Dovolte křehkým květinám, aby vám dělaly společnost i během zimy. Nebudete litovat, když si na zahradu pozvete ty, které dokážou vykvést i na sněhu. Nevadí jim extrémní počasí ani výkyvy teplot. A jako bonus na vaši zahradu vnesou opravdu neuvěřitelně krásné barvy, které ji báječně oživí.
Vilín jako čarodějnický strom
Vilín (Hamamelis) má opravdu nevšední květy – vypadají spíše jako roztomilé střapečky než jako květy. A to je vlastně dobře. Nenechte se odradit tím, že se vilínu často říká čarodějnický strom. Žádné negativní dopady na vaši zahradu mít nebude – ba právě naopak, dodá jí během zimy nevšední krásu. Pod tyto půvabné stromy pak můžete pro větší efekt zasadit i:
- třemdavu bílou (Dictamnus albus)
- povijnici laločnatou (Ipomoea lobata)
- kuklík (Geum)
Petrklíče doslova odemykají jaro
Když se na vašich záhonech objeví jemné a něžné petrklíče (Primula), pak je jisté, že je již jaro skoro za dveřmi. Jako první kvetou divoké druhy, ale velmi brzy se k nim přidávají i ty okrasné. Navíc není výjimkou, že si svou druhou sezónu kvetení udělají během léta, takže vás potěší dvojnásobně. Na trvalkové záhony se spolu s nimi hodí třeba řebčík kostkovaný (Fritillaria meleagris) nebo narcisy (Narcissus).
Violka zahradní potěší barvami
Violky (macešky) zahradní (Viola x wittrockiana) se hodí pro všechny, kdo si rádi vybírají mezi mnoha možnostmi. Navíc se vám na zahradě mohou vysévat i samovolně – i když na podzim často odumřou, do jara vyrostou nové rostlinky přímo ze semen, odolnější druhy však vydrží kvést téměř po celou zimu. Přisadit k nim můžete hyacinty (Hyacinthus), pomněnky (Myosotis) nebo pro kontrast třeba pryšec statný (Euphorbia characias).
Čemeřice alias růže zimy
Čemeřice (Helleborus) pochází z čeledi pryskyřníkovitých a můžete ji znát také jako zimní růži. Nenechte se zmást jejím křehkým vzhledem, okvětní plátky jsou ve skutečnosti velmi odolné, takže je jen tak něco nepoškodí. Navíc jsou na trhu k dostání v mnoha barvách, ale třeba i jako plnokvěté kultivary.
Černé tulipány vypadají nádherně
Černé tulipány (Tulipa) sice úplně černé nejsou (ve skutečnosti jde o tmavě rudé krasavce), ovšem to nic nemění na tom, že na záhonech nebo ve skalkách dokážou opravdu zaujmout. Stejně jako všechny cibuloviny je však musíte vysadit už na podzim, jinak na jaře opravdu nevykvetou tak, jak byste chtěli.
Modřence díky jejich barvě nepřehlédnete
Mezi další cibuloviny, kterým přítomnost sněhu a ledu opravdu nevadí, jsou i modřence (Muscari). Na první pohled na sebe upozorní nejenom barvou, ale také nevšedními květy, které vydrží v plné kráse opravdu dlouho. Na trhu jsou dnes k dostání i bílé nebo třeba světle fialové. Pořiďte si je do zahrady i vy.
Na ladoňky se často zapomíná
Chcete další kousek nebesky modrého nebe na svých záhoncích? Pokud se vám nelíbí ostrá modrá od modřence, pak vsaďte na ladoňky (Scilla), které s nimi bývají občas zaměňovány. Na první pohled vám dost možná budou připomínat konvalinky, od kterých je odlišuje právě jejich modrá barva – a bohužel také nevoní.
Sněženky nabídnou křehkou krásu
Dříve byly sněženky (Galanthus) prvními posly jara. Jejich křehké kvítky se objevovaly třeba už v polovině února, a i když nebyly kvůli své barvě na sněhu příliš nápadné, přesto dokázaly potěšit. Dnes je k mání mnoho vyšlechtěných odrůd (například s plnými květy nebo se zelenými či žlutými dekorativními prvky na bílých květech). Jako společníci se jim zalíbí kupříkladu tulipán pozdní (Tulipa tarda) botanický nebo barvínek větší alias brčál (Vinca major).
