Na Slovensku se objevil brouk, který v Americe zničil miliony jasanů. Od Česka ho dělí jen 250 km a postupuje rychle

9. června odchytil maďarský lapač v obci Beregsurány u ukrajinských hranic drobného brouka, kterého entomologové znají jako polníka jasanového (Agrilus planipennis). O šestnáct dní později se stejný druh objevil ve slovenské Stredě nad Bodrogom v okrese Trebišov, a do konce července už zasahoval 22 katastrálních území jihovýchodního Slovenska. Český Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) oznámil, že nejbližší ohnisko leží přibližně 250 kilometrů od českých hranic. Vzdálenost, která zní uklidňujícím dojmem, dokud se člověk nepodívá, jak se tento brouk šíří.

Proč jeden brouk znamená konec celé aleje

Dospělý polník jasanový měří 8 až 14 milimetrů a na první pohled vypadá nenápadně: kovově zelené tělo snadno přehlédnete na kůře stromu. Nebezpečí ale tkví pod povrchem. Samice klade vajíčka do prasklin kůry a vylíhlé larvy se zavrtávají do lýka, kde vytvářejí dlouhé esovité chodbičky. Tím přerušují tok vody a živin mezi kořeny a korunou.

Klíčový rozdíl oproti většině kůrovcovitých škůdců: polník jasanový napadá i zcela zdravé stromy. Nepotřebuje oslabený, suchý nebo stresovaný jasan. Stačí mu jakýkoli jasan. Poškození zůstává měsíce skryté pod kůrou, takže když se na stromě objeví viditelné příznaky (řídnoucí koruna, žloutnoucí listy, svislé praskliny kůry, charakteristické výletové otvory ve tvaru písmene D), bývá už pozdě.

Americký scénář: stovky milionů mrtvých stromů

Spojené státy poznaly polníka jasanového na začátku tisíciletí. Bilance je zdrcující. Americký úřad APHIS hovoří o desítkách milionů uhynulých a chřadnoucích jasanů, U.S. Forest Service uvádí rovnou stovky milionů mrtvých stromů. V lesních porostech Michiganu překročila mortalita jasanů 99 %. Stromy přestaly produkovat semena, rozpadlo se korunové patro, změnilo se složení hmyzích a ptačích společenstev.

Pro Evropu je tahle zkušenost varováním, ne vzdálenou kuriozitou. Brouk se v posledních dekádách rozšířil z Ruska přes Ukrajinu a Bělorusko, a letos v červnu překročil hranici EU. Evropské druhy jasanů jsou k napadení vnímavé. Česká republika přitom podle dat Národního lesnického institutu eviduje v lesních porostech 32 713 hektarů jasanu ztepilého a úzkolistého. Mimo tuto statistiku stojí tisíce stromů v alejích, parcích a zahradách, které lesnická databáze vůbec nepokrývá.

250 kilometrů: uklidňující číslo, které klame

Přirozené šíření polníka jasanového se pohybuje od zhruba 0,8 kilometru za rok do více než deseti kilometrů ročně. Většina brouků z jednoho ohniska zůstává do 500 metrů od místa vylíhnutí. Čistě biologickým frontem by 250 kilometrů znamenalo přinejmenším čtvrtstoletí.

Jenže brouk necestuje jen po svých. EPPO datasheet výslovně uvádí, že skoky o desítky až stovky kilometrů pravděpodobně souvisejí s lidskou pomocí, tedy s přesunem napadeného dřeva, palivového dřeva, školkařského materiálu nebo „stopováním“ na vozidlech. Právě tak se dostal z Detroitu do vzdálených amerických států. A právě tak se může dostat z jihovýchodního Slovenska kamkoli do střední Evropy.

Z českého pohledu je proto důležitější sledovat logistické trasy než biologický front. Kamion s jasanovými prkny ujede 250 kilometrů za tři hodiny.

Co dělají úřady, a co můžete udělat vy

Záchyt nebyl náhoda. Maďarský i slovenský nález vzešel z pravidelného úředního monitoringu, nikoli z náhodného pozorování. Česko mělo už v únoru 2026 revidovaný pohotovostní plán pro tento druh. Unijní prováděcí nařízení ukládá po potvrzení výskytu bezodkladné vymezení zamořené zóny (minimálně 100 metrů kolem napadených stromů, kde se vykácí všechny jasany) a nárazníkové zóny o poloměru nejméně 10 kilometrů se zákazem přesunu rizikového materiálu. Opatření lze zrušit až po čtyřech po sobě jdoucích letech bez nálezu.

Na Slovensku probíhá delimitační průzkum a eradikační režim. Pro občany platí jednoduchý postup: sledovat jasany v okolí, všímat si řídnoucí koruny, prasklin kůry a výletových otvorů ve tvaru písmene D. Při podezření vyfotit strom i poškození, zaznamenat přesnou polohu a poslat hlášení na [email protected] nebo přes Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ.