Kapsaicin z chilli se v mikrovlnce odpařuje a dráždí dýchací cesty. V americkém Rochesteru kvůli tomu evakuovali celou budovu

Pondělní dopoledne 29. srpna 2016 v jedenáctipatrovém komplexu James A. Dobson Apartments na Van Auker Street v Rochesteru, stát New York, začalo jako každé jiné. Kolem desáté hodiny se chodbou prvního patra rozlil štiplavý zápach. Obyvatelům začaly slzet oči, několik z nich hlásilo kašel a potíže s dýcháním. Někdo zavolal hasiče. Ti po příjezdu vyhlásili situaci HAZMAT, protokol pro nebezpečné látky, mimo jiné i kvůli podezřelému sudu nalezenému v objektu. Z prvního patra vyklidili dvacet lidí. Příčinu nakonec vyšetřovatelé identifikovali jako prozaickou: jeden z nájemníků ohřál v mikrovlnce pálivé chilli papričky.

Proč chilli v mikrovlnce funguje jako improvizovaný pepřový sprej

Tvrzení „kapsaicin se odpařuje“ je zjednodušení, ale podstata sedí. Mikrovlnná trouba zahřívá jídlo tak, že rozkmitává molekuly vody přímo uvnitř potraviny, bez pomalého přestupu tepla přes nádobu, jak vysvětluje FDA. U pálivé papričky to znamená rychlý vznik horké páry nasycené kapsaicinoidy, tedy látkami zodpovědnými za pálivost. V uzavřené dutině mikrovlnky se tento aerosol koncentruje. Jakmile otevřete dvířka, oblak se naráz uvolní do místnosti, a případně i do chodby a společných prostor.

Kapsaicin přitom není žádná neškodná přísada. Americký úřad pro bezpečnost práce (OSHA) ho řadí mezi silné dráždivé látky pro oči, kůži, sliznice a dýchací cesty a uvádí ho jako hlavní aktivní složku pepřových obranných sprejů. Podle National Pesticide Information Center kontakt s kapsaicinem vyvolává kašel, slzení, pálení, dočasnou neschopnost mluvit a při vyšší expozici i bronchokonstrikci a dušnost. Studie citované americkým Národním institutem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (NIOSH) popisují u dobrovolníků, kteří inhalovali nebulizovaný kapsaicin, krátkodobou bronchokonstrikci, kašel a tlak na hrudi.

Chemicky tedy šlo v Rochesteru o totéž, co dělá pepřový sprej. Jen koncentraci nikdo neměřil, takže nelze říct, že účinek byl stejně silný. Dost silný na to, aby dvacet lidí muselo ven, ale evidentně byl.

Co se v Rochesteru doopravdy stalo, a co je titulková zkratka

Příběh se v posledních týdnech znovu rozšířil po internetu, často s datem 2026. Ve skutečnosti jde o událost starou téměř deset let. Původní reportáž stanice 13WHAM pochází z 31. srpna 2016 a popisuje zásah na adrese 150 Van Auker Street u Atkinson Street. Budova James A. Dobson Apartments má jedenáct pater a 254 bytových jednotek.

Důležitý detail: dohledatelné zdroje nepotvrzují evakuaci celého domu. Hasiči vyklidili dvacet obyvatel prvního patra, kde se dráždivý aerosol šířil chodbou. Zasahující hasička Dana Cieslinski pro VICE uvedla, že se obyvatelé vrátili krátce poté, co byly papričky odstraněny a prostor vyvětrán. O vážnějších zraněních zprávy nejsou.

Proč se příběh vrací? Protože je dokonale virální: bizarní příčina, zásah speciální jednotky, evakuace. Jenže za kuriozitou stojí reálný mechanismus, který se může opakovat kdekoli, kde někdo ohřeje velmi pálivou surovinu v malém, špatně větraném prostoru.

Hrozí totéž v českém paneláku?

V principu ano. Starší bytové domy se společnými šachtami a přirozeným tahem jsou na šíření pachů a dráždivých látek náchylnější. Výukové materiály ČVUT k požární ochraně výslovně řeší, že kouř a škodliviny se šachtami a potrubím šíří velmi rychle, proto musejí být odděleny požárními uzávěry. U moderních centrálních systémů s podtlakovým odtahem a zpětnými klapkami by k přenosu mezi byty docházet nemělo, ale to předpokládá správný návrh, údržbu a to, že do systému nikdo svépomocně nezasahoval.

Podle nás je riziko nejvyšší tam, kde se potkají tři faktory: velmi pálivá surovina, mikrovlnka bez větrání a společné prostory se slabým tahem. V rodinném domě s otevřeným oknem půjde spíš o nepříjemný zážitek. V panelákovém bytě s nefunkční digestoří a ucpanou šachtou může situace zasáhnout i sousedy.

Co do mikrovlnky nepatří, a jak ohřát pálivé jídlo bezpečně

• Vejce ve skořápce – pára nemá kudy uniknout, vejce exploduje.
• Rajčata, klobásy, brambory, lilek – bez propíchnutí slupky nebo kůže praskají.
• Uzavřené nádoby a lahve – tlaková exploze.
• Samostatně ohřívaná voda – může se přehřát nad bod varu a prudce „vybuchnout“ při sebemenším pohybu nádoby.
• Přesušené pečivo, byliny, suché materiály – při příliš dlouhém ohřevu hrozí vznícení.

Pálivé jídlo v mikrovlnce ohřát lze, ale s rozumem. Hotový pokrm s chilli zakryjte, ohřívejte v kratších intervalech, mezi nimi promíchejte. Samotné celé nebo nakrájené velmi pálivé papričky do mikrovlnky raději nedávejte, použijte pánev nebo troubu se zapnutým odtahem, případně otevřeným oknem. A hlavně: po ohřevu čehokoli pálivého nestůjte obličejem přímo u dvířek, když je otevíráte.

Pokud vás štiplavý oblak přece jen zasáhne, okamžitě přestaňte ohřívat, vyvětrejte a nevdechujte páru zblízka. Při přetrvávajícím kašli nebo dušnosti kontaktujte lékaře.

Jeden nájemník v Rochesteru chtěl jen ohřát papričky. Skončilo to dvaceti evakuovanými a zásahem jednotky pro nebezpečné látky. Mikrovlnka není nebezpečný přístroj, ale v kombinaci s pálivou surovinou a zavřenými dveřmi umí z kuchyně udělat plynovou komoru v malém.