Většina zahrádkářů přebytky rozdá nebo nechá shnít. Na farmářském trhu by za ně utržili tisíce, živnost stojí stokoruny

Konec října, pod jabloní leží třetí várka padanek a do sklepa se nevejde ani jedna další přepravka. Sousedé už odmítají, kompostér přetéká. Takhle končí sezóna na spoustě českých zahrad, přestože ze stejného ovoce mohly vzniknout křížaly, sirup nebo řada sklenic s ručně psanou etiketou. Rozhoduje hlavně forma prodeje. Zahrádkář, který na trh doveze anonymní kilo jablek, si odnese drobné. Kdo nabídne hotový výrobek s příběhem, vzhlednou etiketou a cenou za porci, odjíždí s plnější kasičkou. Spočítali jsme, kolik může vynést jedna tržní sobota, kde vede hranice mezi občasným výprodejem a podnikáním a proč elektronická živnost vyjde na 800 korun.

Z kýblu jablek sušené zlato: co se z přebytků prodá nejlépe

Syrová jablka mají na pultu mizernou hodnotu za kilogram. Po usušení se ale z téhož ovoce stane koncentrovaný a trvanlivý výrobek. Specializovaný výrobce jablečných křížal prodává sto gramů za 30 korun, kilogram sušených plátků tak odpovídá zhruba 300 korunám. Rozdíl oproti bedně padanek je propastný.

Podobně funguje celý sortiment, který snadno přenesete, vydrží týdny a zároveň působí jako dárek:

• marmelády a džemy, typicky rybízové, jahodové nebo švestkové,
• bylinkové a ovocné sirupy, mošty,
• sušené ovoce a bylinkové čajové směsi,
• pesto z bazalky či medvědího česneku,
• sušené květiny, podzimní věnce, levandulové sáčky a vánoční dekorace.

Farmářské katalogy pracují přesně s těmito kategoriemi a některé trhy s domácími pěstiteli výslovně počítají. Beskydské farmářské trhy mezi prodejce řadí i lidi se sezónními přebytky z vlastní úrody, brněnské Trhy na Zelňáku mají vyhrazený příležitostný prodej pro majitele zahrádek.

Podle nás se začínajícímu prodejci nejvíc osvědčí úzká nabídka. Tři až pět položek, srozumitelná etiketa, ochutnávka tam, kde ji pořadatel povolí, a jasně řečený původ surovin. Zákazník u stánku kupuje i pocit, že ví, z čí zahrady sklenice pochází.

Modelová sobota u stánku: kolik peněz zbude v kasičce

Pro výpočet jsme vzali ceny obdobných výrobků z farmářského prodeje. Sirupy z regionálních zdrojů stojí ve Farmářském obchodě Plzeň přibližně 95 až 215 korun podle druhu a objemu, pro půllitrovou lahev jsme počítali s rozpětím 120 až 195 korun. Minisortiment o padesáti kusech by po vyprodání vypadal takto:

Od toho je třeba odečíst náklady. Stánkovné se pohybuje od nuly na Beskydských farmářských trzích po minimálně 500 korun v Jihlavě. Sklenice, lahve, víčka a etikety odhadujeme orientačně na 15 až 25 korun za kus, u padesáti výrobků tedy 750 až 1 250 korun. Cukr, energie na vaření a sušení i benzín na cestu mohou podle našeho odhadu spolknout dalších zhruba 700 korun. Ovoce samotné máte ze zahrady zdarma.

Po odečtení všech položek zůstává v příznivém scénáři kolem 2 000 až 4 000 korun. Hlavní obživu z malé zahrady nepostavíte. Pár sobot během podzimu a adventu ale dokáže zaplatit víc než symbolickou bedýnku pro sousedy. Nejlépe vychází sušené ovoce, sirupy a vánoční dekorace, kde přidaná práce násobí cenu.

Příležitostný prodej, nebo už živnost? Hranici kreslí SZPI i finanční úřad

Jednorázový výprodej několika přepravek patří do jiné kategorie než pravidelný stánek každou sobotu. U potravin rozhoduje Státní zemědělská a potravinářská inspekce podle kontinuity a organizovanosti. Její vodítko pro domácí výrobu potravin nabízí poměrně čitelné měřítko:

• méně než jednou měsíčně a bez propagace: prodej může spadat do takzvané zanedbatelné kontinuity, tedy do příležitostného režimu,
• alespoň jednou měsíčně, navíc s propagací: činnost míří k registraci a plným povinnostem potravinářského podniku.

