Francouzský region zakázal sledování psů přes GPS. Myslivci se bouřili tak dlouho, až vláda vydala celostátní dekrét

25. června 2026 podepsal francouzský ministr životního prostředí dekret, který mění pravidla používání lokalizačních zařízení na loveckých psech platná od roku 1986. Původní úprava dovolovala zapnout GPS teprve po skončení akce lovu. Nová verze článku 7 povoluje lokalizaci i v průběhu honu, ovšem výhradně za účelem vyhledání psa, zajištění jeho bezpečnosti a prevence kolizí s vozidly. Dekret publikovaný v Journal officiel 9. července 2026 nabyl účinnosti hned následující den. Jenže za zdánlivě technickou novelou se skrývá rok trvající střet mezi lovci, kteří GPS považují za záchranné vybavení, a těmi, kdo v něm vidí elektronickou výhodu při pronásledování zvěře.

Proč Gard zakázal GPS obojky uprostřed honu

Jiskra přeskočila v departementu Gard v regionu Okcitánie. Tamní federace myslivců sdružující 18 800 aktivních lovců přijala 5. dubna 2025 nové departementní schéma správy loveckých území (SDGC) na období 2025–2031. Prefekt ho schválil 20. května, účinnost nastala 1. července téhož roku. Součástí byl kategorický zákaz GPS lokalizace během akce lovu.

Gardská federace argumentovala konkrétními excesy:

• Při lovu velké zvěře GPS údajně umožňovalo pikérům střílet přímo uprostřed naháňky a přesouvat se autem tak, aby zvěři odřízli únikovou cestu, případně stříleli na cizím honitebním území.
• U drobné zvěře lokalizace usnadňovala přímý přístup na stanoviště a identifikaci tras, kudy se zvěř pohybuje.

Federace tyto praktiky označila francouzským slovem „dérives“, tedy úlety či zneužití. Šlo o regulaci myslivecké praxe, nikoli o zásah do práv běžných majitelů psů.

Rok odporu: jak myslivci přinutili Paříž jednat

Zpřísnění gardských pravidel vyvolalo okamžitou reakci. Specializované lovecké asociace se zapojily už ve fázi konzultací SDGC v letech 2024 a 2025. Vznikla petiční iniciativa, téma projednávala rada gardské federace a následně se přeneslo na celostátní úroveň přes Národní radu pro lov a divokou faunu (CNCFS). Lovecký magazín Le Chasseur Français zaznamenal, že myslivci změnu požadovali „několik měsíců“, a připomínal i případy postihů v Gardu.

Hlavní argument zastánců GPS obojků zněl pragmaticky: lovecký pes během minut urazí několik kilometrů, může přeběhnout frekventovanou silnici nebo se přiblížit k železniční trati. Průběžná poloha umožňuje rychlejší zásah a snižuje riziko ztráty zvířete. Bez lokalizace lovec často netuší, kde se jeho pes nachází, dokud hon neskončí.

Tlak prošel institucionální cestou až k ministerstvu. Výsledkem byl červnový dekret.

Co přesně dekret z 25. června 2026 mění, a co ponechává otevřené

Dekret současně ruší článek 8 II původního nařízení z roku 1986, který omezoval nasazení psů, naháněk a skupinového lovu u kamzíků, kozorožců a muflonů. Tím se z novely stává širší lovecká deregulace.

Klíčový háček spočívá v jediné větě: text výslovně připouští „prescriptions particulières contraires“, tedy odlišná pravidla v departementních SDGC. Departementní federace myslivců schéma vypracovává, prefekt ho schvaluje a pro lovce v daném území je závazné. Porušení podléhá pokutám v režimu přestupků první až čtvrté třídy. Gard tedy může svůj přísnější režim zachovat.

Ochránci zvířat versus lovci: spor o skutečný účel GPS

Organizace Animal Cross připouští, že GPS pomáhá s nalezením a ochranou psa. Zároveň ale namítá, že lokalizace v praxi nepřímo usnadňuje lov, a hlavně neřeší samotné vystavení psů riziku při štvaní zvěře. Podle Animal Cross jde o kosmetickou úpravu, která legitimizuje rozšíření naháněk.

Stát fakticky přepsal časové omezení používání GPS. Spor se tím ovšem jen přesunul od otázky „kdy“ k otázce „za jakým účelem“. Prokázat, že lovec sledoval polohu psa kvůli bezpečnosti zvířete, a nikoli kvůli lokalizaci kořisti, bude v terénu mimořádně obtížné. Hranice mezi ochranou psa a elektronickou výhodou při honu zůstává tenká, a její výklad teď leží na bedrech departementních federací a prefektů.

Český kontext: GPS obojky bez legislativního dramatu

V české myslivecké legislativě (zákoně č. 449/2001 Sb. ani vyhlášce č. 245/2002 Sb.) explicitní úprava GPS obojků chybí. Zkušební řád ČMMJ s lokalizačními zařízeními naopak výslovně počítá u disciplín, kde pes pracuje samostatně na velkou vzdálenost; omezuje je na vyhledání ztraceného psa a zakazuje je u vybraných zkoušek. Francouzsky detailní GPS klauzule tu zatím nemá obdobu. Pokud by měla vzniknout, vyžadovala by výslovnou novelu nebo nový podzákonný předpis.

Gardský dekret vstoupil v účinnost 10. července 2026. Pes s GPS obojkem smí od toho dne při francouzském honu vysílat svou polohu, dokud jeho pán dokáže přesvědčit úřady, že sleduje bezpečnost zvířete, a ne stopu jelena.