Architekti sundávají horní skříňky z kuchyní a stěnu nechávají prázdnou. Nádobí i hrnce se vejdou jinam, kam byste nečekali

V pětačtyřicetimetrovém bytě ve Stockholmu stála designérka Christina Nydahl před stěnou, na kterou by většina projektantů automaticky pověsila tři nástěnné korpusy. Ona tam nechala vápenec až ke stropu a několik otevřených polic. Horní skříňky by podle ní v tak malém prostoru působily příliš těžce, a tak úložnou kapacitu rozložila jinam: do linky na míru, do spodních zón a do skrytých koutů dispozice. Projekt pro švédskou firmu Nordiska Kök dobře vystihuje, co se teď v kuchyních děje. Talíře putují do zásuvek u myčky, hrnce do hlubokých výsuvů, zásoby do vysoké spížové skříně. Stěna nad linkou se uvolní a místnost najednou připomíná spíš obývák než provozní kout. O tom, zda takový zásah dává smysl i v české domácnosti, rozhoduje jediný předpoklad: přesný soupis toho, co v kuchyni opravdu máte.

Proč horní skříňky mizí z kuchyní roku 2026

Designérka Jess Cooney popisuje pro magazín Homes & Gardens odklon od „zdí horních skříněk“ směrem k větším spížím, skrytému úložišti a vestavným spotřebičům. Kuchyně má působit méně technicky a lépe navazovat na obytnou část bytu. Horní řada dvířek přitom vrhá stín na pracovní desku, ubírá světlo a opticky zmenšuje místnost.

Stejným směrem ukazují i data. Podle zprávy NKBA 2026 Kitchen Trends Report, každoroční studie americké asociace kuchyňských a koupelnových profesionálů, považuje 60 % oslovených odborníků minimalismus za populární styl na příští tři roky. Roste obliba hladkých dvířek bez profilace (69 %), lednic schovaných za panelem (72 %), panelovaných myček (85 %) a kuchyňských zástěn z jednoho kusu materiálu (75 %). Kuchyně se tak postupně odívá do nábytkového kabátu a technická stěna z ní mizí.

Severská estetika na tento posun navazuje přirozeně. Skandinávský interiér dlouhodobě sází na světlo, neutrální paletu a úložiště od podlahy ke stropu, schované za hladkými čely. Otevřená police pro denně používané věci k němu patří stejně samozřejmě jako bílá stěna.

Kolik litrů zmizí s jednou sundanou skříňkou

Spočítali jsme hrubý geometrický objem u modulů, které si český zákazník koupí v obchodním domě IKEA. Nástěnná skříňka METOD o rozměrech 80 × 37 × 80 cm pojme zhruba 237 litrů. Tři takové kusy nad běžnou linkou dávají dohromady asi 710 litrů. Právě o tolik byste přišli, kdybyste horní řadu jednoduše odšroubovali.

Jediná vysoká skříň tedy na papíře nahradí celou trojici horních korpusů. Spodní zásuvkový modul vyrovná zhruba půldruhé nástěnné skříňky. V praxi z objemu ukrojí stěny korpusu, dna zásuvek a vůle mezi nimi, takže čistá kapacita vychází nižší. Zásuvka má ovšem jednu výhodu, kterou tabulka nezachytí: vysunete ji a vidíte celý obsah shora, bez stoupání na židli a bez hledání v zadní řadě.

Z čísel plyne i jasná ekonomika. Litr úložného prostoru v horní skříňce vychází nejlevněji, přestože cena 650 Kč zahrnuje jen holý korpus bez dvířek a pantů. Plnovýsuvy stojí řádově víc. Kdo počítá s tím, že vynecháním horních skříněk ušetří, musí zároveň oželet drahé náhrady.

Talíře u myčky, koření v úzkém výsuvu: nová mapa kuchyně

Celý koncept podle nás drží jen tehdy, když se skříňky nesundávají izolovaně. Místo nich vzniká nová logika ukládání podle tras, které v kuchyni denně nachodíte. Nejdřív přijde soupis věcí rozdělený do zón: vaření, servírování, potraviny, úklid a drobné spotřebiče. Teprve potom se kreslí dvířka.

Výrobce kování Blum doporučuje dávat talíře, mísy a dózy do spodní zásuvkové skříně, ideálně těsně vedle myčky. Vykládání pak zabere pár pohybů a nádobí se nemusí zvedat nad hlavu. Pro stohy talířů existují držáky až na dvanáct kusů, které zabraňují tomu, aby talíře při vysouvání klouzaly. Hrnce a pánve patří do hlubokých výsuvů pod varnou deskou, kam je kuchař odloží jedním krokem.

Konkurenční Hettich nabízí vnitřní organizéry zásuvek pro příbory, nože, lahve, hrnky, mísy i koření. Úzký výsuv vedle sporáku pojme oleje a kořenky lépe než police nad ním, kde by je zanášela mastnota. Využít se dá i často zanedbávaný prostor pod dřezem.

