Na první pohled to vypadá, že založení jezírka na zahradě není nijak těžké. Koneckonců – podobné vodní plochy se nacházejí v přírodě zcela běžně a nikdo se o jejich údržbu nestará. Pokud však nechcete mít své jezírko po většinu sezóny zarostlé řasami (což mnohdy doprovází i nepříjemný zápach), měli byste při jeho zakládání zvážit několik faktorů.
Jak na oslunění jezírka
V ideálním případě by vaše jezírko mělo být umístěno částečně na slunci a částečně ve stínu. Všeobecně platí pravidlo, které říká, že většina vodní plochy by měla být vystavena slunečním paprskům 5 až 6 hodin denně. Ovšem nezbytné je i zastínění, protože zabraňuje škodlivému přehřívání vody. Příliš mnoho slunce navíc podporuje růst řas a vznik nežádoucích chemických reakcí, které vedou ke vzniku nebezpečných látek, např. čpavku.
Zastínění vašemu jezírku může poskytnout například zeď domu, plot nebo vysoký strom. Ten však musí růst v dostatečné vzdálenosti od vody, aby ji na podzim neznečišťoval spadaným listím. Zastínění mohou poskytnout i dobře zvolené vodní rostliny, které pokryjí část hladiny svými velkými listy.
Jak velké jezírko postavit
Vodní a pobřežní rostliny rostou rychle, takže čím větší plochu jim k rozpínání dopřejete, tím lépe. Pamatujte také na to, že ve větší nádrži se mnohem jednodušeji udržuje biologická rovnováha. A získáte také lepší podmínky pro chov ryb, pokud se pro něj rozhodnete. Optimální velikost pro běžné zahradní jezírko je přibližně 20 m2.
I když to není příliš velká plocha, jde již o dostatečný prostor pro vytváření pěkných přírodní kompozic příbřežních a vodních rostlin. Velmi důležitá je i hloubka jezírka. Pokud v něm chceme chovat ryby, musí vodní sloupec dosahovat výšky alespoň jednoho metru – pro rostliny stačí hloubka poloviční.
Jaké rostliny zvolit do jezírka
Vegetaci v jezírku můžeme rozdělit do čtyř částí – hloubková zóna, bahenní a mokrá zóna, břehové rostliny a plovoucí rostliny. Rostlin, které snesou kompletní ponoření, není mnoho. Patří sem například:
- šídlatka jezerní (Isoetes lacustris),
- žebratka bahenní (Hottonia palustris),
- morovinka hustolistá (Egeria densa),
- stolístek (Myriophyllum)
- a stulík žlutý (Nuphar lutea).
A podobně jsou na tom i čistě plovoucí rostliny. Nabízí se například babelka řezanovitá (Pistia stratiotes), plavín štítnatý (Nymphoides peltata), tokozelka nadmutá alias vodní hyacint (Eichhornia crassipes), kotvice plovoucí (Trapa natans) a leknín (Nymphaea). Příjemně je dokreslí břehové rostliny – například řebčík kostkovaný (Fritillaria meleagris), hadí kořen větší (Bistorta major) nebo petrklíč (Primula).
O něco větší výběr budete mít na březích jezírka. Tady vám může dělat společnost například:
- žábník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica L.),
- orobinec širokolistý (Typha latifolia),
- voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae),
- šmel okoličnatý (Butomus umbellatus),
- zevar vzpřímený (Sparganium erectum, syn.: Sparganium ramosum),
- sadec konopáč (Eupatorium cannabinum),
- vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata),
- ďáblík bahenní (Calla palustris L.),
- ostřice (Carex),
- máta vodní (Mentha aquatica),
- pomněnka bahenní (Myosotis palustris, synonymum – Myosotis scorpioides),
- vrbina penízková (Lysimachia nummularia)
- či puškvorec obecný (Acorus calamus L.).
Jaké jezírko byste si na zahradě představovali vy?