Trnky, mišpule, dřínky a aronie kdysi plnily babiččiny spíže. Dnes zůstávají na keřích, přestože je mráz promění v surovinu na marmeládu s nezaměnitelnou chutí.
Druhá polovina listopadu je doba, kdy si trnky na mezích zaslouží pozornost. Po prvních mrazících zesládnou a ztratí velkou část trpkosti, kvůli které je většina lidí po prvním ochutnání vyplivne. Podobnou proměnou procházejí mišpule, dřínky i aronie. Každý z těch plodů ale potřebuje jiné načasování a jinou úpravu, a právě tady vzniká rozdíl mezi zbytečnou vycházkou a plnou spíží. Podle nás má smysl vyrazit tehdy, když víte, kde hledat, kdy jít a jak si ušetřit práci s trpkostí, peckami a tuhou dužninou. Odměnou pak bude sklenice, která chutná hlouběji než cokoli z regálu.
Trnky u polních cest a jejich nenápadní příbuzní
Nejjistějším úlovkem je trnka obecná. Tvoří trnité keře na okrajích lesů, mezích, v remízcích a podél polních cest. Plody připomínají drobné modročerné švestky s namodralým ojíněním. Botanická databáze Pladias eviduje trnku v 631 z 679 mapovacích polí, takže roste prakticky po celé republice od nížin po podhůří.
Dřín obecný, jehož červené podlouhlé peckovice se lidově nazývají dřínky, vyhledává teplejší kraje. Daří se mu na křovinatých stráních, lesních světlinách a vápencovém podloží, nejvíc v severozápadních a severních Čechách a na jihovýchodní Moravě. Na jaře ho prozradí žluté květy, které se rozsvítí dřív, než cokoli jiného v okolí vyraší.
Mišpule obecná s hnědými malvicemi a výraznými kališními cípy se u nás pěstuje už od 12. století. Zplanělé exempláře se objevují kolem Prahy, v Českém středohoří, u Brna a na Znojemsku, častěji však ve starých zahradách a parcích. Podle BOTANY.cz byla ve středověku a ještě v 17. století oblíbená, pak ji postupně vytlačily sladší a rychleji zrající stromy. Na počátku 20. století už na českém venkově běžná nebyla. Aronie černoplodá, kterou starší generace zná jako černou jeřabinu, roste hlavně v zahradách, živých plotech a výsadbách na okrajích obcí.
Proč mráz krotí trpkost a svíravost
Za stažený pocit v ústech odpovídají třísloviny. U trnek je časopis Naše krásná zahrada označuje za hlavní zdroj svíravosti a uvádí, že po mrazu plody zesládnou a trpkost ustoupí. U aronie mají podobný účinek procyanidiny a další fenolické látky; vědecký přehled o tomto druhu dokládá, že právě ony dávají plodům svíravý efekt a jejich obsah se během zrání mění.
Nejdramatičtější proměnu předvádí mišpule. Botanici z Oxfordské univerzity popisují proces, kterému Angličané říkají „bletting“, česky uležení. Tvrdý, kyselý plod působením mrazu nebo skladování změkne, slupka se zvrásní a dužnina zhnědne. Chuť se pak podle Oxford University Herbaria blíží karamelizovaným jablkům.
Přesný laboratorní údaj, kolik tříslovin zmizí po jediné noci v mrazáku, k dispozici nemáme. Kuchyňská zkušenost ale mluví jasně: mráz a uležení naruší strukturu dužniny, posunou rovnováhu mezi kyselinami, cukry a tříslovinami a svíravost v ústech výrazně slábne.
Kdy vyrazit na sběr a jak pomůže mrazák
Každý z plodů má vlastní kalendář:
| Plod | Kdy sbírat | Na co dbát |
|---|---|---|
| Trnky | září až říjen, nejlépe po prvních mrazících | pecky obsahují kyanovodík, vždy pasírovat |
| Dřínky | srpen až září | plně zralé, samy opadávají nebo jdou snadno utrhnout |
| Mišpule | říjen až listopad | dozrávají v chladu do měkka |
| Aronie | konec léta až podzim | po krátkém přemražení méně svírá |
Teď ve druhé polovině listopadu se nejlépe hodí trnky a mišpule. Kdo dřínky nasbíral už dřív, má je doma, ostatní si je mohou zapsat do plánu na příští sezonu. Na skutečný mráz čekat nemusíte. Naše krásná zahrada radí rozložit vyzrálé plody v jedné vrstvě na tác, nechat je zmrznout a teprve potom přesypat do sáčku. Nespečou se do hroudy a na marmeládu nebo sirup si pak lehce odeberete přesně tolik, kolik potřebujete. Délku mražení zdroj neuvádí; v kuchyňské praxi se osvědčuje nechat plody v mrazáku aspoň přes noc, spolehlivě celých 24 hodin.
