Jeden podzimní zásah v zahradě vám může zničit hnízda kosu i úkryt ježků. Kdo nechá keře být, sklízí dvojnásobný užitek

Každý podzim se tisíce zahrádkářů pustí do úklidu hned po prvních slunečných dnech, shrabou listí, ustřihnou suché stonky, zamulčují záhony. Vypadá to jako péče. Jenže z pohledu biologie jde o demolici školky, porodnice i zimoviště najednou. Německý zemský svaz ochrany přírody NABU Niedersachsen proto letos opakuje naléhavou výzvu: s podzimním „pořádkem“ počkejte. Entomolog Klaus Bodenstein z NABU Northeim vysvětluje, že pod zdánlivě mrtvými rostlinnými zbytky přežívají oplodněné královny čmeláků, larvy a kukly divokých včel i samotářské druhy v dutých stéblech. 

Kdo přežívá zimu v suchých stoncích a pod listím

Představte si loňský stonek ostružiníku, černého bezu nebo divoké štětky. Zvenku vypadá jako odpad. Uvnitř ale mohou být hnízdní komůrky zednice červené, samotářské včely, která podzim i zimu tráví v uzavřené dutině a na jaře patří mezi první opylovače ovocných stromů. V dřeňových lodyhách motýlího keře či divizny přezimují další včelí královny spolu s larvami a kuklami. Pod vrstvou spadaného listí se ukrývají královny čmeláka rolního. V otevřené půdě vedou nenápadné chodbičky k podzemním komůrkám čmeláka zemního, jehož oplodněná královna po probuzení založí kolonii o stovkách jedinců. A pod neposečenou loňskou trávou bývají zahrabané královny čmeláka kamenného, schopné dát vznik společenství čítajícímu kolem tří set potomků.

Pět zásahů, které ničí zahradu víc než zanedbání

Bodenstein jmenuje konkrétní rizikové úkony, jež zahrádkáři provádějí automaticky, aniž tuší následky:

• Odstřižení suchých stonků – likviduje hnízdní komůrky samotářských včel a zimující kukly.
• Shrabání listí – odstraňuje izolační vrstvu nad čmeláčími královnami a drobnými bezobratlými.
• Zasypání otevřené půdy – blokuje východy z podzemních chodeb zemních včel a čmeláků.
• Časné mulčování trávníku – pohřbívá zahrabané královny pod neprostupnou vrstvou.
• Předčasné rytí a obracení zeminy – mechanicky ničí podzemní komůrky i s jejich obsahem.

Navíc platí praktický paradox: kdo keře seřeže příliš brzy, často musí stříhat znovu, protože dřeviny na počátku léta mohutně obrůstají. Odložený zásah tak šetří přírodu i čas.

Pomoc přírodě zvládne i balkon a malá městská zahrádka

Ochranný princip platí bez ohledu na výměru pozemku. NABU Niedersachsen ve své čmeláčí brožuře výslovně hovoří o pomoci „v zahradě, na balkoně i ve volné krajině“. Jediný truhlík se svázanými dutými lodyhami může obsahovat hnízdní komůrky samotářských včel. Jeden ponechaný keř v městském vnitrobloku postačí jako hnízdiště střízlíka.

Co můžete udělat hned, aniž byste cokoli ohrozili: ponechat rané kvetoucí dřeviny, zejména vrbu jívu, jejíž kočičky od března fungují jako první nouzová dávka pylu a nektaru pro čmeláky, včely i motýly. Označit si místa, kde jste zahlédli otvory v půdě nebo hmyzí aktivitu. Odložit mulčování, hlubokou kultivaci i plošné shrabávání. A především přijmout, že trocha nepořádku v rohu zahrady zachraňuje víc životů než nejpečlivěji ostříhaný živý plot.