Elektrokotel pořídíte i za 35 tisíc korun. V domě o 120 m² ale ročně spotřebuje elektřinu za 66 až 82 tisíc, zhruba 3,4krát víc než tepelné čerpadlo.
Na papíře nemá elektrokotel konkurenci. Nepotřebuje komín ani plynovou přípojku a za domem nebude stát venkovní jednotka. Sklep plný pelet nebo dřeva odpadá také. Stačí kus zdi, silnější jistič a elektrikář. Proto jsme spočítali, co se s touto výhodou stane v typickém rodinném domě o 120 m² během 15 až 20 topných sezon. Výsledek je jednoznačný. Vstupní úspora se rozplyne zhruba za dvě až sedm zim, podle toho, s čím elektrokotel srovnáváte. Pak už platíte jen rozdíl, a ten jde do desítek tisíc korun ročně.
Cena elektrokotle: proč je start do vytápění tak levný
Běžné nabídky na trhu se pohybují zhruba mezi 20 000 a 60 000 Kč. Konkrétní představu dává nabídka elektrokotlů ČEZ. Kotle Viessmann bez zásobníku tam stojí 33 186 Kč a 34 821 Kč, sestava se 120litrovým zásobníkem vody vyjde na 71 758 Kč. Ceny zahrnují dodávku i montáž, pokud si službu objednáte.
Prodejce sám zdůrazňuje snadnou instalaci, malé rozměry a skromné pořizovací náklady. Oprávněně. Tepelné čerpadlo vzduch/voda s podlahovým topením přijde podle orientačního rozpětí našeho modelu na 280 000 až 550 000 Kč. Plynový kondenzační kotel stojí 55 000 až 130 000 Kč, a to za předpokladu, že k domu už vede plyn. Elektrokotel tedy při koupi vyjde na zlomek ceny čerpadla a levněji než nový plynový kotel.
Háček se skrývá ve fyzice. Elektrokotel funguje jako odporový zdroj, podobně jako rychlovarná konvice: jedna kilowatthodina elektřiny dá přibližně jednu kilowatthodinu tepla. Výš se nedostane, ať kotel stojí, kolik chce.
Účet za elektrokotel: 66 až 82 tisíc korun za každou zimu
Modelový dům o 120 m² potřebuje podle stavu izolace 12 000 až 15 000 kWh tepla ročně. Při ceně elektřiny 5,50 Kč/kWh vychází výpočet jednoduše:
- 12 000 kWh × 5,50 Kč = 66 000 Kč ročně
- 15 000 kWh × 5,50 Kč = 82 500 Kč ročně
Tepelné čerpadlo spotřebuje na stejné teplo jen část elektřiny. Elektrický proud v něm nepřeměňuje energii na teplo přímo, ale pohání kompresor, který teplo přečerpává z venkovního vzduchu, země nebo vody do domu. Podle materiálu Ministerstva životního prostředí k úsporným renovacím dosahuje čerpadlo vzduch/voda v nízkoteplotní soustavě v běžném provozu topného faktoru kolem 3,4. Z jedné kilowatthodiny ze zásuvky tak získáte zhruba 3,4 kWh tepla.
Dům s potřebou 15 000 kWh pak za teplo z čerpadla zaplatí asi 24 300 Kč, tedy 15 000 / 3,4 × 5,50. Celé rozpětí modelu pro čerpadlo s podlahovkou činí 15 000 až 28 000 Kč ročně. Ve středu modelu dělí elektrokotel a čerpadlo zhruba 52 750 Kč za sezonu, v krajních hodnotách 38 000 až 67 500 Kč.
Citlivost na cenu elektřiny celý rozdíl ještě zvětšuje. Každá koruna navíc za kilowatthodinu prodraží topení elektrokotlem o 12 000 až 15 000 Kč ročně. U čerpadla jde o 3 500 až 4 400 Kč. Při ceně 6,50 Kč/kWh by elektrokotel spolkl 78 000 až 97 500 Kč, při 4,50 Kč/kWh by vyšel na 54 000 až 67 500 Kč. Do výsledné faktury navíc vstupuje distribuce, daň, systémové služby, poplatek na podporu obnovitelných zdrojů i měsíční paušály, jak ukazuje ceník ČEZ. Majitelé tepelných čerpadel mají ještě jednu výhodu, sazbu D57d s nízkým tarifem 20 hodin denně.
