Dva druhy banánovníku se prodávají v každém zahradnictví za pár stovek. Vydrží roky v bytě, ale většina lidí je zničí první zimou

Na konci října je v mnoha obývácích k vidění stejný výjev. Rostlina s listy jako vesla dorazila z hobby marketu v září a dva měsíce se jí dařilo. Pak ji majitel přestěhoval k oknu nad radiátor, dál ji zalévá každou sobotu jako v létě a na spodní straně listů se objeví jemné pavučinky. Do Vánoc z exotické dominanty zbude žlutohnědý trs. Banánovník přitom patří mezi rostliny, které v nádobě vydrží roky, a to i v obyčejném paneláku. Úskalí nehledejte na pultech zahradnictví. Skrývá se v tom, jak s rostlinou zacházíte mezi listopadem a březnem.

Banánovník habešský a zakrslý: dvě rostliny, dvě povahy

V českých prodejnách se nejčastěji setkáte se dvěma typy a každý se hodí pro jiného pěstitele.

Banánovník habešský (Ensete ventricosum ‚Maurelii‘) se prodává také jako červenolistý nebo červený banánovník. Kupuje se kvůli listům: mohutným, s vínově až bronzově zbarvenými žebry a okraji. V nádobě obvykle doroste do výšky 1,5 až 3 metrů a v místnosti působí jako živá socha. Na plody zapomeňte, pěstuje se výhradně kvůli olistění.

Banánovník zakrslý (Musa acuminata, kultivar ‚Dwarf Cavendish‘) má k banánům ze supermarketu podstatně blíž. Jeho listy jsou svěže zelené, celkově je kompaktnější a hobby markety jej nabízejí jako pokojovku nebo rostlinu do zimní zahrady. OBI udává u svých kusů maximální výšku kolem 150 cm, Zahradnictví Spomyšl počítá v nádobě s 1,5 až 3 metry.

Prodejní cedulky přitom bývají zmatené. Habešský druh se objevuje jako „Musa ensete“, zakrslý zase jako „Musa paradisiaca Dwarf Cavendish“. Botanická přesnost visaček v obchodech zkrátka často pokulhává. Rozhodujícím vodítkem je barva listů: červené žilkování prozradí Ensete, jednolitá zeleň spíš Musu.

Obě rostliny spojuje jedna vlastnost, která vysvětluje jejich dlouhověkost. Jde o vytrvalé byliny bez dřevnatého kmene. To, co vypadá jako kmen, je ve skutečnosti pseudokmen složený z těsně naskládaných listových pochev. Rostlina proto roste nesmírně rychle a ze zdravého oddenku dokáže obrážet znovu a znovu.

Pro začátečníka v menším bytě vychází podle nás lépe zakrslý banánovník. Habešský je efektnější, ale žádá více prostoru a je citlivější na chlad, světlo i zálivku. Hodí se spíš majitelům terasy nebo zimní zahrady.

Kolik stojí banánovník v Česku: od 119 Kč po víc než tisícovku

Prošli jsme nabídku českých zahradnictví, hobby marketů a e-shopů. Rozpětí cen je velké a závisí hlavně na velikosti rostliny.

Pár stovek tedy stačí na menší zakrslý banánovník nebo mladší habešský exemplář. Kdo touží po rostlině, která hned po přinesení domů zaplní roh obýváku, sáhne hlouběji do peněženky. Nabídka navíc kolísá se sezonou, nejpestřejší výběr bývá na jaře a v létě.

Z ceny plyne praktické doporučení. Kupovat velký kus těsně před zimou se nevyplácí, protože právě on bude během prvních měsíců doma nejvíc strádat. Menší rostlina se novému prostředí přizpůsobí snáz a během léta stejně rychle naroste.

Radiátor, šero a konev: zimní trojice, která banánovník zničí

V létě působí banánovník jako nenáročná pokojovka. Dostane slunce, teplo, vodu a hnojivo a za týden vyžene další list. OBI jej popisuje jako světlomilnou rostlinu s vysokou spotřebou vody v období růstu. V tom se ukrývá past: pěstitel si na „žíznivou“ rostlinu zvykne a v zimě ji zalévá stejně.

S příchodem topné sezony se přitom podmínky obrátí naruby. Den se zkrátí, světla v bytě ubude a růst se zpomalí. Rostlina spotřebuje mnohem méně vody, zatímco majitel ji dál přelévá. Výsledkem je trvale mokrý substrát a zahnívající kořeny. Na webu AtlasRostlin.cz najdete varování právě před hnilobou i před sviluškami, které se množí na tmavém a příliš teplém stanovišti.

Druhý problém přichází od radiátoru. Ústřední topení vyhřeje byt nad 20 °C a zároveň vysuší vzduch. Pro svilušky jde o ideální prostředí. Univerzita v Marylandu ve svém návodu k přezimování tropických rostlin uvádí svilušky jako častý a vážný problém červených banánovníků zimujících v interiéru.

