Pootevřené okno může mobilní klimatizaci připravit až o polovinu výkonu. Lidé proto vedou hadici do komína od kamen. Účet za to ale může přijít až v zimě.
Polovina léta je za námi a v podkrovních bytech se teploměr drží kolem třiceti stupňů. Kdo vlastní mobilní klimatizaci, zná ten pocit: přístroj hučí naplno, hadice trčí škvírou v okně a místnost se ochlazuje jen neochotně. Na sociálních sítích se proto šíří nápad, o kterém v polovině července psal i Blesk. Hadice se zasune do komína, spára se přelepí páskou a okno zůstane zavřené. Horký vzduch odletí nad střechu a výkon se vrátí. Na papíře to vypadá chytře. Prošli jsme ale podklady výrobců klimatizací, českou kominickou vyhlášku i americké studie o dehtu v komínech a vychází nám, že u průduchu od krbových kamen se letní úspora snadno promění v zimní riziko.
Proč hadice v okně pouští horko zpátky do bytu
Ztráta výkonu u mobilních klimatizací je skutečná a dobře popsaná. Pootevřené křídlo má kolem hadice široké mezery, kterými se do místnosti vrací rozpálený vzduch zvenčí, zatímco ochlazený uniká ven. Český specializovaný prodejce Gavri v článku o těsnění oken uvádí, že bez utěsnění může výkon klesnout až o 50 %.
Druhý viník se skrývá v samotné konstrukci. Většina levnějších přístrojů má jedinou hadici. Takové přístroje nasávají vzduch na chlazení kondenzátoru z pokoje a vyfukují ho ven, takže v místnosti vzniká podtlak. Náhradu si byt bere odkudkoli: spárami u dveří, z chodby, z rozpálené kuchyně. Podle výrobce GE Appliances tak jednohadicové modely částečně chladí vzduch, který si samy přitáhly zvenčí.
S oběma efekty počítá i americké ministerstvo energetiky. Jeho testovací metodika pro přenosné klimatizace odečítá od naměřeného výkonu teplo, které vyzařuje hadice, i vzduch, jenž se do místnosti dostává netěsnostmi. Výsledné číslo, označované zkratkou SACC, má lépe odpovídat tomu, co přístroj zvládne v obyčejném bytě. Úřad tak potvrzuje, že ztráty nepatří mezi marketingové strašáky.
Nejvíc peněz podle našeho odhadu protéká kombinací tří věcí: jednohadicový přístroj, neutěsněné křídlové okno a dlouhá, zalomená hadice.
Trik s komínem: horký vzduch nad střechu a okno zavřené
Kouzlo komínového řešení spočívá v jednoduchosti. Široký otvor do exteriéru zmizí, okno se zavře a teplý vzduch stoupá průduchem nad střechu. Pokud je komín volný a táhne, vzduch skutečně odchází, a to tam, kde nikomu nevadí. Lidé si proto pochvalují chladnější pokoj a tišší chod.
Háček prozrazuje už výrobce. Společnost De’Longhi na otázku, zda lze mobilní klimatizaci odvětrat do komínového průduchu, ve svých odpovědích pro zákazníky odpovídá jednoznačně: tomu se vyhněte. Komín podle ní funguje jako několikametrové prodloužení originální hadice. Ventilátor musí tlačit vzduch mnohem delší cestou, přístroj se může přehřívat, ztrácet výkon nebo se rovnou porouchat. Chvála lepšího chlazení tedy platí jen do chvíle, než se ukáže, jak dlouho to elektronika vydrží.
Druhá potíž souvisí s tím, co hadice vlastně odvádí. Výfuk mobilní klimatizace nese teplo i vlhkost. De’Longhi u jiných instalačních dotazů připomíná, že tento vzduch musí skončit venku, protože vlhkost uvnitř stavby vede k plísním. Komín je ovšem konstrukce uvnitř domu a ústí ven až po mnoha metrech zdiva.
Saze, dehet a vlhkost: co klimatizace v průduchu od kamen probouzí
Průduch, kterým celou zimu odcházel kouř z krbových kamen, má na stěnách usazeniny. Americká agentura pro životní prostředí EPA popisuje, jak spaliny ze dřeva v chladnějším komíně kondenzují a vytvářejí kreosot. Jde o hnědočernou dehtovitou vrstvu, kterou EPA označuje za vysoce hořlavou. Cornellova univerzita doplňuje, že tyto zbytky nedokonalého hoření se při ochlazování mísí s vodní párou a lepí se na zdivo. Při silném zahřátí se mohou vznítit a způsobit komínový požár.
