Obvykle používáme pokojové rostliny především k dekoraci interiéru. Mnohdy si však na parapetu můžeme vypěstovat i velmi dobrý základ své domácí lékárny. Není to tak těžké, jak to na první pohled vypadá. Stačí jen sáhnout po těch správných druzích a naučit se, jaké léčivé vlastnosti jejich dekorativní listy mají. Budete příjemně překvapeni tím, co se o svých zelených svěřencích dozvíte.
Bujně rostoucí kalísie zažene chřipku
Kalísie voňavá (Callisia fragrans) má v pokojových podmínkách pověst opravdového „blázna“. Roste totiž opravdu rychle a vydatně. Uplatní se však i v domácí lékárničce. Přikládaná zevně hojí popáleniny a nejrůznější poranění kůže. Tinktura ze zralých kolének si pak poradí s chřipkou, horečkou apod. Funguje však také jako podpůrný prostředek při cukrovce nebo při poruchách metabolismu a dokáže pomoci i s posílením imunitního systému.
Odebrané výhonky je však nutné nechat 24 hodin v lednici, kde se aktivují všechny účinné látky – teprve poté se nakládají do alkoholu pro výrobu tinktury. Pěstování kalísie v běžném bytě není nijak náročné. Potřebuje hojnou zálivku a vhodný substrát tvořený směsí humusu, písku a listovky. Miluje sluneční světlo, ale ne to přímé. Zálivku potřebuje mírnou – nesnáší totiž přemokření. Snadno se množí výhonky na oddencích.
Agáve se účinky podobá aloe
Aloe pravá (Aloe vera) se v našich domácnostech vyskytuje poměrně často. Málokdo však ví, že podobné účinky má i agáve americká (Agave americana). Její listy produkují množství šťávy, jež se používá pro úpravu trávení, při léčbě vředů nebo jako základ obkladu při revmatismu. Dopomáhá také ke snížení horečky. Jihoameričtí indiáni na ni nedají dopustit ani při léčbě astmatu.
Aby se agáve dařilo, vyžaduje lehký a propustný substrát, který zabrání riziku přemokření kořenů po celý rok, a to zejména v zimě, kdy je na tento problém nejnáchylnější. Tuto rostlinu je proto nejlepší sázet do písku smíchaného s kvalitní zeminou a hrubým štěrkem. Zalévejte ji střídmě a květináč umístěte na slunné místo. V našich podmínkách rostou agáve jen pomalu, hnojte je proto na jaře a v létě každé dva až tři týdny přípravky pro kaktusy a sukulenty.
Vavřín pomáhá při nervovém vypětí
Vavřín vznešený alias vavřín ušlechtilý (Laurus nobilis L.) známe obvykle pod méně honosným názvem bobkový list. To však nijak nesnižuje jeho zdravotní přínosy. Pokud trpíte stomatitidou, vyplatí se žvýkat jeho listy. Jejich přikládání zevně pak napomáhá hojení ran i popálenin. A čaj z listů bude na organismus působit jako mírné sedativum, které vás uklidní a uvolní nepříjemné nervové vypětí a stres. Ale hodí se samozřejmě i do jídla.
Vyhovují mu teploty mezi 20 °C až 25 ° C. Půdu vyžaduje lehkou, ale neustále vlhkou. Doma ho pěstujte, pokud možno, na světlém a teplém místě. Rostlinu zalévejte mírně, ale pravidelně (v zimě zálivku uberte), a to vodou bez vápna. Na to je totiž velmi citlivý. Potřebuje také tvarovací řez – nejlépe mezi březnem a srpnem. V této době mu prospěje také přihnojování komplexním kapalným hnojivem na bylinky.
Kalanchoe má příznivý vliv na pokožku
Kolopejka vděčná (Kalanchoe blossfeldiana), známá také jako kalanchoe, se objevovala už na parapetech našich babiček. Dokáže totiž kvést prakticky po celý rok. Ovšem zapomínat bychom neměli ani na její léčivé účinky. Její listy jsou hojivé a přikládají se (po předchozím promačkání) na opary, křečové žíly, vředy a hnisavé rány. Pokud je lehce nahřejeme, pomohou i při zánětech dutin (jako zevní obklad).
Kolopejky patří mezi sukulenty, takže nevyžadují velké množství vody. Bude jim vyhovovat světlý parapet a na živiny bohaté propustné humózní půdy, například zahradní kompost nebo směs rašeliny a písku. Potřebují také správnou teplotu, která se v létě pohybuje okolo dvaceti stupňů Celsia, v zimě pak okolo šestnácti nebo sedmnácti stupňů. V horkém počasí je také třeba rostlinu pečlivě chránit před spálením listů.
Strom peněz pomůže na popáleniny
Tlustice vejčitá (Crassula ovata) je u nás pěstována především kvůli tomu, že údajně umí přinést do domácnosti peníze. Měli byste se však seznámit i s jejími léčivými vlastnostmi. Pokud například přiložíte její listy na popálená nebo jinak poraněná místa, budou se hojit rychleji. Listy je nutné předem rozříznout, aby na kůži ulpělo co nejvíce účinné šťávy. Zbaví vás také svědění po hmyzím bodnutí nebo mozolů (při dlouhodobé aplikaci).
Při pěstování doma vyžaduje především hodně slunečního světla. Ve stínu jsou její listy vytáhlejší, ztrácejí oválný tvar a blednou – a samozřejmě neobsahují tolik účinných látek. Pokud tento stav trvá delší dobu, pak rostlina onemocní a nakonec odumře. Ideální je pro ni jižní okno, přičemž přes den potřebuje tlustice alespoň 4 hodiny přímého slunečního záření. Zálivka jí stačí mírná a během sezóny ji můžete dvakrát pohnojit speciálním hnojivem pro sukulenty.
Jaké léčivé rostliny pěstujete na svém parapetu vy?
Tipy
|
PŘEČTENÍ: 9225
Tipy
|
PŘEČTENÍ: 9153
