Břečťany nepatří jen ke starým sídlům. Své místo najdou i v moderní zahradě

Kdysi býval břečťan vyloženě v módě, dnes jej na zahradách a v okolí domů už tak často nevidíme. Ale do jisté míry je to škoda. Tato rostlina totiž plní řadu užitečných funkcí a má samozřejmě i estetický efekt. Břečťan se na zahradě osvědčuje jak v roli zástěrky, tak i koberečku, ale umí být i velmi poetický a dekorativní. Potěší všechny, kdo touží po soukromí, a přitom jim na tradiční živý plot nezbývá místo. Dokáže vytvořit velice intimní a dobře skrytý prostor, a přitom z vaší strany ani nevyžaduje nějakou extra péči.

Soukromí do vaší zahrady

K nejméně náročným, mrazuvzdorným a bezproblémovým patří břečťan popínavý. Je to velmi houževnatá rostlina, která se uchytí snad všude a roste velmi rychle do výšky hned, jakmile najde nějaký pevný opěrný bod. Vyšplhat může až do výšky dvaceti až dvacet pěti metrů. Listy břečťanu jsou neopadavé, kožovité, lesklé a tmavě zelené, u šlechtěných rostlin i různě zbarvené a na stonku střídavě uspořádané. Mají tři až pět laloků s bělavou žilnatinou. Odrůd břečťanu je ale celá řada, vybrat si můžete ze široké škály tvarů listů i jejich zbarvení, takže porost břečťanu nemusí být jednotvárný. Na zahradě lze využít i exotický břečťan kanárský či kavkazský.

Nejčastěji břečťan vidíme na starších domech, kde vytváří dojem starobylosti a zabydlenosti. Tento hustý porost ale můžete využít i jako náhradu trávníku. Jde o v podstatě bezúdržbovou alternativu, která se hodí hlavně na obtížně udržovatelná místa zahrady, například ve svazích, nebo mezi hustým porostem keřů a stromů, kde bychom trávu obtížně sekali. Nezřídka se můžete setkat i s tím, že se břečťan plazí po kmenech stromů. Někteří zahrádkáři z toho mají obavu, ale není třeba. Břečťan však není parazit, stromy neokrádá ani o vodu ani o živiny. Živé, ale i mrtvé dřevo, včetně jinak nevzhledných odumřelých stromů potřebuje pouze jako oporu, takže zdravé jedince nijak neohrožuje.