Přirozený mráz na keři dává plodům čas ještě dozrát. Zároveň je vystavuje ptákům, opadu a nevyzpytatelnému počasí. Mrazák je proto podle nás rozumnější volba, jakmile jsou plody plně zralé. Mišpule se dají sklidit v říjnu či listopadu a nechat dojít v chladné místnosti. Zralá mišpule vypadá skoro přezrále: je měkká, ztmavlá, se svraštělou slupkou a kašovitou dužninou. Páchnout, plesnivět ani téct ale nesmí, a tak je dobré zásobu pravidelně kontrolovat a měknoucí kusy hned zpracovat.
Marmeláda, která chutná jinak než ze supermarketu
Výjimečnost těchto zavařenin nestojí na pohodlí přípravy. Kyselost, třísloviny a výrazná aromata se ve výsledku koncentrují do ostřejšího a hlubšího profilu, než jaký nabídne běžný sladký džem. Trnková marmeláda vyjde tmavá a kyselkavá se svíravým okrajem. Mišpulová bývá hutná a kořenitá, dřínková připomene šípky smíchané s třešněmi. Aronie dodá sytou barvu a výrazný říz, proto se nejlépe hodí v kombinaci s jablky nebo hruškami.
Základní postup se u všech čtyř druhů podobá. Plody omyjte, případně přemrazte nebo nechte změknout, podlijte trochou vody a povařte doměkka. Pak je propasírujte přes síto, abyste se zbavili pecek, semen a tužších slupek. Dřeň dovařte s cukrem a podle kyselosti a hustoty přidejte jablka, mošt nebo želírovací přípravek.
U trnek je pasírování nutnost. Naše krásná zahrada upozorňuje, že semena v peckách obsahují kyanovodík. Osvědčený recept na trnkový džem s kořením počítá s tím, že se trnky povaří s jablky a kořením, přes noc odleží, druhý den se zahřejí, propasírují a svaří s cukrem. Dřínky mají poměrně velké pecky, takže i u nich se po povaření pasíruje a dřeň se pak vrací do hrnce zhoustnout.
Marmeládou možnosti zdaleka nekončí:
- Trnky se hodí na sirupy, povidla, želé, likéry, ovocné víno i pálenku.
- Mišpule dávají povidla, pyré, džem a likér.
- Dřínky poslouží na sirupy, šťávy a želé, výborné jsou i v omáčce ke zvěřině.
- Aronie se uplatní ve šťávách, kompotech, vínech a likérech.
Kdo chce plody hodnotit i z hlediska výživy, najde v nich zajímavé látky. Aronie je bohatá na polyfenoly a antokyany, jejichž účinky věda intenzivně zkoumá. Dřínky obsahují hodně vitaminu C a trnky kromě něj i třísloviny a organické kyseliny. Nejvíc se ale vyplatí brát je jako chuťový zážitek. Začátečníkům doporučujeme aronii ze zahrady nebo dřínky z ověřeného keře. Trnky jsou dostupné všude, jenže píchají a s pasírováním dají zabrat. Mišpule chce cit pro správnou chvíli.
Co smíte natrhat a kolik stojí vlastní keř
V lese můžete podle lesního zákona sbírat lesní plody pro vlastní potřebu, pokud nepoškozujete porost a respektujete pokyny vlastníka. Mimo les platí jednoduché pravidlo: na cizím pozemku bez souhlasu majitele netrhejte. Občanský zákoník výslovně řeší jen plody, které spadnou na sousední pozemek; ty patří jeho vlastníkovi. Dřín je v Česku navíc chráněný jako ohrožený druh, takže plané keře nechte na pokoji. U frekventovaných silnic se sběru vyhněte kvůli prachu a posypové soli. A jakýkoli plod sbírejte jen z rostliny, kterou bezpečně poznáte.
Kdo chce mít úrodu po ruce, může si keř vysadit. Zahradnictví FLOS nabízí trnku obecnou za 239 Kč a aronii černoplodou za 199 Kč, odrůdu Viking v akci za 250 Kč místo 499 Kč. Mišpule tam vyjde na 2 390 Kč. Dřín obecný prodává zahradnictví Spomyšl podle velikosti za 249 až 799 Kč. Čerstvé plody se v obchodech objevují spíš nahodile. Aronii lze objednat přímo od pěstitele za 155 Kč za kilogram, zbylé tři druhy obstaráte hlavně samosběrem, na farmářském trhu nebo z vlastní zahrady.
