Co se týče roubování, kaktusáři se řadí do dvou táborů. Jedni ho milují a druzí nenávidí. Pravdou je, že bez roubování na odolné druhy některé druhy kaktusů vůbec nedokážou samostatně přežít, třeba proto, že nemají vlastní kořeny. Díky této prosté technice naopak můžete mít ve své sbírce takové skvosty. Kromě toho také za pomocí této techniky můžete zachránit kaktusy před smrtí a dokonce je přimět častěji kvést.
Hostitelské podnože pomáhají vyživovat roub
Roubované kaktusy jsou k vidění téměř na každé zahrádkářské výstavě či veletrhu, často ve formě zářivě barevného druhu roubovaného na masivním zeleném ostnatém stonku. Někomu nesedí zvláštní útvary většího kaktusu sedícího na menším, stejně jako různobarevné varianty, někomu se nelíbí jen pocit, že nutíme jeden kaktus snášet na své „hlavě“ jiný. K roubování ale existují velmi dobré důvody. A nebojte se, těm vespod to nevadí.
K roubování kaktusáři přistupují obvykle z několika různých důvodů. Existují třeba druhy kaktusů, které samy o sobě rostou špatně a bývají velmi náchylné, protože vlastní kořenový systém je nedostatečným způsobem vyživuje.
Neonově barevné krásky samy růst neumí
Roubování je rovněž bezpodmínečně nutné, když chceme pěstovat bezchlorofylové kaktusy. To jsou ty, které postrádají zelenou barvu a namísto ní září žlutě, růžově či oranžově. Tyto až mimozemsky krásné rostliny nejsou schopné bez podnože samostatně růst.
Pomocí roubování pak můžeme také některé kaktusy zachránit, třeba pokud nám je ze země vytrhne kočka a velmi při tom poškodí kořenový systém, takže bychom kaktus museli vyhodit. Není to ale nutné, stačí jej naroubovat a poroste vesele dál. Kromě toho také zvýšíme schopnost kaktusu vykvést. Proto roubování představuje velmi dobrou možnost pěstování kaktusů. Příště si povíme, jak se takové roubování dělá v domácích podmínkách.