Stará rodinná fotografie dokáže zvýšit cenu. Pro starožitníky je klíčovým důkazem o původu klenotu - Chalupáři-Zahrádkáři

Stará rodinná fotografie dokáže zvýšit cenu. Pro starožitníky je klíčovým důkazem o původu klenotu

Černobílá fotka babičky s prstenem na ruce může být cennější než samotný šperk v krabičce. Starožitníci v ní čtou důkaz, za který jsou kupci ochotni platit víc.

i Foto: Jana Šrámčíková / Chalupáři-Zahrádkáři
                   

Když se po smrti blízkého otevře šuplík a z něj vypadne těžký prsten bez krabičky, bez účtenky a bez příběhu, většina lidí ho nechá ocenit podle váhy kovu a kamenů. Jenže u platinového šperku z období secese nebo art deco, zhruba z let 1890 až 1940, může být rozdíl mezi „anonymním starým prstenem“ a „doloženým sběratelským kusem“ právě v tom, co leží ve vedlejším šuplíku: ve staré rodinné fotografii, dopise nebo poznámce na rubu obálky. Fotografie totiž není sentimentální doplněk. Je to obchodovatelný důkaz.

Proč fotka mění cenu

Odborníci na starožitné šperky používají pojem provenience, tedy doložitelný řetězec vlastnictví, který potvrzuje autenticitu, stáří a legitimitu předmětu. Čím lépe je řetězec podložený, tím vyšší je důvěra kupce. A důvěra se promítá do ceny.

Stará fotografie v tom hraje specifickou roli. Ukazuje siluetu šperku, rozvržení kamenů, typ hlavy a obroučky, případně gravírování, a to vše v konkrétním čase na konkrétní osobě. Specialisté podle oborového magazínu Rapaport kombinují staré snímky s rodinnými výpověďmi, výrobními značkami a archivními srovnáními. Výsledek? Anonymní kus se promění v čitelný předmět s příběhem. A jeho cenu to někdy vystřelí i několikanásobně.

Cenový efekt závisí na síle toho příběhu. U běžného rodinného prstenu bez slavné atribuce lze počítat s prémií v řádu jednotek až desítek procent. Jakmile ale fotografie pomůže identifikovat výrobce nebo výjimečný rodinný kontext, skok bývá dramatický. Zahraniční aukční příklady dokumentují případy, kdy rozdíl mezi nepodepsaným kusem a potvrzeným originálem činil zhruba 150 tisíc korun oproti více než milionu. U ikonické provenience, třeba šperk doložitelně spojený se slavnou osobností, může cena vystřelit násobně nad předaukční odhad, jak dokládá analýza Sotheby’s.

iZdroj fotografie: Foto: Freepik

Neleštit, nečistit, neopravovat

Stejnou váhu jako fotografie má stav šperku. A tady se dělají nejdražší chyby. Přeleštěný prsten ztrácí patinu, jemnou povrchovou vrstvu, která pro odborníka funguje jako čitelná stopa stáří. Drobné změkčení lesku, přirozené opotřebení hran, mikroškrábance: to všechno potvrzuje, že šperk prošel desetiletími nošení, nikoli včerejším ultrazvukem.

Agresivní leštění umí smazat definici hran, změkčit reliéf a odstranit část historické stopy, kterou nelze uměle vrátit. Ultrazvukové čištění zase může u starších zasazení uvolnit kameny. Pravidlo je jednoduché: dokud prsten neviděl odborník, nesahejte na něj víc, než je nutné k bezpečnému uložení.

Podle nás je u anonymního secesního či art deco prstenu z české pozůstalosti nejcennější právě kombinace tří věcí: stará fotografie, rodinný kontext a netknutý stav. Ne samotná hmotnost platiny.

Co schovat a kam jít

Fotografie je silný důkaz, ale nejsilnější je v souboru. Ke šperku proto odložte všechno, co najdete:

  • staré rodinné fotografie a portréty
  • dopisy, pohlednice, poznámky
  • původní krabičky a pouzdra
  • účtenky, opravárenské doklady, staré odhady
  • další kusy ze stejné sady

Šperk uložte do měkkého sáčku nebo krabičky, odděleně od ostatních šperků, bez domácí chemie. Nic na něj nelepte, nic nepřipevňujte.

Kam zamířit? V Česku existují tři hlavní cesty. Puncovní úřad v Praze dokáže stanovit obsah drahého kovu a provozuje gemologickou poradnu, tržní cenu starožitnosti ale běžně neodhaduje. Pro ocenění hodnoty je třeba oslovit buď člena Asociace starožitníků, nebo soudního znalce v oboru „Drahé kovy a kameny“ či „Klenoty a jiné výrobky z drahých kovů a kamenů“.

Bez puncu neznamená padělek

Kdo najde starý platinový prsten bez viditelného puncu, nemusí se děsit. Platinu zahrnul do povinné puncovní kontroly až první československý puncovní zákon z roku 1928. Prsten vyrobený před tímto datem, dovezený ze zahraničí nebo s opotřebeným puncem může být zcela legitimní. Zákon č. 539/1992 Sb. navíc počítá s kategorií „starého zboží“ a s výjimkami pro kusy velmi nízké hmotnosti. Staré československé puncovní značky jsou dodnes uznávané; pro odborníka je důležité nejen to, zda punc existuje, ale i to, do jakého období zapadá.

Právě proto má smysl nechat prsten posoudit dřív, než ho člověk odepíše jako bižuterii. Těžký bílý kov, staré brusy diamantů, jemná millegrain linka po obvodu korunky, geometrické linie typické pro art deco: to všechno jsou signály, které stojí za cestu ke znalci.

Šuplík s pozůstalostí bývá plný věcí, které vypadají obyčejně. Stačí ale jedna fotka z roku 1925, na které babička nosí přesně ten prsten, a obyčejné se změní v doložené. A doložené má na trhu jinou cenu.

Další zdroje: https://www.sothebys.com/en/articles/the-power-of-provenance-how-celebrity-drives-the-luxury-market

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Zdeňka Pavelková

Zobrazit další články