Židle z IKEA stála v přepočtu 900 Kč. Dnes se prodala za 300 tisíc. Těchto 11 kusů hledejte doma ve sklepě i na půdě

Gillis Lundgren ho navrhl jako nízké, chromované křeslo s výraznou siluetou připomínající africkou antilopy, odtud název. IKEA ho zařadila do katalogu na jedinou sezonu, rok 1972, a pak zmizelo z nabídky. Dnes ho švédský aukční dům Bukowskis eviduje jako vzácný sběratelský kus a na designovém tržišti 1stDibs visí aktivní nabídka za 11 179 dolarů, tedy přes 260 tisíc korun.

Jedenáct kusů, které má cenu hledat

Britský magazín House Beautiful letos v červnu sestavil seznam jedenácti starších modelů IKEA, které dnes na sekundárním trhu dosahují výrazně vyšších cen, než za jaké se kdysi prodávaly. Nejde o jednotný aukční index, spíš o redakčně sesbíraný přehled kusů, které se opakovaně objevují na platformách jako 1stDibs nebo Pamono s prémiovými cenovkami. Tady je celý seznam:

• Teaková skříňka z 50. let – blíže neurčený model z rané éry IKEA, kombinace teaku a březového dřeva
• GRILL – stohovatelná třínoží židle, Bengt Ruda, 1958
• Pohovka Bengta Rudy – počátek 60. let, bez přesného modelového označení
• CIKADA – křesla, Bengt Ruda, 60. léta
• POLO – otočná židle, 1967
• BORKUM – třímístná pohovka, 70. léta
• IMPALA – křeslo, Gillis Lundgren, 1972
• Skandinávské art deco stolní lampy – 80. léta
• GUIDE – policový systém, Niels Gammelgaard, 1985
• KARLSKRONA – ratanové lehátko, Carl Öjerstam, 90. léta
• Lounge chair Alvara Aalta – navržené pro IKEA, 90. léta

Ne všechny z nich mají stejnou šanci ležet na české půdě. Reálněji se daly dochovat kusy z 80. a 90. let: GUIDE, lampy, KARLSKRONA. Rané modely Bengta Rudy z padesátých let nebo právě IMPALA z roku 1972 jsou spíš vzácné úlovky než běžný půdní nález.

Proč zrovna levná IKEA produkuje statisícové kousky

Odpověď se skládá ze tří vrstev: autor, rarita, dochovanost.

Část starších výrobků IKEA nebyla „jen levný nábytek“. Bengt Ruda byl podle IKEA Museum vůbec prvním kvalifikovaným designérem, kterého značka angažovala. Přišel ze švédského NK, přinesl zkušenost s kvalitním řemeslem a jeho židle GRILL získala v roce 1958 porotní ocenění. Lundgren zase stál za konceptem plochého balení a IMPALU navrhl jako výrazný autorský kus, ne jako anonymní sériový produkt.

Druhá vrstva je krátké výrobní okno. IMPALA se podle Bukowskis nabízela jen v katalogu 1972. Jeden rok. To z ní dělá vzácnost srovnatelnou spíš s limitovanou edicí než s masovou produkcí. A třetí vrstva, dochovanost, je prostá: levný nábytek lidé častěji vyhodili, rozebrali, poškodili. Co přežilo padesát let v použitelném stavu, je automaticky vzácnější.

Kombinace autora, rarity a dochovanosti pak přepisuje původní nízkonákladový image značky. Na Pamono se průběžně prodávají desítky starších kusů IKEA v cenách od stovek po tisíce dolarů. Nejde o jednorázový výstřelek, ale o stabilní sběratelský segment.

Originál versus reissue: pozor na záměnu

IKEA si svého dědictví je vědoma a aktivně ho využívá. V kolekci Nytillverkad vrací staré návrhy do prodeje, jenže pod novými názvy. Původní policový systém GUIDE od Nielse Gammelgaarda z roku 1985 se od února 2025 prodává jako BYAKORRE. Vizuálně jde o přímou linii, sběratelsky ale o zásadně jiný produkt.

Pokud doma najdete „něco podobného“, je tohle klíčové rozlišení. Nestačí, že kus vypadá jako z katalogu. Potřebujete shodu modelového názvu, designéra, období výroby, konstrukce a rozměrů. U IMPALY pomůže nízký chromovaný trubkový rám a šířka kolem 76 centimetrů. U GRILL jde o třínohou stohovatelnou konstrukci s lisovaným teakem. U GUIDE je důležité odlišit originál od novodobé BYAKORRE.

Samo IKEA Museum přitom ceny starých kusů neurčuje, výslovně doporučuje obrátit se na aukční web nebo aukční dům.

Jak postupovat, když máte podezření na poklad

Praktický postup je překvapivě přímočarý. Nafotit celek, detaily spojů, spodní stranu a případné štítky. Přeměřit rozměry. Porovnat s archivem IKEA Museum. A pak poslat podklady aukčnímu domu (Bukowskis, Auctionet) nebo rovnou na 1stDibs či Pamono, pokud chcete prodávat přímo.

Na českém trhu se starší IKEA objevuje; na Sbazaru se indexují kusy v kategorii starožitného nábytku, včetně modelů spojovaných s Gammelgaardem. Jenže české inzeráty často nemají správné určení designéra ani modelu. A právě v tom je příležitost: kus, který na Sbazaru visí za pár tisíc bez správného popisu, může na mezinárodní platformě s přesnou identifikací dosáhnout řádově vyšší ceny. Pro srovnání: běžný český retro nábytek typu Halabala se na tuzemských bazarech pohybuje kolem pěti tisíc korun za kus. Špičková vintage IKEA na mezinárodním trhu umí jít na stovky tisíc.

Ne každý starý kus je poklad

Většina nálezů na půdě nebude šesticiferná. Vysoké částky se koncentrují u modelů s jasným autorem, krátkým obdobím výroby a rozpoznatelnou siluetou, a těch je v celé historii IKEA jen hrstka. Ale právě proto stojí za to podívat se na ten starý kus ve sklepě pozorněji. Někdy stačí otočit židli vzhůru nohama a přečíst štítek.

Zdroj: Průzkum nabídek na portálech Aukro, Barnebys, LiveAuctioneers, Burda Auction, Heritage Auctions, 1stDibs, Catawiki, Etsy, Bazoš a LCG Auctions a starožitnictví (USTAR, Taranis a Antik Praha)