Zvonků zelených v Česku za deset let ubylo zhruba o dvě třetiny. Ptačí hodinka 2026 zaznamenala další propad a jeho příčina se často skrývá přímo v krmítku.
Druhý lednový víkend roku 2026 usedlo k oknům, na balkony a do zahrad bezmála 40 000 lidí a hodinu zapisovalo, co přilétá k zobu. Zvonek zelený, kdysi samozřejmá součást každé zimní zahrady, se objevil jen ve 22,3 % sčítání. Meziročně se jeho četnost scvrkla téměř o desetinu. Ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO) mají hlavního podezřelého dávno vytipovaného: trichomonózu, parazitární onemocnění, kterému se daří tam, kde se ptáci tísní u potravy a vody. Krmítko, které má zvonkovi pomoci přečkat mráz, se tak snadno promění v místo nákazy. Rozhoduje o tom hlavně péče, kterou mu majitel věnuje.
Zvonek zelený v číslech: úbytek trvá už přes dekádu
Když ČSO vyhlásila zvonka Ptákem roku 2022, opírala se o neúprosnou statistiku. V Jednotném programu sčítání ptáků (JPSP) se v roce 2021 podařilo napočítat pouhých 31 % zvonků oproti roku 2011. Podle tiskové zprávy ČSO tak z české populace během deseti let zmizely dvě třetiny jedinců. Zvonek se zařadil mezi nejrychleji ubývající druhy posledního desetiletí.
Letošní lednové sčítání ten trend dál prohloubilo. Podle výsledkového letáku Ptačí hodinky 2026 obsadil zvonek 12. příčku mezi nejčastěji pozorovanými druhy. Tam, kde ho lidé zastihli, se držel v hloučcích v průměru po čtyřech jedincích. Dohromady účastníci zapsali 24 703 zvonků. Ornitologové k tomu připojili střízlivý komentář: od prvního ročníku Ptačí hodinky je druh soustavně vzácnější.
Kontrast s ostatními opeřenými hosty krmítek je výmluvný:
| Druh | Pořadí | Výskyt ve sčítáních | Počet jedinců |
|---|---|---|---|
| Sýkora koňadra | 1. | 89,5 % | 156 680 |
| Kos černý | 2. | 70,9 % | 52 655 |
| Sýkora modřinka | 3. | 69,9 % | 68 992 |
| Zvonek zelený | 12. | 22,3 % | 24 703 |
Kos se v roce 2026 ukazoval častěji než o rok dřív a modřinka si přes posun na třetí místo podle ČSO nepohoršila. Lesní druhy jako pěnkava obecná, strakapoud velký nebo sojka obecná dokonce zahrady navštěvovaly hojněji. Zvonek jde opačným směrem.
Proč víc napočítaných ptáků neznamená lepší zprávu
Ročník 2026 přinesl rekordně vyhlížející čísla: 39 921 účastníků, kolem 28 000 hodinových sčítání a přes 800 000 zaznamenaných ptáků. Z takových součtů se snadno vyvodí, že přírodě se daří. ČSO ovšem upozorňuje, že absolutní počty rostou hlavně s počtem zapojených lidí. Kde sedí víc pozorovatelů, přibude i ptáků na papíře.
Odborníci proto sledují především četnost výskytu, tedy podíl sčítání, ve kterých se druh vůbec ukázal. Hodnota 25 % odpovídá čtvrtině sčítacích míst. U zvonka toto procento klesá, a to i v letech, kdy dobrovolníků přibývá. Takový signál má mnohem větší váhu než jakýkoli celkový součet.
Spolehlivost dat drží i jednotná metodika. Sčítá se 60 minut na jednom místě a u každého druhu se zapisuje nejvyšší počet jedinců spatřených najednou. Součet všech příletů za hodinu se nepočítá. Ze zpracování navíc ornitologové vyřazují nepravděpodobná pozorování i sčítání, která se odchýlila od pravidel. Díky tomu lze jednotlivé ročníky poctivě porovnávat a úbytek zvonka vyčíst černé na bílém.
Trichomonóza: krmítková nákaza, která útočí v hrdle
Původcem choroby je prvok Trichomonas gallinae, bičenka, která cizopasí v krku ptáka. Nakažený jedinec má potíže s polykáním a postupně slábne, až může uhynout hlady, přestože sedí u plného krmítka. Nemoc postihuje hlavně zrnožravé druhy a zvonci patří mezi nejtvrději zasažené. Úhyny ale ČSO eviduje také u pěnkav, čížků, dlasků, vrabců i sýkor.
