Plevel, který roste na záhoně dřív než zelenina, má šešulky ve tvaru mincí. A chemické složení, které zajímá farmaceuty

Kdo na jaře vyrazí na záhon s motykou, zná tu situaci: ještě než stihne zasadit první řádek salátu, zelená přízemní růžice tam už je. Listy mírně zubaté, lodyha vzpřímená, a když ji rozemne mezi prsty, ucítí ostrou vůni někde mezi česnekem a ředkvičkou. To je penízek rolní, Thlaspi arvense, jednoletý brukvovitý plevel, který v české krajině roste prakticky všude od nížin po hory. Na polích, úhorech, rumištích i na okraji kompostu. Botanická databáze Pladias ho vede jako archeofyt, tedy druh spjatý s naší krajinou od nepaměti. Přesto se právě teď stává předmětem překvapivě intenzivního vědeckého zájmu.

Mince, které prozradí identitu

Poznávacím znamením penízku jsou jeho plody. Šešulky ploché, okrouhlé až široce eliptické, velké zhruba 10–15 milimetrů, s nápadným křídlatým lemem a mělkým vykrojením na vrcholu. Vypadají jako drobné mince, odtud české jméno „penízek“ i anglické pennycress. Právě podle plodů ho nejsnáze odlišíte od kokošky pastuší tobolky, která má šešulky trojúhelníkovité až srdčité. A záměna s pýrem nehrozí vůbec: pýr je vytrvalá tráva šířící se oddenky, bez bílých čtyřčetných květů a bez jakýchkoli „mincí“.

Penízek přezimuje jako růžice a na jaře startuje velmi brzy, minimální teplota klíčení se pohybuje kolem 2–4 °C. Jedna rostlina přitom vyprodukuje odhadem 500 až 2 000 semen, některé univerzitní zdroje uvádějí i přes 15 000. Kdo ho nechá dokvést, zakládá si na problém na roky dopředu.

Co ukrývají semena

Chemické složení semen penízku je důvod, proč se o něj zajímají nejen agronomové, ale i farmaceuticky orientovaní vědci. Podle přehledové studie ve Frontiers in Plant Science obsahují semena přibližně 36 % oleje. Dominantní mastnou kyselinou je eruková (33–38 %), doplněná linolovou a linolenovou. K tomu bílkoviny, vláknina, třísloviny, a hlavně glukosinoláty, zhruba 100 µmol na gram semen, převážně sinigrin.

Právě glukosinoláty a jejich rozkladné produkty přitahují pozornost. Při štěpení sinigrin uvolňuje allylisothiokyanát, látku, která v laboratorních testech prokázala výraznou antifungální aktivitu, například proti plísni Penicillium expansum. Další zajímavé molekuly? Fytoalexiny wasalexin A a arvelexin s antifungálním působením, flavonoid isovitexin s antioxidačními vlastnostmi a sulforafan, sloučenina, kterou věda spojuje s chemoprotektivními účinky.

Česká stopa: experiment, ne lék

V lednu 2026 zveřejnila Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně informaci o experimentu, v němž tým pracuje s penízkem rolním právě kvůli sulforafanu. Výslovně ho označují za látku s antikarcinogenními vlastnostmi. Zároveň ale zdůrazňují, že v Česku nejde o komerčně pěstovanou plodinu, jde o výzkum na experimentální úrovni.

Širší českou farmaceutickou infrastrukturu zaměřenou přímo na penízek se v otevřených zdrojích nepodařilo potvrdit. Farmaceutický zájem je reálný, ale praktické využití má zatím mnohem blíž k laboratoři než k lékárně. Podle nás je přesnější říct, že penízek je dnes kandidátem na surovinu, nikoli hotovým zdrojem léčiv.

Proč právě teď a k čemu hlavně

Tři věci posunuly penízek z kategorie „obtížný plevel“ do kategorie „zajímavý výzkumný objekt“. Za prvé: tlak na nové olejniny a nízkouhlíková paliva, americké ministerstvo zemědělství (USDA) přímo uvádí, že hlavní komerční zájem míří na olej pro obnovitelná letecká paliva. Za druhé: penízek se hodí jako pokryvná plodina do zimního mezidobí mezi dvěma hlavními plodinami, čímž chrání půdu a zároveň poskytuje sklizeň. Za třetí: sekvenování genomu a genové editace dramaticky zrychlily šlechtění, vědci cíleně snižují obsah erukové kyseliny a glukosinolátů, potlačují pukání šešulek a mění složení oleje.

Farmaceutická linka (sulforafan, antifungální látky, fytoalexiny) existuje, ale není hlavním komerčním tahounem. Spíš jde o vedlejší, byť perspektivní větev výzkumu, která může časem přinést konkrétní aplikace v potravinářské konzervaci nebo chemoprotekci.

Co s ním na záhoně

Pro běžného zahrádkáře zůstává penízek rolní plevelem k odstranění. Vysoký podíl erukové kyseliny a glukosinolátů znamená, že nejde o „bezpečný domácí superfood“ bez průmyslového zpracování. Zásah by měl přijít co nejdřív, ideálně ve fázi přízemní růžice, nejpozději před začátkem kvetení. Ruční vytržení, okopávka, vyrýpnutí. Plodící rostliny nepatří do studeného kompostu, protože semena přežijí a šíří se dál.

Penízek rolní je ukázka toho, jak se obyčejný druh z okraje záhonu může stát předmětem genomiky, šlechtění a průmyslového zájmu, aniž by přestal být plevelem, který vám na jaře předběhne ředkvičky.