se v kalkulačce neobjeví. Jahodníky na jednom místě plodí naplno dva až čtyři roky. Pak začne narůstat tlak půdních chorob: černá kořenová hniloba, verticiliové vadnutí, ve vlhkých a těžkých půdách i červená střeňka. Royal Horticultural Society proto doporučuje obnovu záhonu každé tři až čtyři roky, a to na jiném místě.

Kdo si každý rok nebo ob rok zakořeňuje šlahouny a zakládá nový záhon na čerstvém stanovišti, neřeší jen úsporu za sazenice. Řeší kontinuitu sklizně. Ideální strategie vypadá tak, že nový záhon zakládáte ve chvíli, kdy starý vstupuje do posledního plodného roku. Příští léto sklízíte ze starého i nového, rok poté starý zrušíte.

Pozor ale na jednu věc: stáleplodící odrůdy tvoří šlahounů výrazně méně a alpinské jahody je nemusí tvořit vůbec. U těchto typů dává větší smysl investovat do certifikované sadby z ověřeného zdroje, kde máte jistotu zdravotního stavu.

Kdy se vyplatí raději koupit

Vlastní šlahouny mají jednu nevýhodu, o které se nemluví dost nahlas. Jsou klonem mateční rostliny, dědí její odrůdu, ale i její případné skryté problémy. Pokud starý záhon trpí vadnutím, listy mají podezřelé skvrny nebo kořeny při vytažení vypadají tmavě a slizce, přenášíte si chorobu do nového záhonu vlastníma rukama.

V takovém případě je rozumnější starý porost zlikvidovat, stanoviště na dva až tři roky obsadit jinou plodinou a nový jahodník založit z certifikovaných sazenic na čistém místě. Stojí to víc peněz, ale ušetří roky marného čekání na úrodu, která nepřijde.

Šlahouny, které se teď plazí mezi vašimi starými jahodníky, jsou nabídka s omezenou platností. Každý týden, o který se výsadba opozdí, znamená slabší kořeny před zimou a menší šanci na plnou mísu jahod příští červen.