Elektrokotel, tepelné čerpadlo a plyn v součtu za 15 a 20 let
Teprve když se sečte nákup s provozem, ukáže se skutečná cena tepla. Náš model počítá staticky, bez růstu cen energií a bez servisních nákladů:
| Zdroj tepla | Pořízení | Provoz ročně | Celkem za 15 let | Celkem za 20 let |
|---|---|---|---|---|
| Elektrokotel | 20 000 až 60 000 Kč | 66 000 až 82 500 Kč | 1 010 000 až 1 297 500 Kč | 1 340 000 až 1 710 000 Kč |
| Tepelné čerpadlo vzduch/voda + podlahovka | 280 000 až 550 000 Kč | 15 000 až 28 000 Kč | 505 000 až 970 000 Kč | 580 000 až 1 110 000 Kč |
| Plynový kondenzační kotel | 55 000 až 130 000 Kč | 22 000 až 38 000 Kč | 385 000 až 700 000 Kč | 495 000 až 890 000 Kč |
Z tabulky plyne i bod zvratu. Proti plynu ztratí elektrokotel náskok z pořízení během zhruba jedné a čtvrt zimy. Tepelné čerpadlo ve středu cenového rozpětí, tedy kolem 415 000 Kč, dožene elektrokotel zhruba za sedm let. Levnější instalace za 280 000 Kč to zvládne už po čtyřech sezonách. Za dvacet let pak elektrokotel v modelu stojí o 600 000 až 760 000 Kč víc než čerpadlo, počítáno ze středů rozpětí.
Nejlépe zatím vychází plyn. Kondenzační kotel vydrží podle ČEZ při pravidelných kontrolách přes 15 let a proti starému atmosférickému kotli ušetří až čtvrtinu paliva. Do budoucna ho ale zatíží emisní povolenky. Systém ETS2 pro budovy a dopravu odstartuje aukcemi 18. ledna 2027 a naplno poběží v roce 2028, jak uvádí Evropská komise. Povolenky budou kupovat dodavatelé paliv, domácnosti se to dotkne přes ceník. Zemní plyn vypouští přibližně 0,201 tuny CO₂ na megawatthodinu. Při ceně povolenky 45 eur za tunu by uhlíková složka dosáhla zhruba 225 Kč na MWh plynu před daní a marží. Pro modelový dům to znamená nějaké tři a půl tisíce korun ročně navíc. Pořadí v tabulce to zatím nepřevrátí, náskok plynu před čerpadlem se ale zúží.
Infrapanely a přímotopy si v tabulce samostatný řádek nezaslouží. Fungují na stejném odporovém principu jako elektrokotel, takže pro vytopení celého domu na stejný komfort spotřebují obdobně. Ušetřit mohou jen tehdy, když topíte po zónách nebo snesete chladnější vzduch v místnostech.
Kdy dává elektrokotel smysl a kde se z něj stane drahý zvyk
Levný kotel má své místo všude tam, kde se topí málo. Na chatě, kterou navštěvujete o víkendech, nízká investice snadno převáží náklady na provoz. Funguje i jako záloha: ČEZ popisuje, jak se elektrokotel automaticky rozběhne, když dohoří krb, nebo hlídá dům před zamrznutím během dlouhé nepřítomnosti. Obstojí rovněž jako dočasné řešení před velkou rekonstrukcí, kdy se nevyplatí investovat statisíce do zdroje, který budete za dva roky přestavovat.
Slepou uličkou se stává ve chvíli, kdy jeho nízkou cenu použijete jako hlavní argument pro trvale obývaný dům se spotřebou 12 až 15 MWh tepla. Fotovoltaika a akumulační nádrž účet zmírní, princip jedné kilowatthodiny tepla z jedné kilowatthodiny elektřiny ale nezmění. Navíc v prosinci, kdy topíte nejvíc, vyrábějí panely nejméně.
Stát peníze směruje jinam. Program Nová zelená úsporám 2026+, který přijímá žádosti od 25. června 2026, nabízí rodinným domům bezúročný úvěr až 350 000 Kč na čerpadlo vzduch/voda a až 400 000 Kč na čerpadlo země/voda. Na kotel na biomasu jde 200 000 až 300 000 Kč, na napojení na dálkové teplo 100 000 Kč. Zranitelné domácnosti mohou z NZÚ Light čerpat přímou dotaci na zdroj tepla až 150 000 Kč. Elektrokotel mezi podporovanými zdroji nefiguruje.
Jak si spočítat náklady na topení pro vlastní dům
Na vlastní dům stačí jedno číslo, roční potřeba tepla v kilowatthodinách. Najdete ji v průkazu energetické náročnosti nebo ji odhadnete z dosavadní spotřeby. Pak platí jednoduché vzorce:
- elektrokotel: potřeba tepla × cena elektřiny,
- tepelné čerpadlo: potřeba tepla / sezonní topný faktor × cena elektřiny,
- plyn: potřeba tepla / účinnost kotle × cena plynu + paušály,
- biomasa: potřeba tepla / účinnost kotle / výhřevnost paliva × cena paliva.
U dřeva a pelet rozhoduje ještě vlhkost, skladování i vlastní práce. Lesy ČR prodávají od 1. října 2026 palivové dříví ze smrku, jedle nebo borovice za 1 270 Kč/m³ včetně DPH. Pelety podle standardu ENplus musejí dodat nejméně 4,6 kWh tepla z kilogramu. Dřevo tak provozně často konkuruje čerpadlu i plynu, pelety se drží kolem plynu či lehce nad ním. Elektrokotel zůstává při stejné potřebě tepla výrazně nejdražší.
U starších domů s radiátory doporučujeme před nákupem čerpadla technické posouzení. Podle MŽP účinnost klesá s rostoucí teplotou otopné vody, takže zateplení často přinese víc než samotná výměna zdroje.
