Zákon chrání krtka, za jeho nelegální hubení hrozí vysoká pokuta

Kdo zabije krtka na zahradě, riskuje pokutu 50 000 Kč. Existuje pět způsobů, jak ho vyhnat, aniž byste porušili zákon

Krtek obecný spadá pod zákon na ochranu zvířat proti týrání. Kdo ho na zahradě zabije bez zákonného důvodu, páchá přestupek s citelnou pokutou.

i Zdroj fotografie: Jana Šrámčíková / Chalupáři-Zahrádkáři
                   

Březnové ráno, čerstvě shrabaný trávník a přes noc na něm vyroste řada hnědých kopečků. Každé jaro tak začíná spousta českých zahrádkářů. První impuls bývá ráznější, než dovoluje zákon. Krtek obecný (Talpa europaea) je savec, a tedy obratlovec. Zákon č. 246/1992 Sb. chrání každého živého obratlovce kromě člověka. Kdo krtka utopí, otráví nebo do jeho chodeb nalije benzín, riskuje řízení o přestupku a pokutu, která snadno přeskočí hranici padesáti tisíc korun. Legální cesty existují, jen vyžadují víc trpělivosti než kanystr.

Ochrana krtka podle zákona: proč nestačí, že je na vašem pozemku

Paragraf 5 zakazuje usmrtit zvíře bez důvodu. Důvody, kdy to zákon připouští, vyjmenovává taxativně, tedy uzavřeným výčtem. Poškozený trávník ani rozryté záhony mezi nimi chybí. Vlastnictví pozemku k zabití krtka neopravňuje, i když se po vaší zahradě prohání každou noc.

Zákon navíc usmrcení definuje velmi široce. Patří sem jakýkoli zákrok nebo jednání, které způsobí smrt zvířete. Za usmrcení se tak počítá i past, ve které krtek po několika dnech zahyne žízní.

Postih upravuje § 27 zákona na ochranu zvířat. Usmrcení zvířete bez zákonného důvodu je u fyzické osoby přestupkem a horní hranice pokuty dnes dosahuje 1 000 000 Kč. Padesátitisícová sankce se tedy vejde hluboko do zákonného rozpětí.

Dozor vykonává Státní veterinární správa. Podnět může podat kdokoli, třeba soused, který přes plot sleduje, co se na vedlejší zahradě děje. Podle návodu Státní veterinární správy má oznámení obsahovat přesné místo, popis situace a čas, ideálně i fotografii nebo video. Inspektoři věc prověří. Zjistí-li porušení zákona, předají podnět obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Ten přestupek projedná a pokutu vyměří.

iZdroj fotografie: Picryl

Benzín, jed a lepidlo: domácí recepty s právní dohrou

Na zahrádkářských fórech koluje řada „osvědčených“ rad. Většina z nich vede přímo do rozporu se zákonem. Paragraf 14 výslovně zakazuje u volně žijících zvířat jedovaté návnady a jedy, plynování a vykuřování nor. Zakázané jsou také čelisťové a lepicí pasti. Paragraf 5 k tomu přidává utopení, udušení, ubodání či ubití.

Ze zákona tak vypadávají tyto oblíbené postupy:

  • Benzín nebo nafta do krtinců. Krtek se udusí a ropná látka kontaminuje půdu i podzemní vodu, často pod vlastní zeleninovou zahrádkou.
  • Výfukové plyny hadicí do chodby. Jde o plynování v čisté podobě.
  • Ostré předměty v chodbách. Rozbité sklo nebo hřebíky zvíře zraní a nechají ho pomalu umírat.
  • Klasické krtkovací kleště a lepy. Spadají mezi zakázané typy pastí.
  • Naftalín. Integrovaný registr znečišťování vede naftalen jako látku zdraví škodlivou, podezřelou z karcinogenity a vysoce toxickou pro vodní organismy.

Problém má i druhou rovinu. Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu zakazuje vnášet do půdy látky, které jiné předpisy nepovolují. Na zahradu proto patří jen přípravky z registru ÚKZÚZ, použité přesně podle etikety. Poradenská služba americké univerzity Virginia Tech označuje podobné domácí triky za neúčinné, nebezpečné a často nelegální. Česká legislativa dochází ke stejnému verdiktu.

Pět šetrných způsobů, jak krtka ze zahrady vystrnadit

Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ nabízí ke krtku obecnému několik legálních opatření. Účinností se ovšem dost liší.

