Každé jaro za nové muškáty utratíte stovky korun zbytečně. Čtyři způsoby zazimování, po kterých pokvetou roky

Každý podzim za nové muškáty utratíte stovky korun zbytečně. Čtyři způsoby zazimování, po kterých kvetou roky bez náhrady

Jeden šedesáticentimetrový truhlík pojme pět až sedm sazenic, a při jarních cenách roku 2026 vás osázení dvou truhlíků vyjde na 500 až přes 1 000 Kč.

i Foto: Jana Šrámčíková / Chalupáři-Zahrádkáři
                   

Přitom pelargonie, kterým říkáme muškáty, jsou choulostivé trvalky schopné přečkat desítku zim za sebou. Americká zahradnice Dorothy Sprik z Minnesotské univerzity popisuje exempláře, které úspěšně přezimovala v papírových pytlích celou dekádu. Stačilo jediné: dostat je před mrazem do bezpečí a zvolit způsob zimování, který odpovídá prostoru a světlu v domácnosti. Právě teď, na přelomu září a října, se otevírá ideální okno pro přípravu. Měsíční výhled ČHMÚ pro první říjnový týden 2026 počítá s průměrnými minimálními teplotami kolem 8 °C. Plošné mrazy zatím nehrozí, ale v chladnějších kotlinách a podhorských oblastech může teplota klesnout dříve než ve městech.

Kolik stojí jarní osazení truhlíků a proč se vyplatí počítat

Pojďme k číslům. Projeli jsme otevřené ceníky tří velkých českých prodejců pro jaro 2026:

Typ pelargonieProdejceCena za kus
Vzpřímená zonálníBalkonovky.cz48 Kč
Vzpřímená / převisláHORNBACH49–72 Kč
Anglická (regal)OBI119 Kč

Jeden 60cm truhlík s pěti až sedmi běžnými muškáty vychází orientačně na 240–500 Kč. U anglických pelargonií se dostanete na 545–830 Kč za truhlík. Dva truhlíky? Klidně tisícovka i víc. Každý rok znovu. Přitom stačí rostliny na podzim přenést dovnitř a na jaře je vrátit ven. Úspora vzniká jednoduše tím, že zdravou pelargonii nevyhodíte do kompostu, ale necháte ji přečkat zimu.

Čtyři cesty, jak muškáty bezpečně přezimovat

Volba metody závisí na tom, kolik máte místa, světla a chuti kontrolovat rostliny přes zimu. Každý z následujících postupů funguje, liší se spolehlivostí a náročností.

1. Květináč na světlém parapetu, nejjistější varianta
Rostlinu přenesete dovnitř i s nádobou, postavíte na nejsvětlejší místo v bytě a zaléváte teprve tehdy, když substrát proschne. Teplota by měla zůstat nad nulou, ideálně kolem 10–15 °C. Pelargonie zpomalí růst, občas nasadí pár květů. Jednou týdně zkontrolujte listy: hledáte mšice, rezavé skvrny nebo plíseň.

2. Silný řez a polospánek ve světlé chodbě
Seřízněte stonky na přibližně deset centimetrů, odstraňte všechny květy a většinu listů. Květináč umístěte do vzdušného, bezmrazého prostoru s alespoň částečným denním světlem. Zálivku omezte na naprosté minimum: substrát má být téměř suchý, jen aby kořeny zcela neodumřely. Na jaře rostlina vyžene nové výhony.

3. Holokořenné uložení v garáži či kůlně, šetří místo, zvyšuje riziko
Vyjměte pelargonii ze zeminy, jemně oklepejte kořeny a zabalte do novinového papíru nebo zavěste kořeny vzhůru v bezmrazé místnosti. Jednou měsíčně kořeny na pár minut ponořte do vlažné vody, aby zcela nevyschly. Podle Royal Horticultural Society jde o prostorově nejúspornější metodu, ovšem s nejvyšší mírou ztrát. Hodí se pro pěstitele s desítkami kusů a omezeným prostorem.

4. Řízkování, nové rostliny z pár výhonků
Koncem léta nebo začátkem podzimu odřízněte vrcholové výhonky dlouhé zhruba 7,5–10 cm. Odstraňte spodní listy, namočte řez do stimulátoru zakořeňování a zapíchněte do vlhkého množárenského substrátu. Průhledný sáček nad řízkem udrží vlhkost, ale pozor na plíseň: občas odvětrejte. Zakořenění trvá čtyři až osm týdnů. Mladé rostlinky pak přezimují v malých květináčcích na světlém místě a na jaře jsou připravené do truhlíků.

Podle nás je pro většinu balkonových pěstitelů nejpraktičtější kombinace první a čtvrté metody: hlavní rostliny nechat v květináči na okně, z nejhezčích exemplářů odebrat řízky jako pojistku.

iZdroj fotografie: Foto: Jana Šrámčíková / Chalupáři-Zahrádkáři

Které odrůdy zimu snášejí lépe a na co si dát pozor

Vzpřímené zonální muškáty, ty nejběžnější s kulatými listy a výrazným pruhem, patří k nejsnáze přezimovatelným typům. Dobře se množí řízky a v zimě vyžadují hlavně dostatek světla. Mají ale jednu slabinu: rzivost. Tato houbová choroba se v chladném a vlhkém prostředí pod sklem zhoršuje. Pokud na spodní straně listů objevíte rezavé puchýřky, napadené listy okamžitě odstraňte a zlepšete proudění vzduchu.

Převislé břečťanolisté pelargonie, oblíbené do závěsných košů, vyžadují výborně odvodněný substrát. Mokrá zemina je pro ně v zimě smrtelná. Výhodou je, že rzivostí netrpí.

Anglické pelargonie (regal) představují investičně nejcennější skupinu, kus stojí kolem 119 Kč. Jejich přezimování vyžaduje trpělivost navíc: aby znovu nasadily poupata, potřebují přibližně šest týdnů při teplotách 4–10 °C. Bez tohoto chladného období kvetou slabě nebo vůbec.

Kdy přesně začít a jak zvládnout zimní problémy

Správný moment pro přesun dovnitř závisí na lokalitě. Minnesotská univerzita doporučuje reagovat, jakmile noční teploty klesnou k 7–10 °C. V českých podmínkách to pro rok 2026 znamená: začněte s přípravou koncem září, přenesení dokončete nejpozději před první nocí s mrazem. V podhorských oblastech a mrazových kotlinách počítejte s dřívějším termínem než v centrech Prahy nebo Brna.

Před přesunem každou rostlinu důkladně prohlédněte. Mšice se schovávají na spodních stranách listů a kolem mladých výhonků: omyjte je proudem vody nebo insekticidním mýdlem. Napadené části odstřihněte. Šedá plíseň (botrytis) se projevuje šedým povlakem na odumírajících květech a listech: postižené části odstraňte, snižte vlhkost a zajistěte lepší větrání. Nikdy nerosíte listy a nezalévejte tak, aby zůstávaly dlouho mokré.

Důležitý detail pro jarní restart: starý, silně prokořeněný substrát z minulé sezony při nové výsadbě nepoužívejte. Úspora spočívá v zachráněné rostlině, nikoli v recyklaci vyčerpané zeminy.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Zdeňka Pavelková

Zobrazit další články