Největší kus práce odvede vysoká spížová skříň. Blum u svého systému SPACE TOWER pracuje s vnitřními plnovýsuvy, ke kterým je přístup z více stran, a každá zásuvka unese kolem 57 kilogramů. Mouka, těstoviny, konzervy a zavařeniny tak zmizí za jedinými dvířky.

Americká data ukazují, že specializované úložiště se v kuchyních zabydlelo. Podle studie Houzz 2026 U.S. Kitchen Trends Study si při renovaci 64 % majitelů pořizuje výsuv na odpad a třídění, 55 % místo na plechy, 41 % organizér na koření, 34 % hluboký zásuvkový organizér a 29 % organizér na hrnce a pánve. Čím víc věcí má v zásuvce své přesné místo, tím méně jich potřebuje ležet nahoře. Sváteční servis a vánoční formy na cukroví do hlavní linky nepatří. Najdou si místo ve vysoké skříni, ve spíži nebo klidně mimo kuchyň.

Stěna nad linkou: kámen, světlo a digestoř

Uvolněná plocha se stává dominantou místnosti. Podle studie Houzz volí 72 % renovujících na stěnu za linkou obklad, nejčastěji keramický (49 %) a gresový (23 %). Desku z jednoho kusu si vybírá 28 % lidí, přičemž vede technický kámen (39 %) a kvarcit (33 %). U kamene i keramiky se vyplatí používat jemný neabrazivní prostředek a řídit se pokyny výrobce povrchu.

Otevřené police přidají lehkost, ale prach i mastnotu chytají rychleji než zavřená skříňka. Designéři citovaní v Homes & Gardens upozorňují, že nádobí, které na polici dlouho nečinně stojí, potřebuje před použitím umýt. Na polici proto patří jen věci v denním oběhu, třeba hrnky na ranní kávu. Sklo z výbavy po babičce tam dlouho lesklé nevydrží.

Bez horních korpusů také odpadá klasická podskříňková digestoř. Místo ní přichází komínový odsavač na stěnu, stropní jednotka nebo odsávání zapuštěné přímo v desce. Americký průvodce Building America Solution Center u varné desky na ostrůvku doporučuje stropní odsávání; odsávání směrem dolů obvykle vyžaduje vést potrubí pod podlahou. S tím je nutné počítat dřív, než se začne bourat.

Pracovní deska navíc přijde o světlo, které dosud svítilo zespodu skříněk. NKBA řadí kvalitní a přirozené osvětlení mezi klíčové prvky kuchyně roku 2026. Náhradu obstará LED pásek zabudovaný v polici, nástěnná svítidla, stropní bodovky nebo lineární lišta nad linkou.

Paneláková kuchyně a kolik za změnu zaplatíte

Typická paneláková kuchyně měří podle studia Dominika Design na šířku 1,8 až 2,5 metru a na délku 2,5 až 4 metry. U řady T06B se plocha pohybuje kolem 5 m², novější typy mají 6 až 7 m². V takovém půdorysu se každý centimetr počítá a úplné odstranění horní řady bývá riskantní. Bezpečnější cesta podle nás vede přes kompromis: sundat skříňky jen nad nejvíce exponovanou pracovní částí, u lednice ponechat vysokou skříň a jednu mělkou polici vyhradit hrnkům.

Pro stávající kuchyni doporučujeme tři kroky v pevném pořadí. Nejprve inventura, potom výměna části spodních dvířkových skříněk za zásuvky nebo vnitřní výsuvy, a až nakonec demontáž horních korpusů. Kdo začne šroubovákem, skončí s hrnky na lince.

Sestavu bez horních skříněk koupíte v Česku jako konfiguraci běžných modulů, žádný speciální produkt k tomu nepotřebujete. Systém METOD nabízí nástěnné, spodní i vysoké skříně v řadě standardních výšek a šířek. Zakázkoví výrobci jdou dál: firma Oresi uvádí, že nejčastěji realizuje kuchyně za 80 až 200 tisíc Kč, a obvyklá dodací lhůta podle ní činí šest až osm týdnů. Kdo se rozhodne v březnu nebo dubnu, může tedy vařit v nové kuchyni na začátku léta. Menší truhlářství Kuchyně Žídek začíná u lamina na 17 000 Kč za běžný metr, fólie stojí od 20 000 Kč, lesklý lak od 23 500 Kč a masiv či akryl od 24 000 Kč, vždy bez spotřebičů a doplňků. Konečnou částku nejvíc zvedají kvalitní kování, výsuvy, osvětlení a kámen na stěně.

Studie Houzz navíc ukazuje, že 79 % Američanů, kteří při renovaci mění skříňky, sahá po řešení na míru nebo po částečné zakázce. Přesný návrh úložných zón se zkrátka vyplácí víc než katalogová sestava.