Při úklidu kredence nevyhazujte staré zlaté krabičky a šperkovnice. Jedna tabatěrka z 18. století se právě prodala za 300 000 korun

V úterý večer 16. června 2026 padla v Kodani dražební palička nad předmětem, který by se vešel do dlaně a v zásuvce by snadno zapadl mezi knoflíky a staré klíče. Šlo o zlatou tabatěrku od dvorního klenotníka Frederika Fabritia II., schránku na šňupací tabák, kterou autorova rodina opatrovala zhruba 250 let. Podle tiskové zprávy aukční síně Bruun Rasmussen se cena vyšplhala na 300 000 korun. Zkratka „kr.“ v dánském textu označuje dánské koruny, při kurzu kolem 3,255 Kč tedy výsledek činí přibližně 976 500 Kč. Prošli jsme, co konkrétně cenu vyhnalo tak vysoko, a sestavili postup, jak při vyklízení bytu po rodičích či prarodičích nepřehlédnout drobnost, která může mít hodnotu ojetého auta.

Zlatník dánského krále a jeho vzácná tabatěrka

Frederik Fabritius II. (1740 až 1829) patřil ke čtvrté generaci zlatnické dynastie, jež přes sto let zásobovala dánský dvůr šperky a reprezentativními předměty. Roku 1778 získal titul dvorního klenotníka a v letech 1787 až 1823 navíc zastával úřad městského zkoušeče kovů (stadsguardein), který v Kodani kontroloval ryzost zlata a stříbra. Jeho práce lze dodnes vidět v pokladnici zámku Rosenborg: Královská dánská sbírka tam vystavuje zlaté pouzdro se zeleným emailem z doby kolem roku 1780 či diamantový kord pro královnu Karolínu Matyldu z roku 1769.

Právě jeho úřední funkce dnes situaci na trhu trochu zamlžuje. Jméno Fabritius figuruje na řadě předmětů, protože je jako kontrolor ryzosti označoval svou značkou, což však neznamená, že je vyrobil. Aukční síň u vydraženého kusu zdůrazňuje, že jde o práci přímo z mistrovy dílny. Od Fabritia II. je dnes známo asi patnáct předmětů a zlaté tabatěrky mezi nimi tvoří jen hrstku.

Samotný typ předmětu má bohatou minulost. V 18. století tabatěrka sloužila jako kapesní schránka s těsně přiléhajícím víčkem, aby tabák nevysychal. Zároveň však fungovala jako módní doplněk a ukazatel postavení; luxusní zlaté exempláře se v Evropě rozdávaly jako diplomatické i dvorské dary. Muzeum Victoria and Albert připomíná, že se ze zlatých krabiček už tehdy stávaly sběratelské objekty.

Pět důvodů, proč dražitelé přihazovali

Cena nevyrostla z jediné vlastnosti. Kodaňská tabatěrka nashromáždila hned několik předností, z nichž každá by sama o sobě přidala na hodnotě:

• Jméno autora. Dílo dvorního klenotníka s pouhými patnácti doloženými předměty představuje pro sběratele dánského zlatnictví mimořádnou příležitost.
• Doložený původ. Tabatěrka od vzniku zůstala v rodině Fabritiových a jejich potomků, tedy bez mezer, které by zpochybňovaly pravost.
• Původní etue. Dobové pouzdro chrání povrch a u sběratelů zvyšuje důvěryhodnost celku.
• Ryzost zlata. Kov o ryzosti 20,5 karátu výrazně převyšuje dnes běžné šperkové zlato.
• Kulturní význam. Předmět dokládá vrchol kodaňského řemesla v době, kdy se tam pracovalo pro korunu.

Podle nás rozhodla hlavně první dvojice. Materiál tvoří spíš bonus: z malé kapesní krabičky by se nevytavilo zlato za milion korun. Rozdíl mezi hodnotou kovu a vydraženou částkou zaplatili kupci za podpis, příběh a vzácnost.

