Některé odrůdy rajčat v září přirozeně odumřou a nic s tím neuděláte. Jen pár odrůd zvládne plodit až do mrazů

Rajčata v září hromadně usychají: determinantní odrůdy mají geneticky daný konec sezony, indeterminantní plodí dál

Začátek září, záhon plný žloutnoucích listů a posledních scvrklých plodů. Pěstitel si vyčítá, že něco zanedbal, málo zaléval, špatně hnojil, pozdě vyštípal.

i Foto: Jana Šrámčíková / Chalupáři-Zahrádkáři
                   

Jenže skutečný viník sedí hlouběji: v geneticky zakódovaném typu růstu, který rozhodl o délce sezony ještě dřív, než se první květ otevřel. Determinantní odrůdy mají naprogramovaný konec. Indeterminantní pokračují, dokud je nepřibrzdí mráz. A právě v tomhle rozlišení leží klíč k tomu, jestli budete rajčata sklízet ještě v říjnu, nebo už v září uklízíte prázdný záhon.

Proč determinantní rajčata v září přestávají plodit

Biologie je nekompromisní. Determinantní rajče, česky často označované jako keříčkové, zakončí svůj hlavní výhon květenstvím. Tím se zastaví další růst do výšky, ustane tvorba nových květů a rostlina přesměruje veškerou energii do omezeného počtu plodů. Ty dozrají v krátkém okně čtyř až šesti týdnů, jak uvádí University of Minnesota Extension. Pak listy rychle žloutnou, zasychají a plodnost končí.

Typické příklady? Roma, masitá, s minimem semen, stvořená pro omáčky a konzervaci. Celebrity, těžce plodící hybrid s velkými plody. Obě vedené u Burpee jako „determinantní s bohatou násadou“. Obě vynikající pro soustředěnou letní sklizeň. Obě ale v září už prakticky za zenitem.

Žádná péče tuhle genetiku nepřepíše. Přihnojování, zálivka ani vyštipování nedonutí determinantní rostlinu nasadit nový vijan, když její program říká „konec“. Smysl dává soustředit se na kvalitní dozrání toho, co už visí na keři, a plody sklidit dřív, než přijde první chladná noc.

Které odrůdy plodí až do prvních mrazů, a kde je v Česku seženete

Indeterminantní tyčková rajčata fungují jinak. Jejich výhon nekončí květenstvím, ale pokračuje v růstu, nasazuje další a další vijany a kvete, dokud mu to teplota dovolí. Právě z téhle skupiny pochází odrůdy, které v české zahradce vydrží plodit hluboko do podzimu.

Primabella patří mezi nejodolnější. Šlechtitel Culinaris ji popisuje jako odrůdu „plodící až do mrazu“ a přidává nejvyšší toleranci vůči plísni bramborové na trhu. Plody kolem 30 gramů, sladkokyselá chuť, zvládne i skromnější hnojení a zálivku.

Sunviva je robustní venkovní tyčkové rajče se žlutými třešňovými plody.

Resibella nabízí větší plody kolem 50 gramů, intenzivní rajčatovou chuť zachovanou i po chladných nocích a silnou toleranci k houbovým chorobám. Šlechtitel ji doporučuje pro nechráněné venkovní pěstování.

Katalog Culinaris 2026 přitom obsahuje další venkovní tyčkové kultivary: Rondobella, Vivaroma, Vivagrande, Primavera, Clou nebo Dorada. Výběr existuje; stačí vědět, co hledat.

Jak poznat typ růstu, když to na sáčku chybí

Tady naráží český zahrádkář na systémový problém. Vyhláška č. 129/2012 Sb. stanoví povinné údaje na malém balení osiva zelenin: druh, odrůdu, kategorii, partii, počet semen, rok uzavření a klíčivost. Typ růstu (determinantní versus indeterminantní) mezi povinnými položkami podle ÚKZÚZ nefiguruje. Proto ho na retailovém sáčku často marně hledáte.

Při nákupu pomohou čtyři signály:

  • Přímý údaj determinate / indeterminate v detailu e-shopu
  • Označení bush / climbing (keříčkové / tyčkové)
  • Pěstitelský popis typu „kompaktní do nádoby“ versus „nutné vyštipovat a vyvazovat“
  • Výška rostliny: determinantní typy obvykle dorůstají 60 až 120 cm, indeterminantní přesahují dva metry

Kdo chce příští rok sklízet do podzimu, měl by si tenhle údaj ověřit v katalogu šlechtitele nebo v detailu produktové stránky ještě před objednáním.

iZdroj fotografie: Foto: Jana Šrámčíková / Chalupáři-Zahrádkáři

Zářijová péče, která prodlouží sklizeň o týdny

U indeterminantních rajčat má zářijový zásah reálný dopad. Ludmila Dušková a Jan Kopřiva doporučují zkrátit hlavní výhon za šestým až sedmým vijanem: rostlina přestane investovat do nového růstu a soustředí sílu na dozrání existujících plodů. Odlistit stačí jen spodní patra, horní listy chrání plody před spálením.

Klíčové je načasování konce hnojení. Praktické pravidlo zní: přestat přihnojovat zhruba čtyři týdny před očekávaným prvním mrazem. Podle dat ČHMÚ připadá v Polabí průměrný první slabý mráz na 20. října, nejčasnější zaznamenaný výskyt na 17. září. V teplejších nížinách jižní Moravy bývá bezmrazové období srovnatelné nebo delší, v podhorských kotlinách severních Čech se zkracuje o dva až tři týdny.

Pro září 2026 to v praxi znamená:

  • Teplé nížiny: poslední přihnojení kolem 20. září, zaštipnutí vrcholů koncem měsíce
  • Chladnější polohy: konec hnojení už v polovině září, agrotextilie na noc od první předpovědi pod 5 °C
  • Fóliovník nebo tunel: prodlužuje sezonu o další týdny, Primabella je pro tuto variantu výslovně doporučená

Co dělat s plody, které nestihnou dozrát na keři

Když předpověď ohlásí mráz, sklízejte všechno. Plody, které už ztrácejí tmavě zelenou barvu, začínají bělat nebo růžovět, dozrají v jedné vrstvě při pokojové teplotě. Do lednice je nedávejte, chlad ničí chuťové látky. Tvrdě zelené plody s uniformně zeleným spodkem mají slabou šanci na dobrou chuť; ty se hodí spíš na nakládání nebo chutney.

U determinantních odrůd přesun do interiéru pomůže ochránit poslední plody před mrazem, ale novou násadu už nevyvolá. U indeterminantních rostlin v nádobě může přestěhování na zasklený balkon přidat další dny plodnosti, genetika jim to dovoluje, pokud mají dost světla a tepla.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Zdeňka Pavelková

Zobrazit další články