  1. Pachové odpuzovače. Repelenty povolené k prodeji se aplikují do chodeb podle návodu. Krtka mohou dočasně odklonit jinam, výsledky však bývají vrtkavé. Iowa State University je řadí mezi nespolehlivé prostředky.
  2. Živolovná past s vypuštěním. Patří k nejúčinnějším šetrným metodám, pokud ji umístíte do aktivní hlavní chodby. Je pracná a vyžaduje pravidelnou kontrolu.
  3. Plašení zvukem a vibracemi. Solární kolíky a bzučáky se prodávají ve velkém. Virginia Tech i Iowa State jim ale přisuzují jen malý odrazující účinek.
  4. Kočka nebo pes. Domácí šelma na zahradě vytváří přirozený tlak. ÚKZÚZ zmiňuje kočky a lasičky jako přirozené nepřátele krtka. Zázrak nečekejte, menší pomocník to však je.
  5. Odpudivé rostliny. ÚKZÚZ uvádí řebčík královský, pryšec kolovratec, laskavec, česnek medvědí a aksamitníky. Působí spíš lokálně, kolem konkrétního záhonu.

Podle nás nejlépe obstojí kombinace pasti s mechanickou zábranou. ÚKZÚZ doporučuje zahloubit oplocení do hloubky 50 centimetrů, aby krtek pozemek nepodhrabal. U menších záhonů a vyvýšených beden funguje pletivo položené pod substrát. Taková ochrana vydrží roky.

S rostlinami opatrně. Pryšec kolovratec (Euphorbia lathyris) má v angličtině přezdívku „mole plant“ (krtčí rostlina), jeho odpudivá pověst je ale podle poradenské služby Státní univerzity Severní Karolíny spíš lidová tradice. Jeho mléčná šťáva dráždí kůži a může poškodit oči, rostlina proto nepatří tam, kde si hrají děti nebo pobíhají psi. Ještě větší pozor si dejte na záměnu se skočcem obecným (Ricinus communis). Jeho semena obsahují ricin, jeden z nejprudších rostlinných jedů.

Živolovná past krok za krokem: kontrola a místo vypuštění

Úspěch pasti stojí na správné chodbě. Krtinec samotný ukazuje jen místo, kde zvíře vyhrnulo přebytečnou zeminu. Lovit je potřeba v chodbě, kterou krtek pravidelně používá. Vyberte rovný úsek mezi dvěma čerstvými kopečky, lehce ho sešlápněte a označte. Pokud bude do druhého dne znovu vyzdvižený, chodba je aktivní.

Past nebo hladkostěnnou nádobu zapusťte tak, aby její okraj lícoval se dnem chodby. Otvor zakryjte prknem nebo dlaždicí, aby do tunelu nepronikalo světlo a dovnitř nespadla žába či ježek. U deratizačních zařízení zákon požaduje kontrolu aspoň jednou denně. U živolovné pasti na krtka bychom šli dál: kontrola ráno a večer. Krtek má rychlý metabolismus a bez potravy dlouho nevydrží, každá hodina v zajetí zvyšuje stres i riziko úhynu. Zahynulé zvíře v zapomenuté pasti už spadá pod definici usmrcení.

Konkrétní vzdálenost pro vypuštění žádný český předpis nestanoví. ÚKZÚZ radí „daleko od zahrady“. Zákon zároveň říká, že vypuštění volně žijícího zvířete do přirozeného prostředí se za opuštění nepovažuje, pokud to odpovídá jeho stavu i podmínkám místa. Prakticky to znamená vypustit jen zdravého krtka, a to hned po odchytu. Hodí se louka nebo okraj lesa s kyprou půdou, rozhodně ne zahrada souseda.

Krtek, nebo hraboš: kdo vám doopravdy ničí kořeny

Krtek dostává vinu i za škody, které způsobil někdo jiný. Je hmyzožravec. Živí se žížalami, larvami hmyzu, plži a dalšími půdními bezobratlými. Kořeny ani cibule nežere. Rostliny strádají jen tehdy, když jim chodba vede přímo pod kořenovým balem. Hraboš polní naopak patří mezi hlodavce. Okusuje kořeny, semena, cibule i kůru stromků a místo velkých kopců zanechává mělké výhrabky a vyšlapané chodníčky v trávě. Pro hraboše platí jiný režim: deratizace. I ta ale musí podle zákona omezit utrpení zvířat a ušetřit necílové druhy.

Rozsah krtinců navíc klame. Krtci žijí převážně samotářsky a na menší zahradě může za celou sítí kopečků stát jediný jedinec. Chemické hubení ponrav v trávníku situaci nevyřeší. Iowa State upozorňuje, že hlavní kořistí krtka zůstávají žížaly.

Krtek zahradě i prospívá. Loví larvy škůdců, provzdušňuje půdu a zlepšuje její strukturu. Zemina z krtinců je jemná a prosetá, bez kamenů. Po proschnutí se hodí do výsevních směsí nebo k dosypání nerovností v trávníku.

Načasování hraje pro zahrádkáře. Nejvyšší aktivitu krtků zaznamenává britská Královská zahradnická společnost (RHS) koncem zimy a brzy na jaře. Rozmnožování probíhá zhruba od března do června a mláďata se rodí převážně v dubnu. Kdo s bariérami a odchytem začne v únoru či březnu, předejde nejhoršímu. Zasahovat v době, kdy v hnízdě leží mláďata, je navíc z etického hlediska nejméně vhodné.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Zdeňka Pavelková

Zobrazit další články