Jak správně odvzdušnit radiátor: Vyhněte se chybám

Stačí ventil otevřít o milimetr víc a místo odvzdušnění vytopíte podlahu. Při práci s radiátorem dělá většina lidí tři chyby

Odvzdušnění radiátoru zabere pár minut. Běžící čerpadlo nebo ventil povolený víc než o půl otáčky ale z drobné údržby udělají loužičku pod oknem.

i Zdroj fotografie: Donald Trung Quoc Don / Creative Commons / Attribution-Share Alike 4.0
                   

Listopadový večer, topení jede několik dní a radiátor v obýváku najednou bublá jako akvárium. Horní okraj zůstává studený, dole hřeje. Ruka sáhne po klíčku a otočí. Právě v tu chvíli vznikají tři nejčastější chyby, před kterými varují výrobci radiátorů i kotlů. Odvzdušňuje se při běžícím oběhovém čerpadle, ventil se povolí příliš a celá akce skončí u jediného tělesa. Prošli jsme návody firem KORADO, Vaillant a Viessmann i zkušenosti servisních techniků a poskládali z nich jeden postup. Podle nás nejvíc škody nenapáchá neznalost ventilku. Lidé spíš přeskočí nudné kroky kolem něj: čerpadlo, pořadí radiátorů a tlak v soustavě.

Běžící čerpadlo, přetočený ventil a jediný radiátor: tři chyby při odvzdušňování

Chyba první: čerpadlo v chodu. Výrobce radiátorů KORADO ve svém návodu k odvzdušnění doporučuje oběhové čerpadlo vypnout a 30 až 60 minut počkat, dokud tělesa nevychladnou. Důvod je prostý. Čerpadlo drží vodu v pohybu a bubliny s ní putují potrubím. Vzduch se tak nestihne usadit nahoře u ventilu, kde ho chcete zachytit. Obchodní řetězec OBI vychází ze stejné logiky: po zastavení oběhu se vzduch v radiátoru vyplaví k hornímu okraji. Vaillant sice připouští práci i za provozu, upozorňuje však na horkou vodu. Pro domácího kutila proto platí jednoduché pravidlo: nejdřív zastavit čerpadlo, pak teprve sáhnout po klíčku.

Chyba druhá: ventil otevřený víc, než je nutné. Vaillant ve svém návodu k odvzdušnění radiátoru udává rozsah čtvrt až půl otáčky proti směru hodinových ručiček a výslovně varuje před větším povolením. Čím víc ventil povolíte, tím víc vody uteče, než zareagujete. Z otvoru nejdřív zasyčí vzduch, pak vyprskne pár kapek a nakonec teče souvislý pramínek. To je signál k zavření. Kbelík proto patří přímo pod ventil a hadr ke zdi, ne na parapet o dva metry dál. Když se sejde velké otevření, horká voda a nepřipravená nádoba, sklízí se z podlahy i ze zdi.

Zavírá se s citem, jen dokud únik neustane. Přílišné utažení podle Vaillantu ventil poškodí a netěsnící šroubek pak kape klidně celou zimu.

Chyba třetí: odvzdušněné jedno těleso. Studený radiátor v obýváku svádí k tomu, abyste vyřešili jen jeho. Vzduch se ale rozprostírá po celé soustavě. KORADO proto doporučuje projít všechna tělesa a teprve potom zkontrolovat tlak. Kdo skončí po prvním radiátoru, často za týden slyší bublání z ložnice.

Žádná z těchto chyb nevypadá dramaticky. Každá vás ale připraví o kontrolu buď nad vodou, nebo nad tlakem v soustavě.

Postup krok za krokem, ve kterém nic nevynecháte

Z návodů výrobců vychází tato posloupnost:

  • Vypněte oběhové čerpadlo (u vlastního kotle obvykle vypnutím topení) a nechte soustavu 30 až 60 minut odstát.
  • Ověřte, že radiátory vychladly. Snížíte tím riziko opaření.
  • Připravte pomůcky: odvzdušňovací klíček, u některých ventilů plochý šroubovák, hadr a menší nádobu.
  • Nasaďte klíček na ventil v horní části tělesa, nádobu podržte těsně pod ním.
  • Povolte pomalu o čtvrt až půl otáčky proti směru hodinových ručiček.
  • Nechte uniknout vzduch. Jakmile syčení utichne a poteče jen voda, ventil zavřete.
  • Opakujte u všech radiátorů v domě či bytě.
  • Zkontrolujte manometr na kotli a případně dopusťte vodu.
  • Znovu spusťte topení a během dne ohmatejte, zda tělesa hřejí rovnoměrně.

