10 rostlin, kterým vyhovuje ložnice vytopená jen na 17 °C. Některé právě v chladu nasazují poupata a kvetou celou zimu

10 rostlin, kterým vyhovuje ložnice vytopená jen na 17 °C. Některé právě v chladu nasazují poupata a kvetou celou zimu

Ložnice vytopená na 17 °C může zimní parapet zaplnit květy. Vánočnímu kaktusu a klívii navíc chlad napovídá, kdy nasadit poupata.

i Zdroj fotografie: Pixabay
                   

Na konci listopadu stojí v mnoha českých bytech na parapetu ložnice vánoční kaktus a bez povšimnutí nasazuje poupata. Většinou se mu nikdo zvlášť nevěnuje. Pomáhá mu přesně to, co majitel považuje za nedostatek: nižší teplota, krátký den a večery bez rozsvícené lampy. Podle britské Královské zahradnické společnosti (RHS) potřebuje Schlumbergera na podzim pokles na 12 až 15 °C, jinak květy nezaloží. Podobně se chová celá skupina pokojovek, které v přetopeném obýváku chřadnou a v chladnější místnosti se probouzejí k životu. Spojili jsme pěstitelské profily RHS, Newyorské botanické zahrady (NYBG), poradenských služeb amerických univerzit a veterinárních databází a sestavili z nich desítku rostlin pro byty, kde teploměr ukazuje 10 až 18 °C. K ní přidáváme přehled oblíbených druhů, které do takových podmínek nepatří.

Chlad jako spouštěč květů: co se v rostlině děje

U vánočního kaktusu se sčítají tři vlivy: nižší teplota, kratší den a dlouhá nerušená noc. Dohromady fungují jako podzimní znamení, že nastal čas tvořit květní pupeny. RHS v prosincových radách výslovně upozorňuje, že teplota nad 18 °C nebo umělé světlo po setmění tvorbu poupat brzdí. Kaktus u televize v obýváku proto často zůstane jen zelený, zatímco jeho dvojče v chladné ložnici rozkvete.

Klívie postupuje jinou cestou ke stejnému výsledku. Od listopadu do února jí prospívá zimní klid kolem 10 °C se skromnou zálivkou. Vegetativní růst se zpomalí a rostlina šetří síly na jarní květenství. Když ji po této pauze přesunete na světlo do zhruba 16 °C, odmění se oranžovými trsy.

Brambořík zase v chladu déle kvete. NYBG uvádí, že při dobré péči vydrží kvést kolem tří měsíců, kdežto v teplém pokoji se mu poupata rozvíjejí ztěžka a listy žloutnou.

Pro většinu výběru je 17 °C bezpečná a často dokonce příznivá hodnota. Spodní hranici 10 °C ovšem dobře zvládnou jen některé druhy, typicky aspidistra a klívie ve vegetačním klidu. U begonie a bramboříku už taková teplota představuje riziko.

Šest kvetoucích druhů na zimní parapet

  • Vánoční kaktus (Schlumbergera): Podle RHS kvete hlavně od konce listopadu do konce ledna. V době květu snese 18 až 20 °C, na podzim si ale žádá chlad. Vyplatí se kupovat exemplář plný poupat, kvetení pak vydrží déle. Při převozu ho chraňte před mrazem, protože prudké ochlazení vyvolává opad poupat.
  • Brambořík (Cyclamen persicum): Minimum má 13 až 16 °C, v praxi se mu daří při 13 až 18 °C. Potřebuje jasné filtrované světlo a zálivku spodem, hlíza nesmí stát ve vodě.
  • Begonie Elatior (Begonia × hiemalis): Je vyšlechtěná pro zimní kvetení. Nejdéle kvete při 15,5 až 18,3 °C. Zalévá se až po oschnutí vrchní vrstvy substrátu a přebytek z misky se po čtvrthodině vylije.
  • Pokojová azalka (Rhododendron simsii): Chce chladnou a vlhčí místnost a dešťovou vodu. Úplné přeschnutí trestá zakrnělými nebo opadanými poupaty.
  • Kamélie (Camellia japonica): RHS ji řadí k rostlinám pro chladné zimní zahrady s minimem kolem 5 °C. Kvete od zimy do jara, přesný termín určuje odrůda. Nejlépe se jí daří na zasklené verandě nebo v hodně chladné světlé místnosti s kyselým substrátem.
  • Klívie (Clivia miniata): Je robustní a nenáročná, pokud dostane svůj zimní odpočinek kolem 10 °C. Kvete na jaře až začátkem léta.

Zeleň do chodby a polostínu ložnice

Kvetoucí sortiment potřebuje světlo. Tmavší kouty, předsíně a schodiště ale nemusí zůstat holé, zaplní je listové druhy s pověstí nezničitelnosti.

Aspidistra si přezdívku „litinová rostlina“ vysloužila právem. RHS jí přisuzuje rozmezí 5 až 20 °C, toleranci ke slabému světlu i k občasnému zanedbání. Do chladné ložnice nebo průchozí chodby se hodí ze všech jmenovaných nejlépe.

