Plíseň bramborová na rajčatech vyžaduje rychlé odstranění napadených částí a prevenci

Původce se jmenuje Phytophthora infestans a není to klasická houba, nýbrž takzvaná oomyceta, vodní plíseň. Český Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ ji na rajčeti vede i pod názvem „plíseň rajčete“, ale jde o totožný patogen, který kdysi způsobil irský hladomor na bramborách. Na rajčeti umí být stejně ničivý: v některých ročnících podle ÚKZÚZ dokáže úrodu zcela zničit. Univerzitní zdroje z Minnesoty a Wisconsinu popisují kolaps rostlin během sedmi až deseti dnů, pokud pěstitel nezasáhne. Jediná léze přitom za méně než pět dnů vyprodukuje tisíce sporangií, které se šíří vzduchem na desítky metrů. Klíčové pravidlo proto zní: nečekat na jistotu. Je levnější dnes obětovat podezřelý list dnes než celou rostlinu za týden.

Jak ji poznat a neplést si ji s alternárií nebo plísní šedou

Správná diagnóza rozhoduje o tom, jestli sáhnete po nůžkách, nebo po pytli na celou rostlinu. Plíseň bramborová se hlásí velkými, neohraničenými, vodnatě až mastně působícími skvrnami, které rychle tmavnou. Za vlhkého rána se na spodní straně listu na okrajích skvrn objeví bělavý až šedobílý povlak, to jsou sporulující struktury patogenu.

Alternariová skvrnitost vypadá jinak: skvrny mají typické soustředné kruhy, začínají obvykle odspodu rostliny a na plodech tvoří černé, kožovité léze kolem stopky. Svědčí jí spíš teplejší počasí. Plíseň šedá se zase pozná podle šedého „chlupatého“ povlaku spor, často startuje na odumírajícím květu nebo poranění a je typičtější pro skleníky.

Pokud si nejste jistí, zkuste domácí test: podezřelý list vložte na 12 až 24 hodin do uzavřeného vlhkého sáčku. Objeví-li se šedobílý povlak, máte odpověď.

Triáž: kdy stačí list a kdy musí pryč celá rostlina

Rychlost rozhodnutí je důležitější než dokonalost diagnózy. Praktický postup:

• Jednotlivé skvrny na listech – okamžitě odstřihnout i s kusem zdravé tkáně, nůžky po každém řezu otřít dezinfekcí.
• Zasažený stonek, více pater listů nebo napadené plody – bezpečnější je vytáhnout celou rostlinu i s kořeny.
• Napadený materiál – dát do pytle, uzavřít, nechat několik dnů na slunci, pak do směsného odpadu. Nikdy nekompostovat. Spory přežívají na zbytcích a v napadených hlízách; mráz sám o sobě nestačí.

Pozor i na „lehce chycené“ plody, které si chcete nechat dozrát na parapetu. Choroba se šíří i po sklizni, takový plod může být zdrojem spor pro okolní úrodu.

iZdroj fotografie: Foto: Freepik

Prevence v českých podmínkách: počasí rozhoduje

Nejrizikovější období nastává, když se české léto chová jako podzim: chladné noci, vyšší vlhkost, vydatné srážky. ÚKZÚZ uvádí optimální teplotu pro patogen kolem 12–13 °C. Porosty bývají napadány hlavně od července, zvlášť v údolních polohách, blízko vody nebo lesa, kde rostliny dlouho osychají.

Co reálně pomáhá:

• Vzdušný porost – dostatečný spon, důsledné vyvazování, odstraňování spodních listů.
• Zálivka ke kořenům – ráno, ideálně kapkově. Nikdy ne na list.
• Osevní postup – minimálně tři, lépe čtyři roky bez lilkovitých na stejném místě.
• Tolerantní odrůdy – neudělají zázrak, ale koupí čas.

Rozšířený mýtus říká, že samotná blízkost rajčat a brambor automaticky znamená přenos nákazy mezi záhony. Podle ÚKZÚZ ale dosud nebylo hodnověrně prokázáno, že izoláty z rajčat infikují brambory a naopak. Sousedství samo o sobě není hlavní problém, stejný infekční tlak a stejné počasí ano.

Co je v registru: přípravky pro sezónu 2026

Účinná ochrana musí být preventivní nebo nasazená při úplně prvních příznacích. Po rozjetí epidemie žádný postřik situaci nezachrání, v tu chvíli rozhoduje hygiena porostu a rychlost odstraňování.

K 30. červenci 2026 jsou v registru ÚKZÚZ pro rajče dohledatelné mimo jiné tyto přípravky:

Přípravky je nutné střídat, aby se nebudovala rezistence. A důležitá poznámka k oblíbenému Polyversu: na rajčeti je registrováno hlavně proti plísni šedé a sklerotiniové hnilobě, ne jako cílené řešení rozjeté plísně bramborové. Prezentovat ho jako univerzální zbraň by bylo zavádějící.

Sedm dnů. Tolik času dělí první nenápadnou skvrnu od kolapsu celé rostliny za chladného a vlhkého počasí. Kdo kontroluje rajčata ob den a neváhá s nůžkami ani s pytlem na odpad, má nejlepší šanci, že se letos sklízet bude.