Bekyně zlatořitná se v Česku přemnožila. Housenky ničí listy a mohou dráždit pokožku

Kdo v posledních týdnech procházel pod ovocnými stromy nebo lipovými alejemi na jižní Moravě, mohl zažít nepříjemný moment: z koruny se snáší drobná chlupatá housenka, dosedne na předloktí a za pár minut kůže svědí a rudne. Nejde o žádného exotického vetřelce. Bekyně zlatořitná se v Česku vyskytuje přirozeně, v některých letech však její populace na určitých místech prudce vzroste. Tento jev se odborně označuje jako gradace a z jinak nenápadného motýla se při něm může stát výrazný problém.

Proč housenky „padají“ a kde je jich nejvíc

Mechanismus je prostý. Housenky přezimují ve společných hnízdech na koncích větví. Jakmile na jaře teploty přesáhnou zhruba 10–13 °C, vylézají a rozlezou se za pupeny a mladými listy. V noci migrují po koruně, přes den se stahují do spředených listů. Při větru, otřesu větve nebo prostém přesunu se na větvi neudrží a končí na zemi, pod stromem, na zahradním nábytku, na prádle sušeném venku.

Dlouhodobě a opakovaně hlásí silné výskyty hlavně jižní Morava: Brno-venkov, Břeclavsko, stromořadí podél dálnice Brno–Břeclav, historicky i okolí Hustopečí. ÚKZÚZ ale v minulosti zaznamenal problémy i v Ústeckém a Libereckém kraji. Nejde tedy o záležitost jednoho okresu, ani o doloženou celorepublikovou kalamitu. Spíš o vlny, které se vracejí v teplých suchých letech a pokaždé zasáhnou trochu jiné lokality.

Chloupky, které zůstávají nebezpečné i roky

Samotný kontakt s housenkou nemusí být to nejhorší. Problém jsou mikroskopické dráždivé chloupky, které pokrývají tělo housenky, prázdná hnízda i kokony. Po kontaktu s kůží vyvolávají svědivou, zarudlou, pupenitou vyrážku trvající hodiny až dny, u citlivějších lidí i týdny. Vdechnutí chloupků může podráždit dýchací cesty. Pokud se objeví otok úst, jazyka nebo hrdla, jde o stav vyžadující okamžitou lékařskou pomoc.

Zásadní detail, který se v českých textech často opomíjí: podle informačního listu amerického Maine CDC si chloupky housenek tohoto druhu mohou v prostředí zachovat dráždivé účinky až několik let. Stará hnízda na stromě tedy nejsou jen estetický problém. Kdo je v létě ostříhá bez rukavic a respirátoru, riskuje stejnou reakci jako při kontaktu s živou housenkou.

Co dělat po kontaktu:

• Opláchnout kůži chladnou vodou, neškrábat.
• Převléct se, oblečení vyprat.
• Na vyrážku pomůže hydrokortizonový krém nebo kalaminový přípravek.
• Při potížích s dýcháním nebo polykáním ihned vyhledat lékaře.

Děti jsou ohrožené prakticky víc, sahají na všechno a pobývají přímo pod korunami stromů. Psy chrání srst, ale čenich a břicho zůstávají zranitelné; po procházce v zasažené lokalitě stačí zvíře otřít vlhkým hadrem v rukavicích.

Jak poznat napadený strom

Bekyně zlatořitná není vybíravá. Napadá jabloně, hrušně, třešně, švestky, ale i duby, lípy, javory, hlohy či trnky. Klíčové rozpoznávací znaky:

• Přezimovací hnízda, kompaktní shluky listů a pavučin na koncích větví, nápadné hlavně od podzimu do časného jara.
• Okousané pupeny a mladé listy, na jaře první signál aktivity.
• Housenky, chlupaté, pestře zbarvené, dorůstají asi 4 cm, žijí pospolitě.
• Holožír, v červnu už může být strom zcela bez listů.

Při silné gradaci dokáže bekyně ohlodávat celé aleje. Oficiální zpráva o stavu lesa za rok 2021 uvádí poškození lužních dubových porostů na Židlochovicku na ploše kolem 50 hektarů. Zpráva za rok 2023 už mluví jen o lokálních žírech, populace kolísá.

Kdy zasáhnout sám a kdy volat odborníky

Nejúčinnější mechanický zásah je odstranění hnízd na podzim nebo v časném jaru, dokud housenky přezimují uvnitř. Stačí zahradnické nůžky, pevné rukavice, dlouhé rukávy a igelitový pytel, do kterého hnízda rovnou spadnou. Na jaře má smysl jednat hned na začátku aktivity housenek, v červnu už bývají škody zpravidla způsobené.

Na vlastní pěst zvládnete jednotlivá nízko položená hnízda na menších stromech. Odbornou firmu volejte, když:

• stromy jsou vysoké nebo hnízd je příliš,
• napadené dřeviny stojí u silnice nebo pod elektrickým vedením,
• potřebujete chemické či biologické ošetření,
• jde o opakované napadení celé aleje.

U stromů podél silnic je situace jasná: podle zákona o pozemních komunikacích spadá péče o silniční vegetaci na vlastníka nebo správce komunikace. ÚKZÚZ v minulosti zjištěné výskyty oznamoval přímo Ředitelství silnic a dálnic, které zajistilo ošetření.

Žádná panika, ale zdravý respekt

Bekyně zlatořitná má v Česku přirozené nepřátele (třeba lumky a lumčíky), kteří její populaci v běžných letech drží na uzdě. Jenže v teplých suchých sezonách tyto brzdy nestačí a výsledkem jsou lokální exploze, které vypadají dramaticky, ale zpravidla netrvají víc než dvě až tři sezony v řadě.

Nejrozumnější přístup je prostý: vyhnout se kontaktu, nemanipulovat s hnízdy holýma rukama a po práci pod napadenými stromy se osprchovat studenou vodou. Kdo tohle dodrží, projde i silným ročníkem bez vyrážky.