Narcisy zahradu doslova rozzáří
Půvabné narcisy (Narcissus) jsou na záhonech opravdu nepřehlédnutelné. Většinou vykvétají na přelomu března a dubna, ovšem leckdy se jejich nádherné květy objeví už v únoru. Bývají umístěny na vysokých stoncích, takže je zaručeně nepřehlédnete. A rozhodně nemusí být pouze žluté. Společnost jim na záhonku může dělat třeba česnek medvědí (Allium ursinum) nebo sasanka hajní (Anemone nemorosa).
Talovíny bývají zaměňovány s jinými
Když se řekne talovíny (Eranthis), vybaví si pod tímto jménem řada lidí úplně jinou rostlinu – hlaváčky. Hlaváček jarní (Adonis vernalis) se sice svému příbuznému velmi podobá, na rozdíl od něj je však pokryt chloupky. Talovín je ovšem zcela hladký a má i odlišné listy, znalý zahrádkář si je proto určitě nepoplete.
Bramboříky jako perské princezny
Kdo má ve skalce bramboříky (Cyclamen), ten má o nádherné zimní květy zaručeně vystaráno. Je však třeba jim dopřát ty správné podmínky, nesnášejí totiž ostré zimní slunce, takže je musíte vždy vysazovat do stínu. Jinak se jim na vaší zahradě rozhodně dařit nebude, a to by byla opravdu škoda.
Šafrány také potěší svými barvami
I když u nás pěstované šafrány (Crocus) nám nemohou nabídnou výhodu jedlých pestíků, a nemůžeme si je tedy dopřát do pokrmů jako geniální koření, další výhody jim rozhodně upřít nelze. Například to, jak jsou oblíbené u pěstitelů – v současnosti je díky tomu na trhu k mání řada nevšedních odrůd.
Vřesovec také dokáže potěšit
Nepleťte si vřes a vřesovec. Zatímco ten první vykvétá na podzim, vřesovec pleťový (Erica carnea) obvykle s touto činností čeká do února nebo prosince. Stačí mu jen málo – jakmile trochu povolí sněhová pokrývka, zaplní vaši zahradu barvami. Jen myslete na to, že potřebuje kyselou půdu, jinak se mu dařit nebude.
Vrba kvete také velmi krásně
Vrby (Salix) produkují opravdu nevšední květy. Nejsou příliš nápadné, ovšem pokud jich je hodně, odkážou i ony na bílém pozadí napadaného sněhu zaujmout. Vybírejte si ty, které kvetou uprostřed zimy. A mimochodem – milují je také včelaři, jejich okřídleným svěřenkyním totiž dokážou dodat energii na první jarní výlety. Pod vrbami skvěle proste sasanka vábná (Anemone blanda) nebo třeba konvalinka vonná (Convallaria majalis).
Jasmín nahokvětý může ozdobit i Vánoce
Jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum) je v našich končinách známý jen málo. A to je opravdu škoda. Jeho jasně žluté květy se totiž mohou objevit už v prosinci a dobře pěstovaný keř jimi bývá doslova obsypán. Bohužel však nijak nevoní, jak bychom podle jeho jména očekávali – i tak však jde o nádhernou ozdobu zahrady.
Mahónie cesmínolistá překvapí květy
Poku pátráte po kvetoucích dřevinách, pak by vám neměla uniknout mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium). Jde o stálezelený keř z čeledi dřišťálovitých, který má svůj domov v pahorkatinách Severní Ameriky. U nás na sebe upozorní nejprve žlutými květy, a později i modrými plody (cesmína má na rozdíl od ní plody červené). Jako podrost se k ní hodí třeba puškinie (Puschkinia).
Bledule jsou v přírodě chráněné
Pokud ve svém oblíbeném lese narazíte na bledule (Leucojum), pak je určitě nechte na místě. Jsou totiž chráněné. Na zahrádkách však podobné tabu neplatí. Ve váze vydrží dlouho, ovšem stejně jim to ze všeho nejlépe sluší na záhonku, a to třeba v přítomnosti bramboříků (Cyclamen), sněženek (Galanthus) nebo třeba šafránů (Crocus).
Už víte, kterou z těchto kvetoucích krásek si pozvete k sobě na zahradu?
Užitková zahrada
|
PŘEČTENÍ: 10625
Pokojové rostliny
|
PŘEČTENÍ: 4092
Užitková zahrada
|
PŘEČTENÍ: 10223
