Za socialismu jste za ni koupili dvě piva. Dnes se pětikoruna z roku 1951 draží za 600 000 Kč

Československý stát tehdy testoval, zda by letecká slitina mohla nahradit drahé barevné kovy v oběživu. Výsledek experimentu se do peněženek občanů nedostal. O sedm dekád později se právě ta nepatrná hmotnost a chybějící písmena staly klíčem k ceně, která běžného člověka zarazí: veřejně doložené aukční výsledky hovoří o tisících eur za jediný exemplář.

Proč zkušební ražba z Kremnice nikdy nezamířila do oběhu

Po druhé světové válce potřeboval průmysl měď, nikl i zinek na obnovu infrastruktury. Mincovna proto dostala zakázku otestovat dural, přebytkový materiál z leteckého průmyslu, jako alternativu pro drobné nominály. Vedle pětikoruny vznikly zkušební exempláře dvacetihaléře, padesátihaléře i jedné koruny. Celá duralová větev představovala systematický pokus, nikoli solitérní výstřelek.

Výtvarnou předlohou pětikoruny se stal návrh sochaře Otty Gutfreunda z roku 1925, jak potvrzuje i ČNB. Poválečná zkratka „Kčs“ se ovšem do původní kompozice nevešla, a tak rub zůstal bez jakéhokoliv měnového označení. Právě tahle absence dnes slouží sběratelům jako jeden z rozpoznávacích bodů.

Emisi nakonec zastavil vývoj, který se odehrával za zavřenými dveřmi. Měnová reforma z 1. června 1953, připravovaná v utajení za účasti sovětských poradců a s ražbou nových platidel přímo v SSSR, smetla veškeré dosavadní plány na úpravu oběživa. Duralová pětikoruna ztratila smysl dřív, než ho stačila získat.

Kontrolní seznam: jak vzácný kus identifikovat za pár minut

Kdo narazí na podezřelou minci, potřebuje rychlou orientaci. Podle údajů aukčního domu Macho & Chlapovič a veřejných aukčních záznamů na NumisBids by měl kus splňovat následující parametry:

• Letopočet: 1951
• Materiál: dural (hliníková slitina), stříbřitě šedý povrch
• Průměr: přibližně 23,5–23,6 mm
• Hmotnost: kolem 1,67–1,69 g, výrazně lehčí než jakákoliv oběžná pětikoruna
• Hrana: vroubkovaná
• Rub: Gutfreundův motiv bez zkratky „Kč“ či „Kčs“
• Původ: mincovna Kremnica

Jakýkoliv rozpor v těchto znacích, ať už odlišná váha, hladká hrana nebo přítomnost měnové zkratky, zvyšuje podezření na kopii nebo novodobou napodobeninu. Bez odborné expertizy nemá smysl počítat budoucí výnos.

Aukční záznamy dokazují, že statisíce korun odpovídají realitě

Veřejně přístupné databáze nabízejí konkrétní čísla. V aukci Macho & Chlapovič 11. května 2013 odešla pětikoruna 1951 za 7 500 eur, v tehdejším kurzu přes 190 000 korun. O čtyři roky později, v říjnu 2017, dosáhl jiný exemplář 7 000 eur. Podle sekundárně citovaných aukčních výsledků z roku 2021 se částka vyšplhala až k 600 000 korunám.

Pro srovnání: „sesterský“ ročník 5 Kčs 1952 se v téže aukci z roku 2013 prodal za pouhých 90 eur. Předválečná pětikoruna 1937, rovněž považovaná za vzácnou, dosáhla v červnu 2023 u aukčního domu AUREA částky 130 000 korun. Duralový exemplář z roku 1951 tedy dlouhodobě překonává i zavedené numismatické ikony mezi drobnými nominály. Nad ním stojí prakticky jen špičkové zlaté ražby typu svatováclavských desetidukátů, které se v aukci AUREA v červnu 2022 pohybovaly od 480 000 do 1 700 000 korun.

Proč srovnání s pětikorunou z roku 2007 pokulhává

Na numismatických fórech se občas objevuje nadšení kolem české pětikoruny 2007, u níž tabulka ČNB uvádí roční výrobní objem pouhých 23 000 kusů. Jenže toto číslo zachycuje počet pětikorun vyrobených v kalendářním roce 2007, nikoli nutně množství exemplářů s vyraženým letopočtem 2007. Sekundární numismatické zdroje navíc upozorňují, že mince s tímto ročníkem se pravděpodobně razily i v dalších letech a v oběhu se vyskytují poměrně běžně.

Duralová pětikoruna 1951 operuje v úplně jiné kategorii. Do peněženek se nedostala ani jeden jediný den, dochovala se v extrémně omezeném počtu a každý známý exemplář prošel specializovanou aukcí s expertním posudkem.

Co dělat, když podezřelou minci najdete v pozůstalosti

Šance, že duralová pětikoruna 1951 leží zapomenutá v kasičce s drobnými, se blíží nule, protože mince nikdy nekolovala. Reálnější scénář představuje stará pozůstalost po sběrateli, zapomenutá etue v zásuvce nebo směs numismatického materiálu zděděného po příbuzném.

Při nálezu platí jednoduchý postup:

• Nečistit. Jakýkoliv zásah může snížit hodnotu.
• Zvážit a změřit. Kuchyňská digitální váha a posuvné měřidlo stačí pro první orientaci.
• Nafotit líc, rub i hranu. Kvalitní snímky urychlí vzdálené posouzení.
• Oslovit specialistu. AUREA Numismatika nabízí ocenění do dvou pracovních dnů po zaslání fotografií. Numismatika Pešek poskytuje bezplatnou a nezávaznou konzultaci. Česká numismatická společnost provozuje síť poboček po celé republice pro první kontakt s oborem.

Zdroj: Průzkum nabídek na portálech Aukro, Barnebys, LiveAuctioneers, Burda Auction, Heritage Auctions, 1stDibs, Catawiki, Etsy, Bazoš a LCG Auctions a starožitnictví (USTAR, Taranis a Antik Praha)