Do takového prostředí začne klimatizace týdny vhánět teplý vlhký vzduch. Přímou studii o mobilní klimatizaci v komíně od kamen jsme nedohledali, souvislosti se ale dají poskládat z doložených faktů. Britská památková instituce Historic England upozorňuje, že ve špatně větraných průduších vzniká kondenzace, vlhkost se vsakuje do zdiva a cestou s sebou bere saze i dehtové zbytky. Na omítce se pak objevují hnědé mapy, které nejdou přemalovat.
Podle nás je nejzrádnější časový posun. V červenci se nic neděje, pokoj je chladný a komín mlčí. Rozhodující okamžik přichází v říjnu, kdy majitel poprvé zatopí a průduch se během pár minut rozpálí. Pokud se mezitím narušila spára, uvolnily se usazeniny nebo ve zdivu zůstala vlhkost, problém se ukáže právě tehdy. A nejhůř ve chvíli, kdy na tom nejvíc záleží.
Kominík a pojišťovna: co hrozí, když komín přestane splňovat pravidla
V Česku upravuje péči o komíny vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty. Kominík při pravidelné kontrole posuzuje stavebně-technický stav, bezpečný odvod spalin, přístupnost otvorů, požární bezpečnost a také to, zda od minulé návštěvy nedošlo k podstatné změně. Hasičský záchranný sbor ve svém výkladu zdůrazňuje stejné body.
Hadice zastrčená do čisticího nebo revizního otvoru a obtočená páskou představuje přesně takový zásah. Kominík ho může zapsat do zprávy jako závadu. Pokud by šlo o bezprostřední ohrožení, předpis počítá s oznámením příslušnému úřadu nebo požárnímu dozoru. Revizi navíc vyhláška vyžaduje mimo jiné při trhlinách, při důvodném podezření na ně a po komínovém požáru.
Výrobci komínů pracují se stejnou logikou. Schiedel ve svém montážním návodu počítá výhradně s originálními napojovacími díly, připojení spotřebiče svěřuje odborné firmě a provoz podmiňuje kladnou revizní zprávou. Komín je pro výrobce uzavřený systém s předepsanými přípojkami a improvizovaný odtah klimatizace do něj nezapadá.
Pak přijde řeč na peníze. Sdružení kominíků APOKS shromáždilo stanoviska pojišťoven a z nich vyplývá, že po požáru se zkoumá příčina i souvislost s porušením povinností. Pokud nedovolená úprava ke vzniku škody přispěla, pojišťovna může plnění přiměřeně snížit. Automatické zamítnutí nikdo neslibuje, jistota výplaty ale také mizí.
Levnější cesta k plnému chladu bez sahání do komína
Ztracený výkon jde z velké části získat zpět bez rizika. Nabízí se několik postupů:
- Těsnicí sada na okno. Textilní pás na suchý zip, se kterým lze utěsnit křídlové, vyklápěcí, střešní i balkonové okno. Hadice prochází úzkým otvorem a horko zvenčí zůstane venku.
- Domácí výplň. Deska z polystyrenu, OSB nebo překližky vyříznutá na míru okenního otvoru s kruhovým prostupem pro hadici.
- Krátká a rovná hadice. Každý ohyb a metr navíc přidává odpor, před kterým varují samotní výrobci.
- Vývod stěnou. De’Longhi uvádí jako rovnocennou alternativu k oknu otvor ve vnější zdi, ovšem s vyústěním přímo do exteriéru.
- Dvouhadicový přístroj. Vzduch pro kondenzátor bere zvenčí a vrací ho ven, takže netvoří podtlak a ve větších místnostech bývá účinnější. Ani jeho hadice ale do komína nepatří.
Komu nevyhovuje okno ani zeď, ten by měl zvážit splitovou jednotku nebo jiný typ chlazení. Kdo už hadici do komína zavedl, měl by ji odpojit a před topnou sezónou zavolat kominíka. Zpozornět je namístě při vlhkých nebo hnědých skvrnách na omítce kolem komína, zatuchlém či dehtovém zápachu, slabším tahu, sazích u otvorů nebo vlasových prasklinách ve zdivu.