U trubkového žebříku v koupelně postupujete stejně, odvzdušňovací ventil bývá v horním rohu. Pokud ho těleso nemá, svěřte práci topenáři.

iZdroj fotografie: Nickispeaki / Creative Commons / CC BY-SA

Manometr po odvzdušnění: kolik barů má kotel ukazovat a proč tlak klesá

S každým únikem vzduchu odejde i trocha topné vody. Viessmann v článku o doplňování topné vody upozorňuje, že tím klesá tlak v soustavě. Příliš nízký tlak se projeví studenými plochami radiátorů, hlukem a horším chodem kotle. Paradoxně tedy můžete odvzdušněním vyvolat potíže, které vypadají úplně stejně jako ty, kvůli kterým jste začali.

Pro vlastní kotel nabízí Viessmann orientační výpočet minimálního tlaku: výškový rozdíl mezi zdrojem tepla a nejvyšším radiátorem v metrech vynásobte 0,1 a přičtěte 0,5 baru. Při desetimetrovém převýšení tak vychází minimum 1,5 baru. Patrový rodinný dům s kotlem ve sklepě proto potřebuje vyšší tlak než přízemní bungalov.

Konkrétní hodnoty určuje výrobce daného kotle. Například návod ke kotli Evolution Prime doporučuje rozsah 1,0 až 1,5 baru a při poklesu pod 0,8 baru vyzývá k doplnění. Dopouští se při vypnutém čerpadle a s otevřenými termostatickými ventily, pomalu přes plnicí ventil nebo hadici. Ručička manometru by se přitom měla zvedat plynule. Kdo to nikdy nedělal, má podle Viessmannu raději přizvat odborníka.

Rodinný dům, panelák, podlahovka: kde se odvzdušnění topení liší

Rodinný dům nebo byt s vlastním kotlem. Tady máte vše ve svých rukou, čerpadlo i tlak. Projdete systematicky všechna tělesa a na závěr zkontrolujete manometr. Výhodou je plná kontrola, nevýhodou to, že chybu nikdo jiný nezachytí.

Panelový či bytový dům s centrálním topením. Viessmann odvzdušnění v paneláku popisuje jako týmovou práci. Ventil pro celou stoupačku totiž často bývá v bytech v nejvyšším patře, takže se musejí zapojit sousedé z posledního podlaží. Pražská teplárenská na svém webu vysvětluje, že dodavatel tepla přivádí médium jen k patě objektu a o vnitřních rozvodech nerozhoduje. Se studeným radiátorem v paneláku proto nevolejte nejprve teplárnu. Obraťte se na správce domu, SVJ nebo družstvo. Bez domluvy také nepovolujte nic na společných rozvodech.

Podlahové topení. Tady klíček na radiátor nepomůže. Podlahovka se odvzdušňuje přes rozdělovač, okruh po okruhu. Návod firmy Giacomini k rozdělovači DB popisuje napouštění přes přívod, odvod vody z vratného potrubí do nádoby a tlak nejvýš 3 bary při napouštění. Následně je nutné znovu nastavit průtoky smyček. Takový úkon je spíš pro zkušenějšího kutila, případně rovnou pro servis.

Radiátor nehřeje ani po odvzdušnění: kdy jde o kal, ventil nebo tlak

Když voda z ventilu teče i po zavření, nedotahujte šroubek silou. Hrozí, že jej definitivně zničíte. Pod únik vraťte nádobu, chraňte zeď a podlahu. U vlastního kotle vypněte topení a hlídejte tlak, v bytovém domě kontaktujte správce. Netěsnící nebo poškozený ventil patří do rukou topenáře.

Pokud těleso po odvzdušnění pořád zůstává chladné, doporučuje servisní firma VODAX Praha projít několik podezřelých míst:

  • Tlak v soustavě: podívejte se na manometr a podle potřeby dopusťte vodu.
  • Termostatická hlavice: pod ní se může zaseknout kolík ventilu, který pak brání průtoku.
  • Kal: radiátor studený dole a teplý nahoře napovídá usazeninám, pomůže proplach.
  • Rozvážená soustava: když víc místností hřeje nerovnoměrně, je na řadě hydraulické vyvážení.
  • Stoupačka v bytovém domě: problém se může týkat celé větve a řeší se přes správu domu.

Opakované zavzdušňování, třeba každý měsíc, podle servisní praxe svědčí o netěsnosti, potížích s expanzní nádobou nebo o nasávání vzduchu. Samotné odvzdušňování pak problém jen odsouvá. Servisní technici navíc hlásí nejvíc výjezdů v říjnu a listopadu. Otopné období podle vyhlášky č. 194/2007 Sb. trvá od 1. září do 31. května, jak připomíná ČHMÚ, a dodávka tepla začíná, když průměrná denní teplota dva dny po sobě klesne pod 13 °C. Kdo s opravou otálí do prvních mrazů, čeká na topenáře déle.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Zdeňka Pavelková

Zobrazit další články