Když se řekne živý plot, vybavíme si obvykle túje nebo buxus. Ovšem velmi dobře může posloužit i bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus). Jde o stálezelený okrasný keř, který v našich podmínkách rychle roste a dokáže potěšit i květy. Ovšem měli byste vědět, že je pro člověka jedovatý. Listy a semena této rostliny totiž obsahují nebezpečný glykosid, což je vlastně sloučenina kyseliny kyanovodíkové. Citlivým lidem tak může dělat problémy i její stříhání.
Připomíná vavřín, zima jí však nevadí
Na západě Evropy se této rostlině někdy říká vavřín východní, jelikož její listy připomínají právě vavřín vznešený alias bobkový list. Ostatně i kvůli tomu dostala své české jméno. Bobkovišeň původně pochází z oblasti Malé Asie a její přirozený areál výskytu dnes sahá až na Balkán. V poslední době navíc stále více zplaňuje, protože zahradní odrůdy bývají mnohem odolnější a mrazuvzdornější než plané druhy.
Toho lze skvěle využít i při pěstování na českých zahradách. Ve svém přirozeném prostředí mohou bobkovišně dosahovat výšky až sedmi metrů, na zahradě však zřídka dorostou více než čtyři metry. A to jen v případě, že se je rozhodnete nechat růst volně a neřezat je. Potěší vás elipsovitými špičatými listy tmavě zelené barvy a v květnu a červnu také bílými květy, jež však mohou kvůli sladkému nektaru, který vylučují, přitahovat mravence.
Kde bobkovišeň pěstovat
V našich podmínkách bude nejlépe prosperovat bobkovišeň lékařská ‚Caucasica‘ (Prunus laurocerasus ‚Caucasica‘). Takže pokud chcete rychle „hotový“ živý plot, vsaďte na ni. Na umístění není nijak zvlášť náročná. Dařit se jí bude na slunných, polostinných i stinných místech. Nemá ráda pouze vysazení pod vysokými stromy s hustotu korunou.
Jen ve velmi chladných oblastech je vhodné bobkovišně vysazovat spíše na polostinných a stinných místech, kde budou dobře chráněny před větrem a zimním sluncem. To totiž může jejich listy velmi nepěkně poškodit. Přítomnost jiných stromů v místě výsadby naopak není problém (až na výše zmíněný případ). Hluboce kořenící bobkovišeň si své místo najde i v husté spleti kořenového systému jiných zahradních velikánů.
Jakou zeminu potřebuje živý plot
Pokud jde o zeminu, ani tady bobkovišeň nevyžaduje žádné zvláštní podmínky. Nejvíce se jí líbí humózní a úrodné hlinité půdy, ale dařit se jí bude i na mírně suchých, písčitých půdách. Na nich navíc bývá i o něco odolnější vůči mrazu, protože letorosty ke konci sezóny rychleji vyzrávají. Vyhněte se jen místům a půdám náchylným ke stagnaci vody. Zemina také může být středně kyselá až zásaditá.
Problémy při pěstování bobkovišně
Největším problémem je právě přemokřená půda. Na tento problém vás jako první upozorní povadlý vzhled rostliny a následně i opadávání listů. V takovém případě je nutné v okolí keřů vytvořit dobrou drenáž, nebo je přesadit na vhodnější místo. Potíže vám však může dělat i příliš hustá výsadba. Rozestupy mezi rostlinami by měly být okolo 80 až 100 cm. Nejvhodnější doba k výsadbě je pak na jaře nebo na podzim.
Zeminu je nutné hluboce prokypřit a vykopat v ní dostatečně širokou jámu, aby měl kořenový bal bobkovišní dostatek místa. Pravidlo je jednoduché: průměr vykopané výsadbové jámy by měl být dvojnásobkem průměru kořenového balu. Sazenice po vsazení pečlivě zatlačte a jejich okolí zasypte vrstvou kůrového mulče, který dokáže udržet půdu vlhkou i v těch nejparnějších dnech. Navíc poskytuje rostlině cenné živiny.
Jak prořezávat živý plot
Posledním důležitým bodem péče o bobkovišeň lékařskou je správný střih. Ten je nutné provést už v prvním roce po výsadbě. Pokud jste keře sázeli na jaře, pak je sestřihněte na podzim a naopak. Výhonky zkraťte o třetinu. Dalšího jara se pak zaměřte především na ty, které se objevily na bázi vašich keřů. Následně už můžete bobkovišně stříhat podle potřeby. Je jen na vás, do jaké výšky je necháte vyrůst.
Ze kterých rostlin je váš živý plot?