Jak sbíraly houby naše babičky? Inspirujte se šikovnými tipy a odhalte nejčastější mýty

                   

Tradice výletů na houby se v českých zemích prokazatelně datuje už od pravěku. A její obliba neutuchá ani dnes. Krom koše plného lahodné nadílky se totiž z lesa vrátíte i nádherně odpočinutí, uklidnění a zrelaxovaní. Naše babičky přitom nedaly dopustit na některé osvědčené rady a tipy. Platí některé z nich ještě dnes?

Houby rostou po dešti a po novu

Říká se, že když pořádně zaprší, je ten nejlepší čas na to se vypravit do lesa. To je ovšem jen polovina pravdy. Musí být také dostatečně teplo, jinak se podhoubí neaktivuje. A i tak trvá přibližně 14 dní, než se objeví první dostatečně zralé plodnice. A jak je to se sběrem hub podle lunárního kalendáře? Dva týdny po novu prý rostou nejlépe, mykologové to však potvrdit nedokáží.

iZdroj fotografie: Pixabay
Zdroj fotografie: Pixabay

Jedlé jsou jen houby s rourkami

Jen skuteční znalci sbírali v dřívějších dobách bedly, masáky nebo holubinky, sázkou na jistotu byly naopak hřiby. A podobný postup sběru lze doporučit i dnes. I když totiž i mezi hřibovitými houbami najdeme nejedlé nebo dokonce jedovaté kusy, otrava jejich prostřednictvím nemívá tak závažné následky.

Hořké jsou nejedlé a naopak

Možná i váš dědeček stále ještě všechny houby před vložením do košíku opatrně ochutnává. Ovšem v takovém případě má štěstí, že do úst zatím nestrčil žádnou prudce jedovatou muchomůrku. I z pouhého olíznutí by se mu totiž mohlo udělat špatně. A jak to tedy s rozeznáváním hub podle chuti doopravdy je? Jedovaté houby bohužel rozhodně nelze rozeznat podle hořké chuti. Naopak – ty smrtelně jedovaté mívají až příliš často příjemně nasládlou chuť.

iZdroj fotografie: Unsplash
Zdroj fotografie: Unsplash

Takže si jich ve smaženici ani nevšimnete. U řady z nich se navíc příznaky otravy dostavují až po několika nech, kdy už často bývá na záchranu života pozdě. Jediná skupina hub, u které toto rozlišování platí, jsou holubinky. Hořké jsou vždy nejedlé (ale nikoli jedovaté). V ostatních případech na to rozhodně nespoléhejte.

Mladé houby mohou být jedovaté

„Miminka“ žampionů, masáků a jim podobných vypadají roztomile. A to nejenom v mechu v lese, ale i na pánvi nebo v troubě. Tak proč se o nich tedy říká, že mohou být jedovaté? Je to proto, že nezralé plodnice ještě nemají vyvinuté poznávací znaky daného druhu. Snadno je tedy můžeme zaměnit s druhy nejedlými nebo dokonce jedovatými. A to může skončit tragicky.

iZdroj fotografie: Unsplash
Zdroj fotografie: Unsplash

Ve spíži houby oddělte stranou

Tradovalo se, že lesní houby by neměly být uloženy v sousedství aromatických potravin. Jde zejména o sýry, bylinky nebo uvařené jídlo, údajně to mělo být proto, že se poté rychleji kazí. Důvod je ovšem v tomto případě mnohem prostší – jednoduše ztrácejí svou jedinečnou chuť. Vždy je tedy skladujte odděleně od ostatních potravin nebo alespoň ve vakuovací krabičce.

Tohle je nejzákeřnější česká jedlá houba? Zjistěte, zda jste ji doteď nesbírali špatně
Diskuze Vstoupit do diskuze
86 lidí právě čte
Autor článku

Věra Myslíková

Vyrůstala jsem v JZD, studovala botaniku a po revoluci jsem si otevřela malé rodinné květinářství. Ze zahradničení se stalo mé celoživotní hobby, o své zkušenosti se ráda podělím se čtenáři.

Zobrazit další články