Říjen je jediný měsíc, kdy má smysl řezat révu na množení. Kdo ho propásne, celý rok čeká zbytečně a kupuje drahé sazenice

Listí na pergole žloutne, hrozny jsou dávno sklizené a keř vypadá, že sezonu uzavřel. Právě teď ale v jeho letorostech leží zásoba, ze které může na jaře vyrůst několik nových rostlin. Stačí zahradnické nůžky, provázek, voděodolné štítky a trocha písku. Z hnědých výhonů, které by jinak skončily na kompostu, nařežete dřevité řízky. Ty si uchovají všechny vlastnosti mateřského keře, od chuti bobulí po odolnost. Samotný řez zvládne každý za odpoledne. Výsledek se ovšem rozhoduje během následujících pěti měsíců, kdy řízky leží ve sklepě nebo v lednici. Většina ztrát vzniká právě tam, kde je nikdo nevidí.

Proč se řízky révy řežou v říjnu, kdy má keř nejvíc zásob

Réva se na zimu chystá postupně. Podle Rukověti zahrádkáře 2023 od Českého zahrádkářského svazu začíná jednoleté dřevo vyzrávat už v červenci a srpnu. Listy pak i po sklizni pracují dál a ukládají do dřeva škroby a cukry. Vegetaci ukončí až opad listů, případně první podzimní mrazíky, které listovou plochu spálí.

Z toho vyplývá i nejvhodnější chvíle pro odběr: po opadu listů, ale před příchodem silnějších mrazů. V českých zahradách toto rozmezí připadá nejčastěji na říjen. Agronom Nikolaj Chromov, kandidát zemědělských věd, ve svém textu pro web Antonov Sad vysvětluje, proč podzimní řez vychází lépe než jarní. Dřevo je nasycené zásobní látkami a při správném skladování neztratí vláhu. Na jaře už zahrádkář řeže réví, které prošlo celou zimou, mohlo namrznout a začalo vysychat. A čím později se k nůžkám dostane, tím blíž je rašení.

Podle nás proto říjen představuje víc než pouhý zahradnický zvyk. Zahrádkář v něm využívá období, kdy jsou letorosty naplněné energií pro budoucí zakořenění. Kalendář přitom slouží jen jako vodítko. V teplém podzimu se vhodné období posouvá, po časném mrazu je potřeba pospíšit. Rozhodující je stav keře, ne datum.

Jak nařezat řízky, aby se na jaře neztratily odrůdy

Základem je zdravý, plodící keř. Z révy, která trpěla plísní nebo slabě nasazovala, si zahrádkář přenese do nových rostlin i její potíže. Vyzrálý letorost poznáte podle několika znaků:

• kůra přechází ze zelené do hnědých, slámově hnědých odstínů a je na omak pevná,
• článek mezi uzly je vybarvený po celé délce,
• uzly jsou výrazné a pupeny drží pevně,
• síla výhonu odpovídá zhruba tužce, orientačně 5 až 10 mm.

Nejvhodnější je střední část letorostu. Tenké kusy pod 5 mm rychle vysychají, naopak přerostlé „tučné“ výhony mívají řidší pletiva a horší pupeny. Chromov doporučuje délku řízku 50 až 70 cm. Delší řízek má větší rezervu, protože na jaře se oba konce stejně zkracují.

Horní řez se vede rovně asi 2 cm nad pupenem, spodní šikmo těsně pod uzlem. Díky tomu na první pohled poznáte, kde je u řízku vrchol a kde pata. Hned po nařezání svažte kusy stejné odrůdy do svazku, převažte nahoře i dole a připevněte štítek s názvem psaným voděodolným fixem. Míchat odrůdy v jednom balíku Chromov výslovně nedoporučuje. Kdo pěstuje tři různé stolní odrůdy, na jaře by je jinak od sebe nerozeznal.

Chyba při uložení řízků: buď moc sucho, nebo moc vlhko

Nejčastější selhání nastává ve chvíli, kdy zahrádkář řízky uklidí a zapomene na ně. Chromov uvádí jako optimum teplotu +1 až +4 °C a vzdušnou vlhkost 80 až 90 %. Od obou hodnot se lze snadno odchýlit oběma směry.