Šest tisíc, nebo šest milionů: proč se ceny rozcházejí

Kdo doma objeví starou tabatěrku, neměl by hned počítat s milionem. Dobře to ilustruje britský příklad z běžnější aukční hladiny. Stříbrná tabatěrka Thomase Shawa z Birminghamu z roku 1824, vážící 106 gramů, se v květnu 2026 u síně Tennants prodala za částku kolem šesti tisíc korun. Odhad přitom zněl na přibližně 3 400 až 5 000 Kč, takže výsledek očekávání i tak překonal.

Na opačném pólu stojí špičky. U Christie’s v Londýně vynesla významná zlatá tabatěrka francouzského mistra Jeana-Baptista Bertina přes šest milionů korun. Mezi oběma výsledky leží propast, kterou nevysvětlí samotný kov. Vysvětlí ji autor, kvalita zpracování, stav a doložená historie.

Přímé srovnání s jinými prodanými díly Fabritia II. chybí z prostého důvodu: jeho práce se na trh dostávají jen výjimečně. Český trh mezitím ukazuje každodennější realitu. Na portálu Livebid nabízejí Starožitnosti pod Kinskou šperky, brože a drobné starožitnosti za tisícové až desetitisícové částky. I to jsou ovšem peníze, které by v pytli s odpadky přišly vniveč.

Než krabičku vyhodíte: kontrolní seznam pro vyklízení

Nejvíc ohrožené bývají drobnosti, které na první pohled vypadají jako zbytečná cetka: tabatěrky, pudřenky, cestovní etuje, miniaturní šperkovnice či schránky na vonné soli. Spolehlivou statistiku o tom, kolik podobných kousků skončilo v kontejneru, nikdo nevede, riziko ale roste u předmětů se značkami a rodinnou historií. Před rozhodnutím stojí za to projít několik bodů:

• Puncy. Hledejte drobné vyražené značky na dně, pantech a uvnitř víčka. Puncovní úřad zveřejňuje přehled současných, starých českých i vybraných zahraničních značek, s nimiž lze nález porovnat.
• Výrobní značka. Iniciály či symbol mistra mohou prozradit autora, a tím radikálně proměnit cenu.
• Ryzost. Číslo jako 585 nebo 925 je vodítko, ale samo pravost neprokazuje. Puncovní úřad upozorňuje, že ho lze napodobit i na obecném kovu, a rozlišuje puncovní značku, výrobní značku a ryzostní číslo. Jejich záměna vede k přecenění stejně jako k podcenění.
• Pouzdro. Původní etue, krabičku či staré účtenky nevyhazujte odděleně od předmětu.
• Provenience. Rodinné fotografie, dopisy, věnování nebo erb dokládají původ a zvedají zájem sběratelů.
• Stav. Krabičku nečistěte agresivně, neleštěte značky a neopravujte panty. Neodborný zásah může hodnotu snížit.
• Odborné ocenění. Nafoťte všechny strany, dno, vnitřek víčka a detail každé značky a snímky pošlete aukční síni nebo starožitníkovi.

V Česku se lze obrátit na aukční domy i starožitnictví. Galerie Národní 25 nabízí bezplatné předběžné cenové vyjádření mimo jiné u stolního stříbra a zlatých či stříbrných šperků, a to i podle fotografií. Sama ovšem uvádí, že reálný odhad vzniká až při osobní prohlídce. Alma Antique přijímá starožitnosti k výkupu, do komisního prodeje i do aukce. Ryzost kovu ověří za poplatek podle sazebníku Puncovní úřad, takže majitel nemusí spoléhat jen na názor obchodníka. U předmětů se zahraničním původem nebo významným autorem dává smysl oslovit i aukční síně v cizině, kde bývá okruh sběratelů širší.

Zdroj: Průzkum nabídek na portálech Aukro, Barnebys, LiveAuctioneers, Burda Auction, Heritage Auctions, 1stDibs, Catawiki, Etsy, Bazoš a LCG Auctions a starožitnictví (USTAR, Taranis a Antik Praha)