Rozkvetlá mokřadní louka ukrývá botanický unikát. V Litovelském Pomoraví právě rozkvétá kosatec sibiřský - Chalupáři-Zahrádkáři

Rozkvetlá mokřadní louka ukrývá botanický unikát. V Litovelském Pomoraví právě rozkvétá kosatec sibiřský

Na mokřadní louce obklopené lužním lesem šest kilometrů od Olomouce kvetou každý rok na přelomu května a června tisíce kosatců sibiřských. Místo se jmenuje Daliboř a stojí za víc než jednu fotku.

i Foto: Martin Ždila - licence CC BY-SA 4.0
                   

Přírodní památka Daliboř zabírá necelých šest hektarů v jižní části CHKO Litovelské Pomoraví, asi dva kilometry severozápadně od Horky nad Moravou. Ze všech stran ji svírá lužní les, jímž meandruje Morava a Mlýnský potok. Když v květnu stoupne hladina podzemní vody a louku nasytí jarní vlhkost, rozsvítí se stovky fialových květů, ne pár solitérních trsů, ale podle plánu péče AOPK silná vitální populace čítající tisíce rostlin, které místy vytvářejí kompaktní porosty. Právě tahle hustota dělá z Daliboře jednu z nejcennějších lučních lokalit celé chráněné krajinné oblasti.

Proč tu kosatce přežily a jinde mizí

Kosatec sibiřský potřebuje vlhké bezkolencové louky s kolísající hladinou vody. Přesně to mu Daliboř nabízí: glejové náplavové hlíny na štěrkopískových sedimentech, jarní záplavy a šetrné kosení, které brání zarůstání keři. Česká botanická společnost, která kosatec sibiřský vyhlásila rostlinou roku 2024, popisuje druh jako ustupující; na většině českých lokalit ho zlikvidovalo odvodnění, intenzivní zemědělství nebo prostý nezájem o pravidelné sečení. Daliboř je důkazem, že tam, kde vodní režim funguje a louka se kosí, si kosatec drží pozici.

Důležitý je i širší kontext území. CHKO Litovelské Pomoraví, vyhlášená vyhláškou MŽP ze dne 29. října 1990, chrání jeden z posledních zachovalých komplexů lužních lesů na střední Moravě. Klíčem k biologické hodnotě celého území jsou pravidelné záplavy a vysoká hladina podzemní vody. Daliboř leží ve II. zóně CHKO, tedy v krajině, kde má ochrana přírody přednost před hospodářským využitím.

Kdy vyrazit a kudy se dostat

Typické okno květu kosatce sibiřského na Daliboři spadá do období od května do června. Nejjistější šanci na plný efekt fialové louky má člověk na přelomu května a června; při chladnějším jaru se vrchol posouvá o týden i dva. Kdo míří na Daliboř letos, měl by počítat s tím, že průběh počasí mohl termín posunout.

K lokalitě vedou dvě praktické cesty:

  • Z Horky nad Moravou – kratší pěší nástup k rozcestí U Tří mostů, odkud pokračuje naučná stezka Na křídlech ptáků. Rozcestí je asi 1,5 km od obce, terén rovinatý.
  • Z Hynkova – trasa po červené turistické značce souběžné s cyklostezkou. Jako praktický nástupní bod slouží hospoda Na Starém Mlýně, odkud se pokračuje pěšky nebo na kole. Trasa je rovinatá a zvládnou ji i rodiny s kočárkem.

Autem se dá zaparkovat právě u Starého Mlýna v Hynkově; nejde o oficiální turistické parkoviště, ale o zažitý výchozí bod. Cyklisté ocení 17 kilometrů dlouhou naučnou cyklotrasu Luhy Litovelského Pomoraví, která vede po lesních asfaltových silničkách a je vhodná i pro rekreační jezdce.

Co uvidíte kromě kosatců

Daliboř není botanicky jednobarevný. Na louce roste violka slatinná, bukvice lékařská, pryšec kosmatý, čertkus luční nebo koromáč olešníkový. Z živočichů tu AOPK eviduje modráska bahenního, ohniváčka černočárného, klínatku rohatou a oba české otakárky. Okolní lužní les sám o sobě stojí za procházku; síť lesních cest, jez U Tří mostů s lávkou přes Střední Moravu a naučné tabule dávají výletu obsah i mimo krátké okno květu.

Na trase z Horky nad Moravou se dá zastavit v Lovecké chatě, z Hynkova zase ve Starém Mlýně. Podle nás je nejlepší kombinace obojího: vyrazit z jednoho bodu, projít loukou a lužním lesem a vrátit se okruhem přes druhý. Celá trasa je nenáročná, bez převýšení a zvládne ji prakticky kdokoli.

Jak se chovat v chráněné lokalitě

Kosatec sibiřský je zvláště chráněný druh. Zákon zakazuje sběr, trhání, vykopávání i jakékoli poškozování chráněných rostlin. Prakticky to znamená jediné: držte se cest, nevstupujte do kvetoucí louky a nic netrhejte. Fotit můžete z okraje bez problémů.

Kdo vyráží se psem, měl by ho mít na vodítku. Rod Iris je toxický; nejvyšší koncentrace jedovatých látek je v oddencích a po pozření hrozí zvracení, průjem a letargie. Běžný průchod kolem porostu riziko nepředstavuje, ale zvídavý pes nebo batole, které strčí ruku do trsu, už ano.

Daliboř není instagramový spot na odškrtnutí. Je to kus krajiny, kde voda, louka a les fungují tak, jak fungovaly podél Moravy staletí, a kde tisíce fialových květů každý rok tiše připomínají, co všude jinde zmizelo.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Tereza Říha

Zobrazit další články