K přenosu stačí velmi málo. Nemocný pták zanechá na krmivu nebo kolem zobáku sliny a zbytky potravy a další návštěvník je vzápětí sezobne. Bičenky na vzduchu dlouho nepřežijí a sucho je spolehlivě zahubí. Pro nákazu však stačí rychlý kontakt s kontaminovaným soustem. Krmítka a pítka soustřeďují desítky ptáků na pár čtverečních decimetrech, a pokud se v nich hromadí trus, zvlhlé zrní a nevyměněná voda, dostává parazit ideální podmínky.
Varovné signály, které stojí za pozornost:
- načepýřený, apatický pták, který dlouho posedává u krmítka,
- mokré peří kolem zobáku a viditelně namáhavé polykání,
- nápadně malá úniková vzdálenost, kdy pták neodlétá ani před člověkem,
- trus a zbytky v krmítku nebo plesnivějící zrní pod ním.
Lidé se bát nemusí. Trichomonóza podle ČSO na člověka ani na savce včetně psů a koček nepřechází. Opatrnost při manipulaci s nemocným ptákem je přesto namístě, protože u krmítek kolují i jiné choroby, třeba salmonelóza.
Čisté krmítko jako pojistka: co dělat denně a co jednou týdně
ČSO přikrmování nezatracuje, doporučuje ale ukázněný režim. Krmit se má hlavně v zimě, za mrazu a sněhu, v rozumných dávkách a s pravidelnou údržbou. Ta se dá snadno zvládnout:
- Každý den vymést trus a zbytky potravy a vyměnit vodu v pítku.
- Jednou týdně vydrhnout krmítko i pítko kartáčem, důkladně opláchnout a nechat dokonale vyschnout.
- Občas posunout krmítko jinam, pokud se pod ním kupí vyházené zrní, aby druhy sbírající potravu ze země nezobaly na znečištěném plácku.
Podstatnou roli hraje i konstrukce. Z hygienického hlediska ČSO doporučuje závěsná krmítka se zásobníkem a tubusová krmítka. Ptáci se v nich tolik nemačkají a potrava zůstává lépe chráněná před trusem. Plast navíc snese pravidelné mytí. Velký dřevěný domek, v němž ptáci šlapou přímo po zrní a jehož spáry se špatně čistí, je naopak rizikovější. Podle nás jde o nejlevnější investici do zdraví zahradních ptáků. Tubusový zásobník vyjde na pár stokorun a riziko kontaktu znatelně snižuje.
Do krmítka patří slunečnice, oves, proso, pšenice a další obiloviny, nesolené ořechy, pro kosy a drozdy ovoce, pro sýkory a strakapoudy tuková směs. Poslouží i neslaná vařená rýže nebo brambory, vločky či strouhaná mrkev. Vynechat je naopak nutné pečivo, sladkosti, slazené sušené ovoce a zbytky z kuchyně, které jsou solené, kořeněné, uzené nebo přepálené. Plesnivé či zkažené krmivo okamžitě vyhoďte. Lojové koule vyndejte ze sítěk a vložte do držáku. Síťky totiž ptákům zachytávají drápky a po pádu na zem ohrožují ježky i psy.
Nemocný pták u krmítka? Čtrnáct dní pauzy a hlášení ornitologům
Jakmile se u krmítka objeví nemocný nebo mrtvý pták, platí jednoznačný postup. Přikrmování je třeba okamžitě přerušit na všech místech a ideálně poprosit o totéž i sousedy, aby se hejno jen nepřesunulo o dvě zahrady dál. Krmítka i pítka pak vydrhněte, vydezinfikujte, opláchněte a nechte důkladně vyschnout. ČSO k dezinfekci zmiňuje slabý roztok chlornanu sodného. Krmit znovu lze nejdříve po 14 dnech, a i potom se vyplatí sledovat, zda se nemoc nevrací.
Při úklidu používejte gumové rukavice a ruce si poté umyjte mýdlem až po předloktí. Psy a kočky držte od nakažených ptáků dál. Pozorování navíc pomůže vědě. Na stránce Ptačí choroby u krmítka najdete formulář, do kterého stačí vyplnit datum, místo, druh a počet nemocných či uhynulých jedinců. Fotografie hlášení výrazně zpřesní.