Habešský banánovník podle pěstitelského návodu Citrus-shopu ideálně zimuje při 15 až 20 °C, na co nejsvětlejším místě a s výrazně omezenou zálivkou. Teploty pod 10 °C mu škodí a mráz nepřežije. V běžném bytě s topením se do tohoto rozmezí trefíte jen těžko.

Rizikové prvky se tedy sčítají:

• málo světla v krátkých zimních dnech, zvlášť v tmavém rohu,
• teplo nad 20 °C přímo u radiátoru,
• suchý vzduch z topení,
• zálivka podle letního kalendáře místo podle vlhkosti substrátu,
• voda stojící v obalu pod květináčem,
• studený průvan při větrání.

Každý z těchto faktorů zvlášť rostlina přečká. Dohromady ji během několika týdnů vyčerpají. Při kontrole vlastního banánovníku se zeptejte: stojí u topení? V šeru? Je substrát stále vlhký, nebo se na dně obalu drží voda? Stačí dvě kladné odpovědi a máte důvod k obavám.

Záchrana chřadnoucího banánovníku krok za krokem

Dobrou zprávou je, že zbědovaný banánovník lze obvykle zachránit, pokud mu neuhnil oddenek. Postupujte takto:

1. Přestěhujte rostlinu k nejsvětlejšímu oknu, ideálně na jih, jihovýchod nebo jihozápad, a zároveň dál od radiátoru. V tmavém bytě pomůže pěstební LED světlo.
2. Odstraňte odumřelé listy. Podle marylandské univerzity starší listy v zimě přirozeně odcházejí a mají se odstřihnout. Opad při nedostatku světla ještě neznamená konec.
3. Prohlédněte spodní stranu listů. Jemné pavučinky a drobné světlé tečky prozrazují svilušky.
4. Zalévejte až po proschnutí substrátu, nikoli podle data. Vodu z obalu vylijte.
5. Nehnojte. V době slabého růstu by živiny rostlině spíš uškodily.
6. Zvyšte vlhkost vzduchu podmiskou s mokrým keramzitem nebo zvlhčovačem.

Pokud máte k dispozici chladnější prostor, využijte jej. Světlá chodba bez průvanu, zasklená lodžie, kde teplota neklesne pod deset stupňů, nebo nevytápěný pokoj s velkým oknem poslouží líp než vyhřátý obývák. Kde teplotu snížit nejde, vyrovnávejte nedostatek světlem a vlhkostí.

Cílem zimy je udržet rostlinu naživu, nikoli dosáhnout bujného růstu. Banánovník, který do března vypadá unaveně, ale má pevný pseudokmen a zdravé kořeny, se na jaře rychle vzpamatuje.

Banánovník na terase, plody a květ: co od rostliny čekat dál

Na jaře se vyplatí trpělivost. Britská Královská zahradnická společnost RHS doporučuje vynášet subtropické pokojovky ven až při stabilních nočních teplotách nad 10 až 12 °C. Iowská státní univerzita radí u banánovníků i habešských druhů aklimatizaci po dobu 7 až 10 dnů. Rostlinu nejprve postavte do světlého stínu a slunce přidávejte postupně. Venkovní světlo je výrazně intenzivnější než v sebesvětlejší místnosti a listy zvyklé na interiér by se jinak spálily. Terasu volte v závětří, protože vítr listy banánovníků přirozeně trhá na proužky. Na podzim, jakmile noční teploty klesnou pod 10 °C, vraťte rostlinu dovnitř.

A co sklizeň? U zakrslého ‚Dwarf Cavendish‘ mohou starší rostliny vytvořit jedlé bezsemenné plody. Zahradnictví Spomyšl ale počítá s plodností hlavně v zimních zahradách, sklenících nebo velmi teplých interiérech. RHS uvádí, že banánovníky v zimní zahradě či vytápěném skleníku sice kvetou, plody však bývají často nejedlé. V běžném bytě pěstujete zakrslý banánovník kvůli listům.

U habešského druhu je situace ještě jasnější. Botanická databáze Kew Plants of the World Online popisuje plody s 15 až 25 velmi tvrdými černými semeny a jedlou, avšak mdle chutnající dužinou. V Etiopii přitom Ensete patří k důležitým užitkovým rostlinám. Jí se ovšem škrobnatý pseudokmen a podzemní části, nikoli plody. Odtud přezdívka „falešný banán“.

Habešský banánovník kvete zhruba od čtvrtého roku, podle podmínek i později. Po odkvětu a vytvoření plodů hlavní pseudokmen odumře. Na rozdíl od pravých banánovníků navíc habešský druh bez zásahu pěstitele odnože vytváří jen zřídka. Kdo se dočká květu, sleduje tedy zároveň vrchol i závěr života své rostliny.