Spor o dědictví po Rudolfu Hrušínském rozložil rodinu na roky. Jan nakonec našel statek za 4 000 m², kde z chléva udělal vinárnu

Dřevěná chalupa v Plané nad Lužnicí, kde se Rudolf Hrušínský starší poprvé potkal se svou ženou Evou a kam po celý život jezdil za rybami, patřila k nejintimnějším místům české herecké dynastie. Když legendární herec v dubnu 1994 zemřel a o tři roky později odešla i jeho manželka, začal se kolem rodinného majetku odvíjet vleklý spor dvou bratrů. Jan Hrušínský v lednu 2018 pro Seznam Zprávy otevřeně popsal, jak finanční vyrovnání dopadlo: chatu v rámci dědického vypořádání získal starší bratr Rudolf, zatímco Jan vyplatil bratra z podílu na rodinné vile. S manželkou Miluší Šplechtovou navíc prodali svůj sousední dům v Plané, aby sehnali prostředky na rozjezd Divadla Na Jezerce. Sedmnáct let pak do městečka u Lužnice vůbec nezavítali. Jenže jižní Čechy pro něj zůstávaly krajinou, kterou prostě nedokázal opustit natrvalo.

Jak rodinný rozkol připravil Jana Hrušínského o otcovu chalupu

Kořeny konfliktu sahají do druhé poloviny devadesátých let. Po smrti matky Evy v roce 1997 skončilo společné soužití rodiny ve vile a bratři se podle pozdějšího shrnutí iDNES „nemohli na sebe ani podívat“. Léta spolu nepromluvili. Finanční vyrovnání rozdělilo nemovitosti: Jan si ponechal vilu, Rudolf chatu. Pro principála Divadla Na Jezerce to znamenalo ztrátu místa, kde trávil dětství, kde otec lovil kapry a kde se scházela herecká smetánka.

Teprve vážná Janova hospitalizace v polovině minulé dekády přiměla Rudolfa k návštěvě v nemocnici, což se stalo zlomem vedoucím k postupnému sblížení. V prosinci 2025 Jan k dokumentu České televize Já, brácha a jméno Hrušínský řekl, že s bratrem možná prožívají nejlepší období vzájemného vztahu vůbec.

Statek v Dolní Lhotě: gotické klenby místo dřevěné chatky

Zatímco otcova chalupa byla skromná dřevěná stavba z padesátých let přímo u řeky, nové jihočeské zázemí Jana Hrušínského vypadá zcela odlišně. V Dolní Lhotě, místní části Stráže nad Nežárkou v okrese Jindřichův Hradec, stojí historická usedlost s goticko-barokními budovami, stodolou, špejcharem a chlévy. Podle tehdejšího článku Aha! s odkazem na katastr zabírá areál 4 372 metrů čtverečních a jeho hodnota byla odhadnuta nejméně na sedm milionů korun.

Po rozsáhlé rekonstrukci zahrnuje komplex:

• dvůr s vydlážděným hřištěm
• ovocný sad lemovaný vysokými živými ploty
• jezírko a bazén
• skleník
• podle opakovaných sekundárních popisů i vinárnu vzniklou přestavbou hospodářské části

Oproti chatě u Lužnice jde o zcela jiný rozměr: usedlost s dochovanými klenutými historickými prvky starého jádra, kde se prolínají stavební vrstvy několika staletí. Z Prahy se sem člověk dostane autem za necelé dvě hodiny, vlakem zhruba za dvě a čtvrt.

Proč Hrušínský hledal útočiště právě na Třeboňsku

Jižní Čechy pro Jana představují rodovou krajinu. Sám opakovaně zdůrazňuje, že je považuje za svůj druhý domov, protože se tam seznámili jeho rodiče a kraj je spjatý i s divadelní historií jeho předků. V rozhovoru pro Novinky v roce 2015 popsal návrat prostě: „Zase jezdíme do jižních Čech, jen o kus dál, na Třeboňsko.“

Okolí Stráže nad Nežárkou nabízí krajinu rybníků, lesů a tichých vesnic mezi Třeboní a Jindřichovým Hradcem. Vede tudy i 41kilometrová turistická trasa Po stopách Emy Destinnové, takže oblast má kulturní paměť, která rezonuje s člověkem, jehož celý život formuje herecká tradice.

Jak principál Divadla Na Jezerce pendluje mezi jevištěm a venkovem

Rytmus Hrušínského roku se ustálil do modelu: divadelní sezona v Praze, léto na statku. V roce 2009 pro NašePraha.cz prozradil, že po založení divadla poprvé odmítl veškeré letní pracovní nabídky a chystal se strávit celé dva měsíce v jižních Čechách. Sousedé v Dolní Lhotě popisovali, že herec s manželkou přijíždějí často, ale většinou nevycházejí za bránu a vyhledávají klid. Statek funguje jako soukromé útočiště, protiváha k veřejnému tlaku spojenému se jménem Hrušínský, zatímco otcova chalupa v Plané bývala místem, kam proudili herečtí kolegové a přátelé.