Petr Rychlý si postavil srub se 7 pokoji a zahradou 2500 m². Po letech zjistil, že udělal jednu zásadní chybu

Srub Petra Rychlého voní dřevem i po 20 letech. Jednu věc by ale budoucím stavitelům rozhodně nedoporučil

Petr Rychlý si kolem roku 2003 postavil vysněný srub u lesa za Prahou. O deset let později ho dal do prodeje, kvůli jediné věci, kterou předem nepromyslel.

i Foto: Jana Šrámčíková / Chalupáři-Zahrádkáři
                   

V rozhovoru pro Novinky herec vzpomínal, jak ho ke dřevostavbě přivedl kolega Tomáš Töpfer. Zaujala ho vůně dřeva, ekologický způsob výstavby s minimem odpadu i praktický ohled na alergie obou synů. Výsledkem byl mohutný srub 7+1 na pozemku o rozloze 2 500 metrů čtverečních v Kostelci u Křížků, obci schované mezi lesy na jižním okraji Středočeského kraje. Rychlý o domě hovořil nadšeně, prostornou kuchyni a klid za městem považoval za ideální zázemí pro velkou rodinu. Jenže právě ta rodina, přesněji její každodenní rytmus, se stala důvodem, proč sen přestal fungovat.

Proč se z idylického srubu stalo dojížděcí peklo

Kluci rostli, nastoupili do pražské školy, začali pravidelně trénovat tenis. Každé ráno a každé odpoledne znamenalo cestu z Kostelce u Křížků do hlavního města a zpět. Podle mapy dělí obec od Prahy necelých 28 kilometrů po silnici; bez ranní špičky zabere trasa autem zhruba 33 minut. V reálném provozu s kolonami na D1 a objízdnými trasami se ale čas snadno protáhne. Veřejnou dopravou je situace ještě horší: autobus PID linky 335 z Kostelce na Budějovickou jede přibližně 53 minut, a k tomu je třeba připočítat metro či tramvaj do centra. Celková doba od dveří ke dveřím se běžně přehoupne přes hodinu jedním směrem.

Rodina se čtyřmi až šesti denními přejezdy prakticky žila v autě. V létě 2014 se dům objevil v nabídce za necelých 12 milionů korun. Podle tehdejší zprávy Blesku za rozhodnutím stálo právě neúnosné dojíždění dětí za školou a sportem.

Suburbanizace jako systémová past: Rychlého příběh opakují tisíce rodin

Hercův problém zní výjimečně jen díky jménu na obálce. Ve skutečnosti jde o jeden z nejtypičtějších vzorců pražské suburbanizace. Data Českého statistického úřadu ze Sčítání 2021 ukazují, že dojížďka do zaměstnání a škol mezi obcemi patří k nejsledovanějším demografickým ukazatelům. Institut plánování a rozvoje Prahy přímo popisuje, jak suburbanizace ovlivňuje využití škol: část rodin raději zapisuje děti do školy poblíž pracoviště rodiče v Praze, protože místní kapacity nestačí nebo cesta zabere příliš času.

Klíčové přitom bývá jedno podcenění: rodina plánuje stěhování podle víkendového pocitu klidu, nikoliv podle pondělního rozvrhu. Škola v osm, trénink ve čtyři, druhé dítě na kroužku v pět, rodič v divadle v sedm, a najednou se z jednoho auta stanou dvě a z klidného bydlení logistická noční můra. Kostelec u Křížků navíc postrádá rychlé železniční napojení; celá dopravní osa stojí na autobusové lince. Podobně vzdálená obec s přímým vlakem by mohla vycházet podstatně lépe.

Co dřevostavba zvládla a kde naopak číhá technická past

Samotný srub přitom obstál. Oborové materiály Asociace dodavatelů montovaných domů popisují dřevostavby jako energeticky účinné konstrukce s příjemným vnitřním klimatem a rychlou tepelnou odezvou: po zapnutí topení se interiér prohřeje výrazně dříve než u cihlového domu. Zpráva Dřevařského ústavu a CEEC Research z roku 2023 ovšem koriguje rozšířenou představu o levném provozu: 56 % dotázaných stavebních firem hodnotí údržbu dřevostaveb jako srovnatelnou se zděnými domy, 33 % dokonce jako vyšší.

Specifickou kapitolou zůstává elektroinstalace. U masivního srubu se veškeré kabelové trasy musí naplánovat už v projektu: kabely vedou v podlahách, stropech nebo přes předem vyvrtané prostupy. Každá dodatečná zásuvka či vypínač znamená zásah do pohledového dřeva, truhlářské začištění a utěsnění prostupů. Orientační cena za přidání jednoduché zásuvky se v developerských cenících pohybuje kolem 2 800 korun s DPH, hodinová sazba elektrikáře startuje na 930 korunách bez daně. U srubu s masivními stěnami může konečný účet narůst výrazně výš.

Jak srub po dvaceti letech slouží: od školáků k vnoučatům

Dům se v roce 2014 neprodal. Kombinace atypické dřevostavby, ceny přesahující 11 milionů a polohy v malé obci bez vlakového spojení zřejmě zúžila okruh zájemců na minimum: pro rodiny se školními dětmi představoval tentýž dopravní handicap, kvůli němuž ho Rychlý opouštěl.

Jenže čas proměnil rovnici. Synové dospěli, přibyly vnoučata. V roce 2023 herec popisoval, jak si nejmenší užívají bazén, trampolínu a domek na rozlehlém pozemku. O dva roky později mluvil o rodinných oslavách u velkého stolu a grilování na zahradě. Dům, který jako základna pro rozvážení školáků selhával, ve druhém dějství získal smysl coby místo, kde se široká rodina schází. Logistika přestala diktovat denní režim, a srub konečně začal plnit roli, pro kterou ho Rychlý původně stavěl.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Karel Novák

Zobrazit další články