Boom airfryerů v českých kuchyních přinesl vlnu receptů, které mají jedno společné: marinády plné soli, citronu, octa a rajčat zabalené do hliníkové fólie.

Koncem srpna leží pod starými jabloněmi desítky napadených plodů. Uvnitř každého z nich dorůstá narůžovělá housenka, která se chystá zmizet do prasklin kůry a založit problém na celý příští rok.

Když letos 28. června teploměr v Doksanech vyšplhal na 41,9 °C a ČHMÚ zapsal nový absolutní rekord české historie měření, panelákové byty v horních patrech se proměnily v trouby.

Kuna skalní si v noci vybere teplý motorový prostor zaparkovaného vozu, prokousne gumovou hadici nebo zapalovací kabel a ráno řidič zjistí, že mu svítí kontrolka, nebo auto vůbec nenaskočí.

Léto 1974. Do obce Višňová na Příbramsku sjíždí štáb režiséra Františka Filipa, aby tu natočil exteriéry Chalupářů. Filmaři si vyhlédli nízké venkovské stavení na horním konci vsi, směrem ke hřbitovu.

Královny vos a sršňů si v březnu a dubnu vybírají hnízdiště na obytných domech, a majitelé o tom většinou nevědí až do chvíle, kdy je pozdě.

Otočte talíř dnem vzhůru. Právě tam, pod glazurou, se skrývá informace, která z běžného kusu kuchyňského nádobí udělá sběratelský artikl, nebo ho naopak odsoudí k prodeji za pár desetikorun.

Dermatologové z Cleveland Clinic i oborová organizace American Cleaning Institute se shodují: většina z nás některé kusy přepírá a jiné nechává v koši příliš dlouho. Správný rytmus závisí na třech proměnných: jak těsně textilie přiléhá k pokožce, kolik vlhkosti pohltí a jak dobře snáší opakované praní.

Většina lidí obě suroviny zná výhradně z kuchyně: soda kypří těsto, ocet dochucuje salát.

Šestnáct krájecích prkének z běžných domácností putovalo do laboratoře v Bochumi. Na některých biolog našel střevní bakterie, na jednom dokonce plíseň.