Úřady zpřísňují kontroly kolem domů. Pokuty hrozí za zásahy do kanalizace i za kácení stromů

Představte si sobotní odpoledne. Motorová pila, padající lípa a sousedka, která vytáčí číslo na obecní úřad. Přesně takhle začíná většina případů, které končí na stole orgánu ochrany přírody. Vlastníci pozemků v Česku totiž žijí v přesvědčení, že na své zahradě si mohou dělat, co chtějí. Jenže zákon o ochraně přírody a krajiny jim říká něco jiného a říká to už řadu let. Nejde o žádnou čerstvou novinku. Zásadní zpřísnění pro zahrady nastalo už od 1. listopadu 2014, aktuální podoba vyhlášky platí od 1. dubna 2019. Ale právě proto, že pravidla platí dlouho a lidé je stále neznají, pokuty přistávají tam, kde je nikdo nečekal.

Tři režimy, které musíte znát

Celý systém kácení dřevin mimo les stojí na třech režimech. Než sáhnete po pile, nejprve určete, do kterého z následujících režimů kácení spadá:

• Bez povolení i oznámení – dřevina s obvodem kmene do 80 cm měřeným ve výšce 130 cm nad zemí, případně zapojený porost do 40 m². Sem spadají i ovocné dřeviny, ale jen za přísné podmínky: pozemek musí ležet v zastavěném území a v katastru být vedený jako zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří. Seznam ovocných dřevin je taxativní: jabloň, hrušeň, třešeň, slivoň, ořešák vlašský, ale třeba i rybíz nebo maliník.
• Na oznámení – kácení z pěstebních, zdravotních nebo břehových důvodů. Oznámení se podává orgánu ochrany přírody nejméně 15 dnů předem.
• Na povolení – všechno ostatní. Tedy každá dřevina nad 80 cm obvodu kmene, která nespadá do výjimky.

Obvod 80 cm zní jako hodně. Není. Odpovídá průměru kmene zhruba 25,5 cm, a to splní řada běžných zahradních stromů v produktivním věku. Nemusíte mít na zahradě staletý dub.

Kolik zaplatíte, když pravidla ignorujete

Sazby pokut se liší podle toho, kdo kácí:

Ve zvláště chráněných územích se sazba může vyšplhat až na dvojnásobek. A vedle pokuty může úřad uložit náhradní výsadbu nebo uvedení do původního stavu, což v praxi znamená vysadit a roky pečovat o náhradní stromy na vlastní náklady.

Pro podnikající fyzické osoby, typicky živnostníky, kteří si na pozemku staví provozovnu nebo čistí parcelu před prodejem, je milionová hranice reálně bolestivá. Právě tady má slovo „likvidační“ své opodstatnění.

Ovocný strom není automatická výjimka

Nejčastější omyl zní: „Je to jabloň, tu můžu pokácet kdykoliv.“ Ovocná výjimka má dvě podmínky, které musí platit současně. Zaprvé, pozemek leží v zastavěném území obce. Zadruhé, v katastru nemovitostí je vedený jako zahrada, nebo zastavěná plocha a nádvoří. Máte-li ovocný sad na pozemku evidovaném jako orná půda za hranicí zastavěného území, výjimka neplatí. Stejně tak neplatí pro neovocné stromy na zahradě: lípu, břízu nebo smrk řešíte standardním filtrem 80 cm obvodu.

Co dělat, když strom ohrožuje dům

Padá větev na střechu, kmen se naklání po vichřici. V takovém případě zákon počítá s havarijním režimem: při zjevném a bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo při hrozbě škody značného rozsahu můžete kácet okamžitě, bez povolení. Do 15 dnů pak musíte oznámit, co jste udělali, a doložit to, ideálně fotodokumentací stavu před kácením. Klíčové slovo je „bezprostřední“. Strom, který je suchý už tři roky a nikomu akutně nehrozí, do havarijního režimu nespadá. Na ten potřebujete standardní povolení.

Žádost o povolení se podává na místně příslušném orgánu ochrany přírody, nejčastěji obecním nebo městském úřadě. Podat ji můžete osobně, poštou, datovou schránkou i elektronicky přes Centrální registr životního prostředí. Správní řád dává úřadu 30 dnů na rozhodnutí, s možností prodloužení o dalších 30 dnů při místním šetření. V praxi se vyplatí počítat se dvěma měsíci a řešit věc v dostatečném předstihu před obdobím vegetačního klidu.

Proč stát chrání stromy na vašem pozemku

Zákon při povolování vyžaduje vyhodnocení funkčního a estetického významu dřeviny. Nejde o byrokratický rozmar. Stromy snižují prašnost, tlumí hluk, zlepšují mikroklima a tvoří krajinný ráz, a tyto funkce plní bez ohledu na to, kdo platí daň z nemovitosti. Veřejný zájem na ochraně dřevin je v zákoně explicitně zakotven. Vlastnické právo k pozemku prostě nezahrnuje právo zlikvidovat jeho ekologickou hodnotu.

Nevědomost o pravidlech nikoho neochrání. Úřad neřeší, jestli jste o povinnosti věděli, řeší, jestli dřevina spadala do režimu povolení a vy jste ho neměli. Než příště vytáhnete pilu, změřte obvod kmene, ověřte katastr a zavolejte na úřad. Stojí to pět minut. Pokuta stojí víc.