Lidstvo skořici používá již od antiky a během této doby plnila i jiné funkce než jen dochucovací. S přibývajícími informacemi a s rozmachem pěstování rozeznáváme nové druhy, z nichž některé jsou méně kvalitní až škodlivé. Chystáte-li se tedy třeba péct, zjistěte si nejprve, která skořice je nejlepší po chuťové i zdravotní stránce.
Základy o skořici
Skořice byla kdysi cennější než zlato. V Egyptě byla vyhledávána pro balzamování a náboženské praktiky. Ve středověké Evropě se používala k náboženským obřadům a jako dochucovadlo. Později to bylo nejziskovější koření v obchodu holandské Východoindické společnosti.
Existuje několik druhů skořice, ale nejvíce používanými jsou skořice cejlonská („pravá skořice“) a skořice cassia. Cejlonská skořice pochází z Indie, Srí Lanky, Bangladéše a Myanmaru, cassia z Číny. Mezi těmito dvěma druhy nalezneme mnoho rozdílů. Příbuzné, méně užívané druhy, pocházejí z Vietnamu, Indonésie a dalších zemí jihovýchodní Asie s teplým podnebím.
Rozdíly mezi cejlonskou a cassia skořicí
Pravá skořice se může chlubit lepším složením i chuťovým profilem. Liší se také způsobem sklizně. Zpracovává se pouze centimetrová vrstva vnitřní kůry. Je potřeba nejprve odstranit svrchní kůru a oddělit ji od tenké vnitřní kůry, která se následně suší. Při sušení se začne rolovat, a proto má tyčinka pravé skořice několik vrstev.
Cassia má tyčinky tmavší, silnější a s drsnější strukturou. Ruličky jsou tvořeny jednou vrstvou. Její chuť je štiplavější, méně sladká a nahořklejší. Sice je nejméně kvalitní, ale kvůli nízké ceně také nejvíce prodávaná. Sklízí se celá svrchní kůra, a tedy i méně hodnotnější části, což má za následek zhoršení aromatických a chuťových vlastností.
Zdravotní benefity
Níže uvedené zdravotní benefity platí v určité míře pro všechny druhy skořice. Cassia však může ve velkých dávkách přivodit problémy kvůli obsahu kumarinu. Kumarin ve vysokých koncentracích způsobuje poškození jater a ledvin. Cejlonská skořice ho obsahuje mnohem méně. Evropská unie dokonce stanovila směrnici pro maximální obsah kumarinu v potravinách ve výši 50 mg na kg těsta v sezónních potravinách a 15 mg na kg v každodenních pečených potravinách.
Skořice obsahuje velké množství vysoce účinných polyfenolových antioxidantů, které chrání organismus před poškozením volnými radikály. Antioxidanty mají také protizánětlivé účinky. Skořice může snížit riziko srdečního onemocnění optimalizováním hladiny cholesterolu, triglyceridů a krevního tlaku. Rovněž dokáže snížit rezistenci organismu proti inzulinu, který pomáhá regulovat metabolismus a spotřebu energie. S tím souvisí i snižování hladiny cukru v krvi a antidiabetický účinek.
Kterou skořici používáte při pečení?