Za propagaci inspekce pokládá reklamu na internetu, příspěvky na sociálních sítích, letáky, bannery i nabídky na online tržištích. Jakmile pěstitel založí facebookovou stránku se svými džemy, vysílá úřadům signál, že to s prodejem myslí soustavně. Pozor také na rizikové výrobky. Potraviny pro malé děti, bezlepkové pochoutky pro celiaky nebo sušené houby mohou do přísnějšího režimu spadnout i při nízké četnosti.

Daňová rovina má vlastní limit. Příležitostné příjmy do 50 000 korun ročně jsou podle Finanční správy osvobozené, pokud nejde o podnikání. BusinessInfo.cz s odkazem na Generální finanční ředitelství výslovně uvádí jako příklad právě prodej vypěstovaného ovoce či zeleniny. Pravidelný, organizovaný a propagovaný prodej už ovšem směřuje k živnostenskému oprávnění. Podnikání bez něj může podle Portálu veřejné správy vyjít až na milion korun pokuty.

Živnost za 800 korun a co ji obklopuje: etiketa, hygiena, pojištění

Samotné ohlášení živnosti je nejlevnější položkou celého podniku. Podle Portálu veřejné správy stojí elektronické podání při vstupu do podnikání 800 korun a vyplnění zabere průměrně půl hodiny. Kdo ohlásí víc živností najednou, platí jediný poplatek. Další ohlášení později vyjde na 400 korun. Portál živnostenského podnikání je podle ministerstva průmyslu a obchodu informačním systémem veřejné správy, takže nikoho dalšího k založení nepotřebujete.

S pravidelnou výrobou potravin přicházejí další úkoly. Kuchyně musí mít čisté a udržované plochy, teplou i studenou vodu a ochranu před škůdci, suroviny je nutné bezpečně skladovat a vést jejich sledovatelnost. Postupy se řídí zásadami HACCP nebo přiměřenou příručkou správné praxe. Cenu školení stát neurčuje, jde o komerční službu.

Etiketa na sklenici má podle ministerstva zemědělství obsahovat:

• název potraviny a seznam složek se zvýrazněnými alergeny,
• čisté množství a datum minimální trvanlivosti či použitelnosti,
• podmínky uchování,
• jméno a adresu výrobce,
• případně zemi původu a výživové údaje.

Vše česky, čitelně a bez klamání. U věnců a levandulových sáčků potravinové právo odpadá, živnost a evidence příjmů při soustavném prodeji ale zůstávají.

Zbývá pojištění. Vedlejší OSVČ, třeba zaměstnanec, který prodává o víkendech, se do důchodového pojištění dostane až po překročení rozhodné částky, která pro rok 2026 podle ČSSZ činí 117 521 korun. Minimální záloha na zdravotní pojištění ve výši 3 306 korun měsíčně se týká hlavní činnosti, vedlejší OSVČ ji dodržovat nemusí. Pro evidenci hotovostních tržeb postačí denní soupis a číslované doklady, případně bezplatný režim aplikace iDoklad.

Kde najít trh a kolik stojí místo pod plachtou

Dobrým startem je seznam členů Asociace farmářských tržišť ČR, kde najdete pražskou Náplavku, Heřmaňák, Kubáň, trhy v Plzni či Roudnici. Regionální katalogy typu Mapa farem umožňují hledat podle kraje. Přihláška se vždy řeší přímo s pořadatelem: formulářem, e-mailem, výběrovým řízením nebo přes správce tržiště.

Poplatky se liší dramaticky. Beskydy místo nezpoplatňují, Jihlava účtuje řemeslníkům a farmářům 80 korun za metr čtvereční s minimem 500 korun, brněnský Zelný trh pracuje se smlouvami a ceníkem pronájmu vybavení. Před první sobotou se vyplatí obvolat dva tři trhy v okolí. Pro podzimní sklizeň a adventní jarmarky roku 2026 je ideální čas právě teď.