Břečťan obstará převislou zeleň na polici, skříni nebo v závěsném květináči. Snese menší světlo a zalévá se, až proschnou horní centimetry substrátu.

iZdroj fotografie: Pixabay

Zelenec zvládne běžné bytové podmínky, minimum má zhruba 10 °C. V zimě roste pomaleji, a proto chce méně vody. Hnědé špičky listů mívají na svědomí sucho, nízká vlhkost vzduchu, chlór či fluor ve vodě nebo přehnojení.

Araukárie ztepilá, kterou mnozí znají jako pokojovou jedličku, dodá místnosti vertikální jehličnatou dominantu. Poradenská služba Univerzity v Missouri ji počítá mezi pokojovky, kterým svědčí chladnější noci. Na světlém místě bez sálavého tepla vydrží roky.

Přehled pro český byt: teplota, světlo, zálivka a mazlíčci

RostlinaTeplotaSvětloZálivka v ziměCitlivost na radiátorPsi a kočky
Vánoční kaktuspodzim 12 až 15 °C, v květu do 20 °Cjasné nepřímépři poupatech mírně, jinak omezitvysoká, opad poupatnízké riziko, trávicí potíže
Brambořík13 až 18 °Cjasné filtrovanéspodem, bez stojaté vodyvysokátoxický, hlavně hlíza
Begonie Elatior15,5 až 18 °Cjasnépo oschnutí vrchní vrstvystřednítoxická
Azalkachladná místnostsvětlédešťová voda, nepřeschnoutvysokávysoce riziková
Kamélieveranda nad 5 °Csvětlédešťová voda, kyselý substrátvysokánetoxická
Klívieklid kolem 10 °C, pak 16 °Csvětlé bez přímého sluncev klidu velmi střídměstřednítoxická
Aspidistra5 až 20 °Cstín až polostínmírná vlhkostnízkánetoxická
Břečťanchladnější místopolostín až světlopo proschnutí povrchustřednítoxický
Zelenecod 10 °Cjasné nepříméstřídměstřední, hnědé špičkynetoxický
Araukáriechladnější nocijasnémírněvysokáraději mimo dosah

Domácnost se zvířaty by se neměla spoléhat na obecnou nálepku „bezpečná pokojovka“. Podle seznamu ASPCA pro kočky a individuálních profilů obsahuje begonie rozpustné oxaláty soustředěné hlavně v podzemních částech. Klívie nese alkaloid lykorin a brambořík je nejjedovatější v hlíze. Azalky a rhododendrony patří mezi vysoce rizikové skupiny. Kamélie, aspidistra a zelenec naopak figurují mezi netoxickými druhy.

Největší potíže v zimě obvykle nezpůsobuje chlad samotný. Univerzita v Missouri ve své příručce o pokojových rostlinách varuje před horkým proudem vzduchu od radiátoru pod oknem, který spaluje okraje listů a vyvolává opad. U skla přitom bývá podstatně chladněji než uprostřed pokoje. Vyplatí se proto měřit teplotu přímo u květináče, ráno i večer. Pokud jiné místo než parapet nad topením nemáte, pomůže izolační podložka, odstup od skla a miska s vlhkými oblázky. Větrejte krátce a tak, aby průvan nešel přes rostliny. Přihnojování odložte, dokud se neobjeví nové výhony.

Tropické favoritky, kterým patří vytápěný pokoj

Řada seznamů „rostlin do chladu“ obsahuje druhy, které při 15 °C sotva přežívají:

  • Toulitka (Anthurium): RHS jí přisuzuje ideál 16 až 30 °C. Při 10 °C a méně utrpí poškození, nebo dokonce uhyne.
  • Africká fialka: Poradenská služba Purdueovy univerzity doporučuje noční teploty 18 až 21 °C a varuje před prochladnutím listů.
  • Zamiokulkas: Optimum má 18 až 26 °C, minimum 15 °C.
  • Filodendron: Vyžaduje alespoň 15 °C a citlivě reaguje na studený průvan.
  • Lopatkovec: RHS ho vede v kategorii mrazuvzdornosti H1B. Lépe snáší stabilní teplo a při požití škodí.
  • Sleziník (Asplenium nidus): Potřebuje vlhko a jasné nepřímé světlo. Na suché studené chodbě by strádal víc než aspidistra.

Od pokojovek v ložnici nečekejte ani čistší vzduch. Studie Cummingse a Waringové v časopise Journal of Exposure Science & Environmental Epidemiology spočítala, že k vyrovnání běžné výměny vzduchu by bylo zapotřebí 10 až 1 000 rostlin na metr čtvereční podlahy. Jejich přínos spočívá v zimní atmosféře, sezonním květu a pocitu živé zeleně.

Nejvíc z chladné místnosti vytěžíte, když na světlý parapet bez radiátoru postavíte kvetoucí druhy a do polostínu chodby nebo ložnice listové rostliny. Desítka je redakční výběr sestavený z profilů jednotlivých druhů, žádná autorita ji jako hotový seznam nevydává. Kamélie a azalky se nejlépe cítí na chladné verandě a termín jejich kvetení závisí na odrůdě, zatímco 10 °C bez potíží snesou jen aspidistra a odpočívající klívie.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Zdeňka Pavelková

Zobrazit další články