Ve vyschlém sklepě nebo v lednici s funkcí No Frost se kůra během několika týdnů svraští a pletiva odumřou. Druhý extrém je stejně zrádný. Řízky zabalené v neprodyšném igelitu nebo uložené v mokrém písku se zapaří a pokryjí bílým či šedým povlakem plísně. Kapky kondenzátu na vnitřní straně sáčku bývají prvním varováním. Třetí riziko přináší teplo. Jakmile teplota vystoupá nad +7 až +10 °C, pupeny se probudí a začnou rašit. Řízek pak spotřebuje zásoby na lístky dřív, než vytvoří kořeny, a na jaře mu chybí síla.

Na jediném univerzálním způsobu uložení se zdroje neshodují. Spolehlivé je takové místo, kde dokážete udržet stálý chlad, mírnou vlhkost a pravidelnou kontrolu.

Pozor také na sousedství s ovocem. Jablka a hrušky uvolňují ethylen, který urychluje probouzení pupenů. Obal má vlhkost držet, ale nesmí se z něj stát parní lázeň. Proto je lepší sáček s několika otvory než hermeticky uzavřená taška.

Svraštělé, zplesnivělé, nebo živé? Zimní kontrola a záchrana řízků

Uložené řízky potřebují zhruba jednou za tři až čtyři týdny prohlídku. Praktický vinařský web Vinograd.info doporučuje dokonce jednu až dvě kontroly měsíčně. Stačí rozbalit svazek a podívat se na kůru, řezné plochy a pupeny.

Živý řízek má hladkou kůru a pevné pupeny. Když u něj ostrým nožem obnovíte řez, objeví se světle až sytě zelené, vlhké dřevo. Suchý řez s tmavou barvou a scvrklou kůrou znamená odumřelý kus. Tmavá, ale mokrá ploška zase ukazuje na zapaření.

Většinu potíží lze včas zachránit:

• Začínající plíseň: povlak setřete měkkou látkou namočenou v růžovém roztoku hypermanganu nebo v roztoku modré skalice o koncentraci 1 až 3 %. Řízky osušte, vyměňte obal i substrát a zlepšete větrání.
• Svraštělá kůra, ale zelené dřevo: celý svazek ponořte na 12 až 24 hodin do chladné vody a potom ho vraťte do vhodnějšího prostředí.
• Černé, vyschlé kusy: vyřaďte je, aby nepřenášely hnilobu na zdravé sousedy.

Na jaře, na konci února nebo v březnu, vyjmete část řízků k domácímu zakořenění. Spodní řez obnovte těsně pod uzlem, horní 1,5 až 2 cm nad pupenem. Do spodního článku můžete udělat dva až tři podélné vrypy, které podpoří tvorbu kořenů. Pak řízky na jeden až dva dny namočte do vody. Ve venkovní školce mají smysl až v dubnu nebo květnu podle počasí. Chromov upozorňuje na drobný háček: výhonky se probouzejí rychleji než kořeny, proto je lepší udržovat spodní část řízku v teplejším substrátu a horní v chladnějším prostředí.

Kolik ušetříte oproti sazenicím révy z e-shopu

Hotová sazenice stojí v českých zahradnictvích běžně 200 až 600 Kč. Zahradnictví Spomyšl má v nabídce stolní odrůdy zhruba od 149 do 599 Kč podle odrůdy a dostupnosti, Fytos prodává odrůdu Teréz v třílitrovém kontejneru za 295 Kč a Vinná réva Knížek uvádí u části odrůd 200, 250 nebo 350 Kč. Pokud vám z podzimní dávky zakoření pět řízků, ušetříte orientačně 1 000 až 3 000 Kč. Výpočet nezahrnuje práci, ztráty při zakořeňování ani substrát a květináče, i tak ale vychází příznivě.

Výhoda vlastních řízků přitom spočívá i jinde. Zahrádkář přesně ví, jak keř rodí, jak chutná a jak snáší místní zimu. U koupené sazenice spoléhá na popis v katalogu. Prodej sazenic má navíc sezonní charakter. Specializovaný prodejce Bilovin na podzim 2026 oznámil, že nabídku obnoví až od poloviny listopadu, po vyorání a vytřídění školky.

Réva je v Česku rozšířená kultura. Podle Statistiky odrůd Národního vinařského centra eviduje Státní odrůdová kniha k 31. 12. 2025 celkem 76 moštových, 11 stolních a 8 podnožových odrůd. Řízkovat se dají jak stolní odrůdy z pergoly, tak moštové keře na zahradě. Jedno omezení ale platí: domácí množení slouží vlastní potřebě. Kdo by chtěl sazenice prodávat, musí splnit požadavky vyhlášky č. 332/2006 Sb. na označení, oddělení a zdravotní stav rozmnožovacího materiálu.