Klasický slunečník potřebuje podstavec o hmotnosti 70 až 90 kilogramů, zabírá střed posezení a při větru nad 20 km/h se musí zavřít. Existuje sedm alternativ, které dají víc stínu s méně starostmi.
Problém slunečníku není v tom, že nefunguje. Funguje, dokud je bezvětří, dokud ho nikdo nepotřebuje přesunout a dokud vám nevadí stojan uprostřed terasy. Jenže právě v momentě, kdy slunce praží nejvíc a zvedá se odpolední vítr, slunečník selhává.
Tři kategorie: sezonní, polotrvalé, trvalé
Než se pustíme do jednotlivých řešení, pomůže si je rozdělit podle toho, kolik času a peněz vyžadují a jak dlouho slouží.
Rychlá sezonní řešení (realizace za hodiny, investice ve stovkách až nižších tisících):
- Sluneční plachta
- Upínací markýza bez vrtání
- Zahradní pavilon nebo altán
Polotrvalá řešení (montáž v řádu dnů, investice v tisících až desetitisících):
- Výsuvná terasová markýza kotvená do fasády
- Volně stojící nebo bioklimatická pergola
Trvalá přírodní řešení (plný efekt za 2 až 5 let, investice hlavně v čase a péči):
- Klasická pergola s popínavkami (réva, vistárie)
- Živá vrbová pergola
- Strom jako dlouhodobý přirozený stín
Kolik stojí metr čtvereční stínu
Cena za stín se dramaticky liší. Spočítali jsme ji z aktuálních cen v českých e-shopech, bez montáže, kotev a betonu, čistě produkt dělený zastíněnou plochou:
| Řešení | Rozměr | Cena | Kč za m² stínu |
|---|---|---|---|
| Sluneční plachta | 270 × 140 cm | 799 Kč | cca 211 Kč |
| Zahradní pavilon Antonito | 294 × 294 cm | 5 279 Kč | cca 611 Kč |
| Upínací markýza | 250 × 150 cm | 2 599 Kč | cca 693 Kč |
| Bioklimatická pergola | 300 × 360 cm | od 26 990 Kč | cca 2 499 Kč |
Plachta vychází nejlevněji, dvanáctkrát levněji na metr čtvereční než bioklimatická pergola. Jenže tenhle přepočet neříká nic o tom, jak se která varianta chová v bouřce nebo kolik let vydrží. Proto je potřeba se na každou podívat zvlášť.
Co zvládnete ještě toto léto
Sluneční plachta je nejrychlejší cesta ke stínu. V Hornbachu se hotové plachty pohybují od 799 do 2 150 Kč podle rozměru a materiálu (HDPE 135–180 g/m² nebo polyester 140–200 g/m²). Montáž zvládnete za odpoledne. Zásadní je sklon 10–15 stupňů, aby nestála voda, a rezerva minimálně 10 % délky lan na každém rohu. Bez toho po prvním dešti vznikne vodní kapsa, která plachtu strhne. Plachta je primárně ochrana proti slunci a slabému dešti, při bouřce nepomůže.
Upínací markýza bez vrtání je řešení i pro nájemní byt s balkonem. OBI nabízí model 250 × 150 cm za 2 599 Kč, který se upíná svěrkami. Montáž zabere dvě až tři hodiny. Výhoda oproti plachtě: markýzu srolujete za minutu, když se zvedne vítr. Nevýhoda: menší zastíněná plocha a závislost na tom, že máte kam ji upnout.
Zahradní pavilon je nejrychlejší cesta k velké kryté ploše bez zásahu do fasády. Altán Antonito v OBI za 5 279 Kč pokryje téměř devět metrů čtverečních. Stojí volně, takže funguje na terase i uprostřed zahrady. Je to ale sezonní stavba, při silném větru musí být kotvený nebo složený.
Když chcete stín na roky
Výsuvná markýza kotvená do fasády je polotrvalé řešení, které kombinuje pohodlí s odolností. Moderní modely mají LED osvětlení, dálkové ovládání a větrné senzory, které markýzu automaticky stáhnou při nárazu větru. U modelů nad čtyři metry OBI doporučuje odbornou montáž, kotvení do fasády vyžaduje chemické kotvy a znalost typu zdiva. Cena se pohybuje od nižších tisíců za jednoduché modely po desetitisíce za kazetové verze s motorem.
Bioklimatická pergola s nastavitelnými lamelami a případně roletami je investice v řádu 25 000 až 48 000 Kč podle rozměru. Lamely regulují světlo i průvan, při dešti se zavřou. Vypadá to jako pergola, ale pozor: podle metodiky Ministerstva pro místní rozvoj jde často ve skutečnosti o přístřešek, nebo dokonce přístavbu. Tradiční pergola (lehká konstrukce porostlá rostlinami) stavebnímu zákonu nepodléhá. Přístřešek ano. Bez povolení projde jen jako drobná stavba do 40 m² a 5 metrů výšky, s odstupem minimálně dva metry od hranice pozemku a dalšími podmínkami. Než objednáte bioklimatickou pergolu, zjistěte si na stavebním úřadě, do jaké kategorie spadá.
Stín, který roste sám
Nejlevnější dlouhodobý stín nepochází z obchodu, ale ze zahrady. A není to jen romantika, vědecky měřený rozdíl je reálný. Studie s vistáriovou konstrukcí prokázala, že pod živým stínem je tepelná zátěž o 2,1 °C nižší než na přímém slunci a o 1,1 °C nižší než pod plachtovým stanem. Rostliny totiž nestíní jen mechanicky listy, odpařováním vody aktivně ochlazují okolí.
Pergola s popínavkami je klasika, která funguje. Jedna dobře vedená réva podle Royal Horticultural Society dokáže pokrýt celou pergolu, a navíc dává hrozny. První funkční stín čekejte po dvou až třech sezonách. Vistárie roste ještě razantněji, přes deset metrů, ale roubované rostliny kvetou obvykle až po třech až čtyřech letech, semenáče výrazně později.
Živá vrbová pergola je další skvělou variantou. Vrba roste až dva metry ročně, takže oblouk nebo altánek z živých prutů získá tvar překvapivě rychle. Potřebuje ale vlhčí stanoviště na slunci a odstup minimálně deset metrů od budov a drenáží kvůli agresivním kořenům. Pro malou dlážděnou terasu to není, pro zahradu s trávníkem ano.
Strom je nejpomalejší, ale nejtrvalejší řešení. Na větší pozemek se hodí lípa nebo dub, na menší zahradu habr nebo javor babyka. Rozhoduje velikost koruny v dospělosti, prostor pro kořeny a odstup od domu. Strom nestihnete toto léto. Ale za pět let bude stínit líp než cokoli, co koupíte v hobbymarketu.
Zastínit terasu lépe než slunečníkem v praxi neznamená utratit víc peněz. Znamená to méně přemisťování, větší souvislý stín a méně nervů při větru. Plachta za osm set korun to zvládne ještě tento víkend. Réva na pergole to zvládne navždy.
Tipy
|
PŘEČTENÍ: 3579
