Na poličkách v českých domácnostech stojí skleněné figurky za tisíce korun. Klíč k jejich hodnotě je jméno sochaře z Železného Brodu

Na Aukru se „Andělíček“ s lepeným spojem prodá za 319 korun, „Baletka“ za 832 korun. Jenže ve specializované aukci Prague Auctions dosáhla Brychtova figurka „Mořský svět“ z šedesátých let, reprodukovaná v odborné literatuře a doložená jako práce z autorova ateliéru, konečné ceny 21 000 korun. Rozdíl mezi oběma póly trhu činí šedesátinásobek. A přitom jde o předměty, které na první pohled vypadají jako retro dekorace z výprodeje pozůstalosti.

Proč jednu figurku prodáte za stovku a druhou za dvacet tisíc

Cenový rozptyl železnobrodských figurek připomíná trh se starými hodinkami: většina kusů koluje v levném pásmu, ale občas se vynoří exemplář, který vystřelí o řád výš. Na Aukru v srpnu 2025 dosáhl ženský akt značený ŽBS rozměrů 13 × 12 cm částky 10 454 korun. „Sokolnice s šátkem“ o výšce 10,5 cm se na téže platformě prodala za 1 760 korun, tedy šestkrát levněji. Na portálu Livebid se Brychtovy práce pohybují v rozpětí 3 000 až 8 500 korun, „Tanečnice na paloučku“ tam odešla za 8 500 korun.

Co rozhoduje o tom, jestli figurka spadne do stokorunového, nebo pěticiferného pásma? Souběh pěti znaků:

• Doložený původ – ideálně formulace „návrh Jaroslav Brychta, provedení Jan Stuchlík“ nebo odkaz na konkrétní dílnu či podnik.
• Vzácnost motivu – lovecké scény, složitější figurální kompozice a filmové náměty převyšují běžné tanečnice.
• Stáří a technika – starší sešívané, drátkové či hutnické kusy z meziválečného období mívají vyšší sběratelský kredit.
• Bezchybný stav – jakékoli lepení, oťuky nebo chybějící části cenu sráží dramaticky.
• Katalogizace – uvedení v odborné monografii nebo reprodukce v aukčním katalogu funguje jako certifikát vzácnosti.

Brychta u kahanu nestál, a právě to mate sběratele

Jeden z nejčastějších omylů kolem železnobrodských figurek se týká autorství. Jaroslav Brychta figurky navrhoval, koncipoval jejich motivy a řídil celý tvůrčí proces, ale u kahanu je běžně realizovali jeho spolupracovníci a žáci: Josef C. Daníček, Stanislav Halama, Jan Stuchlík, Ladislav Ouhrabka nebo Miloslav Klinger. Jak připomíná Železnobrodský zpravodaj v textu historika Martina Hlubučka, přesnější popis proto zní „návrh Jaroslav Brychta, provedení…“ s konkrétním jménem realizátora.

Právě tato nuance odlišuje prémiové aukční loty od volně připsaných kusů. Když prodávající na Aukru napíše „Brychta“ bez dalšího dokladu, kupující nemá jistotu, zda jde o Brychtův návrh, o práci jeho okruhu, nebo o pozdější napodobeninu. Specializované aukční domy naopak uvádějí dílnu, období, rozměry a odkaz na monografii, a právě tato dokumentace posouvá cenu o řád výš.

Jak poznat cenný kus na vlastní poličce: pět signálů, které fungují

Univerzální test bohužel neexistuje. Rychlý orientační filtr ale ano:

• Značka ZBS na spodku – ukazuje na produkci Železnobrodského skla. Na zahraničním portálu Auctionet je takto označená figurka lyžaře s teploměrem datovaná do padesátých let.
• Technika provedení – Brychta od dvacátých let postupně rozvíjel sešívané, drátkové, foukané, hutnické a modelované figurky. Typ zpracování napoví přibližné období vzniku.
• Motivová složitost – jednoduchý andělíček za tři stovky versus kompozice „Štvanice na jelena“ s odkazem na monografii v aukčním katalogu AAA z dubna 2025.
• Stav bez oprav – lepený spoj nebo odštípnutý detail sráží hodnotu i u jinak vzácného motivu.
• Rozměr – typické figurky měří 7 až 20 centimetrů, ale existují i větší kompozice, které bývají vzácnější.

Kdo si chce ověřit původ odborně, má v Česku dvě cesty. Městské muzeum v Železném Brodě se specializuje přímo na místní sklářskou tradici a disponuje rozsáhlou podsbírkou skla. Prodává i monografii Jaroslav Brychta spoluzakladatel a tvůrce železnobrodského skla, která slouží jako referenční katalog motivů. Pro orientační tržní odhad nabízejí bezplatné posouzení například Galerie Národní 25 nebo Starožitnosti AVA, s upozorněním, že jde o orientační cenu, nikoli soudní znalecký posudek.

Filmová stopa, která dodává figurkám kulturní váhu

Karel Zeman v roce 1949 natočil krátký film Inspirace, ve kterém rozhýbal Brychtovy skleněné figurky a vytvořil z nich poetickou taneční pantomimu. Filmový přehled výslovně uvádí, že šlo o figurky sochaře Jaroslava Brychty. Muzeum Karla Zemana označuje animaci skleněných objektů v tomto snímku za dílo bez obdoby. Pro sběratelský trh funguje tato vazba jako kulturní akcelerátor: figurky přestávají být pouhou dekorací a stávají se artefaktem české filmové historie.

Mezinárodní pověst Brychtových prací sahá ještě hlouběji. Grand Prix na pařížské výstavě v roce 1925, ocenění v Monze 1923, Bruselu 1935 i Paříži 1937. Současný zahraniční zájem potvrzují nabídky na platformách Auctionet a OneBid, kde figurky oslovují sběratele středoevropského skla minimálně v německy a anglicky mluvících zemích i v Polsku.

Zdroj: Průzkum nabídek na portálech Aukro, Barnebys, LiveAuctioneers, Burda Auction, Heritage Auctions, 1stDibs, Catawiki, Etsy, Bazoš a LCG Auctions a starožitnictví (USTAR, Taranis a Antik Praha)